Pocházel
z ševcovské rodiny, která patřila k nejchudším v
Plánici, a jeho studia tak provázel neustálý nedostatek financí. Dodnes tu můžete navštívit
Křižíkův rodný domek s malou expozicí. Křižík byl
výborný student, ale
maturitu nesložil, chyběly mu peníze na povinnou platbu. Na pražskou techniku jej však díky výjimečnému nadání přijali i bez maturity. Byly to opět existenční důvody, které jej přinutily
ještě za studií nastoupit do továrny, kde se vyráběla
telegrafní a signalizační zařízení. Během následujících let Křižík zdokonalil technické vybavení pro železnice a své vynálezy si nechal patentovat. Nakonec se s rodinou usadil v
Plzni a získané peníze investoval do
malé dílny na výrobu elektrotechnických zařízení a obloukových lamp. Právě patenty na jejich zdokonalení mu přinesly první úspěchy a také tolik potřebné peníze. Obloukovky slavnostně předvedl
v srpnu 1881 v plzeňském divadle při příležitosti oslavy narozenin císaře Františka Josefa.
Záhy se začaly hrnout zakázky ze všech stran. To už se Křižík přestěhoval do
Prahy, založil v Karlíně
vlastní továrnu. V roce 1891 postavil pro Jubilejní výstavu první
pražskou elektrickou pouliční dráhu z Letné na Výstaviště, zajistil
osvětlení výstavy a vybudoval slavnou
světelnou fontánu, která se stala atrakcí známou po celé Evropě. Byl také první a dodnes zřejmě jediný, kdo se v pražských ulicích projížděl v
elektromobilu vlastní konstrukce. V březnu 1896 se Prahou rozjely první vozy
Elektrické drobné dráhy Praha–Libeň–Vysočany, kterou zřídila a provozovala soukromá společnost Františka Křižíka. V roce 1903 uvedl do provozu
první meziměstskou plně elektrifikovanou dráhu v Rakousku-Uhersku mezi Táborem a Bechyní. Křižíkově firmě rovněž řada
měst vděčí za
první elektrické osvětlení; vybavil na
130 prvních elektráren u nás, například v Jindřichově Hradci a v
Písku.
Český Edison se dožil úctyhodných
93 let; jeho pohřeb v roce
1941, kdy byl jako vůbec první technik pochován na
Slavíně na vyšehradském hřbitově.