Jejich společným dílem, které zná opravdu téměř každý Pražan, je
panoramatický obraz v zrcadlovém bludišti na
Petříně, na němž je zobrazen boj pražských studentů se Švédy na
Karlově mostě roku 1648. Plátno má 80 metrů čtverečních a Adolf a Karel Liebscherovi.
Malíř pro Národní divadlo
Ačkoli mnohé encyklopedie českého výtvarného umění bratry Liebscherovy vůbec nezmiňují, přesto byste je měli znát. Rozsah jejich díla byl totiž nevídaný: vedle celé řady dalších knih
společně ilustrovali například patnáctisvazkové
Hrady, zámky a tvrze království Českého od Augusta Sedláčka a čtrnáctidílnou vlasteneckou edici nakladatele J. Otty, nazvanou
Čechy. Jejich obrázky dodnes milují také sběratelé starých pohlednic a antikvariátů.
Adolf, o šest let starší než bratr Karel, se narodil v březnu 1857 v Praze do rodiny inženýra Josefa Liebschera. Studoval na
Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté pracoval v ateliéru rakousko-německého malíře E. A. Donadiniho, odborníka na divadelní výzdobu. U něj Liebscher získal skvělou průpravu pro
výzdobu pražského Národního divadla, kde byl po vyhodnocení soutěže pověřen výzdobou spojovací chodby k foyeru. Jeho lunety, představující
jednotlivé druhy divadelního umění, nejenže získaly čestné uznání poroty, ale Liebscherovi vynesly další zakázky. Stal se velmi žádaným malířem; vedle velkých pláten vytvářel i drobné ilustrace, psal odborné články, vydával alba a začal
vyučovat předmět "kreslení od ruky" na České vysoké škole technické, předchůdkyni dnešního ČVUT. V otcových šlépějích
pokračoval i syn Adolf, který se později stal profesorem architektury na Vysokém učení technickém v Brně.
Kam za Liebscherovými obrazy?
Technická dokonalost,
pečlivá propracovanost a detailní, precizní kresba – to byly hlavní atributy, které Adolfovi Liebscherovi vynesly jeho skvělou pověst. Proslavil se zejména jako malíř
historických výjevů, ale mezi jeho díly najdeme i oltářní obrazy a v té době velmi populární
studie lidových krojů. Pracoval také na výzdobě četných vil, radnic a
reprezentativních městských budov. Vyzdobil například fasádu radnic v
Kolíně a
Kladně a budovu městské záložny v
Písku, jeho
scény ze života Panny Marie jsou k vidění v kapli porodnice na Novém Městě
v Apolinářské ulici, vymaloval strop divadelního sálu dnešního Besedního domu ve Vyškově, navrhoval
vitráže pro chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech a provedl také výzdobu pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 – právě to je obraz, který dnes můžete vidět v
petřínském bludišti.
Velkou
inspirací pro Liebscherovu tvorbu bylo
Valašsko; jeho obraz
Valašská madona měl původně zdobit
kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Dnes je ve svatyni k vidění pouze kopie, originál si můžete prohlédnout v kostele sv. Martina ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Práce na Ottových encyklopediích zavedla Adolfa Liebschera do všech koutů české země, a tak víme, že si oblíbil zejména Vsetínsko a
podhůří Orlických hor. V
Potštejně, kam od roku 1893 jezdíval na letní pobyty, také
11. června 1919, právě
před devadesáti pěti lety, zemřel.