Fascinuje vás příběh
Giacoma Casanovy (1725–1798), proslulého
milovníka žen, cestovatele a labužníka? Zůstává vám rozum stát nad tím, jak se ze syna herců mohla stát osobnost známá po celém tehdejším světě, s přáteli mezi panovníky i nejváženějšími umělci? Nejezděte do
Itálie a do jeho rodných
Benátek. Raději se vydejte na sever Čech, do podhůří
Krušných hor do
Duchcova.
Prostopášník v krajkách
Tam, kousek od
lázeňských Teplic, leží
zámek Duchcov. Téměř 300 let ho vlastnil
rod Valdštejnů, a právě
Josef Karel Emanuel z Valdštejna zaměstnával
dobrodruha Giacoma Casanovu jako
zámeckého knihovníka a hraběcího společníka. Bohužel pro slavného svůdníka a světoběžníka to moc šťastné roky nebyly. Na zámku sice měl svůj služební byt, ale někdejší muž plný energie, který toho za jeden život stihl víc než desítky průměrných lidí dohromady, byl už dávno pryč. Zastával jen podřadnou funkci bibliotékáře a už dávno mu nepodléhala jedna žena za druhou. Nezbylo mu nic jiného, než vzpomínat na svou dobrodružnou minulost, snít, sepisovat ji a patrně si ji i trochu vymýšlet a přikrašlovat. Tak vzniklo
slavné dílo Paměti.
Milovník, špion a vyhnanec Casanova začal svůj životopis trochu dál v minulosti, než je zvykem. Sledoval dějiny svého rodu až k roku 1428, kdy prý jeho prapředek unesl svou milou den nato, co složila klášterní slib. Snad chtěl ukázat, proč se v jeho těle zabydlely tak
nezkrotné geny. Ostatně nebylo mu ještě ani dvacet, když ho v
rodných Benátkách poprvé (a ne naposled) uvěznili – tenkrát jako výstrahu, aby zkrotil svůj bouřlivý charakter. Nebylo to nic platné.
Casanova celý svůj život putoval Evropou z jedné země do druhé, zastával
významné posty, dělal si přátele ve vysokých kruzích a dovedně z nich tahal finance. Střídal jedno povolání za druhým (byl vojákem, houslistou i špiónem), stal se spisovatelem, diplomatem a filozofem, a především:
miloval desítky žen bez rozdílu jejich společenského postavení a závazků. Nejednou to byla dobře vdaná žena, co podlehla jeho šarmu. Mimochodem, kdoví, jak to dělal. Jeho přítel
princ Charles de Ligne, který se s ním na
zámku v Duchcově vídal, o něm řekl:
„Byl by to velice krásný muž, kdyby nebyl ošklivý“.
Buď jak buď, podobné úlety tenkrát provázely život nejednoho mladého šlechtice. Casanovův problém byl, že on se jimi netajil, ba naopak. Proto skončil jako
vyhnanec, navždy vypovězený z rodných Benátek.
Poslední útočiště dobrodruha Casanovy
Pro
Giacoma Casanovu prý byly
poslední roky života ve
valdštejnských službách na
Duchcově hotovým utrpením. Jemu, který se setkával s
Mozartem,
Voltairem, papežem Klimentem XIII. i
carevnou Kateřinou Velikou, dělali společnost jen zaostalí čeští venkovani. Pro jeho výstřelky tu nikdo neměl pochopení, prožíval nudu a hořkost z fyzického chátrání včetně ztráty potence. Zklamaný byl i okolním světem: jeho čas byl nenávratně pryč, ve
Francii došlo k revoluci a pozvolna přicházelo na scénu 19. století se všemi tušenými i netušenými novotami. Duchcovské služebnictvo si navíc s pohrdáním šeptalo, jak pan Casanova nemůže vystát
zpátečnickou zámeckou kuchyni, a tak si nechává z ciziny dovážet
olivy, zákusky a tisíce čokolád. Však právě
konzumací kakaa byl Casanova posedlý – třeba stejně jako už dávní jihoameričtí indiáni poznal, že má
afrodiziakální účinky. Každopádně nejednou se na Duchcově kvůli Casanovovi strhla hádka: třeba když po chodbách rozzlobeně honil kuchaře, který zkazil makaróny.
Dnešní
Duchcov, jeden z nejkrásnějších zámků
Ústeckého kraje, hostí
unikátní expozici přibližující Casanovův život. Je to
jediná výstava svého druhu na světě, podobnou nenajdete ani v jeho rodných Benátkách. Projdete si pokoje, zařízené přesně tak, jak vypadaly v době, kdy tu slavný svůdník pobýval. Uvidíte jeho
ložnici, rukopis i křeslo, ve kterém Casanova 4. června 1798 ve svých
třiasedmdesáti letech zemřel. Kdyby vám to bylo málo, pokochejte se taky ostatními interiéry majestátního Duchcova. Jeho historie sahá do 16. století a po stavební stránce nejvýrazněji zámek měnili právě
Valdštejnové. Kromě
galerie můžete navštívit hlavní
reprezentační sál, jídelnu, ložnici, dámské a pánské salony, pracovny,
grafický kabinet,
obrazárnu, kuriozity, sbírku antických soch, porcelánový kabinet, lovecké vybavení nebo
zbrojnici. Nahlédnete i do místností služebnictva: je tu pokoj malíře, hraběcího sluhy a správce.
Vypravit se můžete i do nedalekých
Teplic. Však tam to měl rád nejen
Casanova, ale i
Goethe,
Chopin či
Beethoven!
Galantní dostaveníčka s Casanovou: park, Casanovské slavnosti a filmy
Projděte se také
parkem kolem
zámku a zastavte se třeba na
romantické dostaveníčko ve stylu Giacoma Casanovy v
Knížecí zahradě. Ta se rozkládá před severním křídlem zámku. Má podobu starých barokních francouzských zahrad a slouží jako místo odpočinku či rozjímání, od června do září tu často probíhají
svatební obřady.
Na
zámku Duchcov se každý rok začátkem června konají
Casanovské slavnosti. Těšit se můžete na
divadlo na nádvoří,
hudební festival v zámecké zahradě,
historický šerm, jarmark dobových řemesel,
ohňostroj a
světelnou podívanou. Tradiční součástí slavností je
příjezd Giacoma Casanovy v kočáře a zahajovací přípitek s vrchností na zámeckém balkoně.
Milostné úspěchy
Giacoma Casanovy inspirovaly další generace svůdců a také filmaře. Podívat se můžete třeba na film
Casanova (2005, režie
Lasse Hallström),
Návrat Casanovy (1992, režie
Edouard Niermans) nebo seriál
Vzpomínky Casanovy (2005), v němž v roli starého, životem zlomeného muže exceluje
Peter O'Toole. Útěku dobrodruha z benátského vězení je věnován i jeden z dílu populárního seriálu
Slavné útěky (1972).
ethe, Chopin a Beethoven!