Biskupská mincovna v Kroměříži byla jedinou dochovanou mincovnou na území Moravy. V současné době se zde expozice již nenachází, budova je veřejnosti uzavřena.
Biskupové z Olomouce měli v Českém království zvláštní postavení. Dokládá to i
vzácné právo razit si své mince, které jim roku 1608 udělil císař Rudolf II. Veškeré peníze se pak razili v
Kroměříži sídelním městě olomouckých biskupů.
Dnešní budova
kroměřížské mincovny na
Sladovnickém předměstí, poslední dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a
biskupská mince se zde razila až do roku 1756. Mincovna byla mnohdy panovníkům trnem v oku, zvláště když produkovala větší množství mincí, než císařská mincovna ve Vratislavi. Definitivní konec ražení biskupských mincí učinila Marie Terezie roku 1759, kdy zrušila mincovnu a veškerý inventář přikázala odvézt do císařské mincovny ve Vídni. Když mincovna přestala sloužit svému původnímu účelu, stal se z ní obytný dům. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k
oceňovaným dobovým platidlům a později ke sběratelsky hledaným numismatickým kouskům.
Dnes patří budova do
městské památkové rezervace Kroměříž.
Zavřená veřejnosti, Biskupská mincovna v Kroměříži, s bohatou historií mincovnictví, nyní je součástí památkové rezervace.
Ne, v současné době je budova Biskupské mincovny v Kroměříži veřejnosti uzavřena a expozice již zde není.
Biskupové z Olomouce měli vzácné právo razit si své mince, které jim udělil císař Rudolf II. v roce 1608.
Mince se zde razily až do roku 1756, kdy Marie Terezie zrušila mincovnu.
Po zrušení ražby mincí se budova Biskupské mincovny proměnila v obytný dům.
Mince ražené v Kroměříži byly oceňované díky vysoké výtvarné úrovni a kvalitní řemeslné práci.
Dnes je budova součástí městské památkové rezervace Kroměříž.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.