Jedinečná technická památka dokumentující úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století. Vodárna není přístupná k prohlídkám.
Kroměřížská zámecká vodárna je
součástí komplexu spolu s biskupskou mincovnou a Galerií Orlovna.
První zmínky o arcibiskupské vodárně pochází ze 17. století, kdy byla umístěna v pravém křídle arcibiskupského mlýna. Tato stará vodárna
zásobovala vodou z mlýnského náhonu zámek, městské kašny, pivovar a kapitulní domy. V letech 1893 – 1904 nechal arcibiskup Theodor Khon na pozemku starého mlýna postavit novou vodárnu, přičemž v části budovy bylo později zřízeno tělovýchovné zařízení, tzv.
Orlovna. V roce 1903 byla vodárna spuštěna s plynovým motorem Ganz Budapest. Pohon čerpadel byl v roce 1912 nahrazen
třemi elektromotory, pro které byla k objektu přistavena dřevěná strojovna v místech, kde se dnes nachází depozitář galerie.
Čerpadlo dodávalo užitkovou vodu do venkovního vodovodního řádu, procházejícího ulicí Na kopečku, kde se rozdělovalo na jednotlivé větve.
Větev č. 1 zásobovala zelinářskou zahradu v
Podzámecké zahradě a sprchy na starém koupališti Bajda.
Větev č. 2 zásobovala kašnu v Podzámecké zahradě a vinné sklepy.
Větev č. 3 zásobovala
arcibiskupský seminář, proboštství sv. Mořice, prádelny v kapitulních domech na Velkém náměstí a městské kašny.
Větev č. 4 zásobovala prádelnu a klášter na Malém valu. Obsluha vodárny byla zajišťována strojníkem a jedním pomocníkem. Strojník bydlel v objektu Mincovny a mohl v případě poruchy ihned zasáhnout. Vodárna byla
v provozu až do roku 1963, kdy byl v Podzámecké zahradě obnoven původní vodní režim zajišťovaný průtokem vody z řeky Moravy.