Výstavy
Divočina – dvojvernisáž v Horáckém muzeu
Další turisticky atraktivní místa přístupná pro vozíčkáře, nevidomé nebo neslyšící turisty naleznete na stránce: Bezbariérová místa.
Místa podnikají kroky k odpovědnému přístupu vůči společnosti, přírodě nebo místnímu prostředí naleznete na stránce: Odpovědné cestování.
Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Kraj Vysočina nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Dvojvernisáž v pátek 24. května proběhne v Horácké muzeu ve znamení divočiny..
Těšte se na tradiční výstavu výtvarného oboru ZUŠ Vysočina divočina (vestibul, výstavní sál) a dále pak na velkou letní výstavu s názvem Divočina / Kde příroda žije vlastním životem? (na půdě muzea).
Každoroční oblíbená letní výstava výtvarného oboru ZUŠ má letos téma Divočina. Brouci, mochomůrky nebo lesní skřítci zaplní vestibul a výstavní sál muzea na celé léto. Vernisáž proběhne od 17 hodin na dvorku muzea. Bude táborák, občerstvení a o hudební program se postarají flétnisti a djs ze Základní umělecké školy.
Zároveň zahájíme výstavu na půdě muzea Divočina / Kde příroda žije vlastním životem?, která je souborem výtvarných instalací mnoha umělců. Půda se změní v noční les plný tajemných zákoutí. Uvidíte světelnou instalaci Jakuba Orla Tomáše s názvem Studánka, svítící houby od absolventů ZUŠ, lightboxy Martina a Anežky Jelínkových, fotopast Hany Jelínkové a Josefíny Jonášové, zlatouranovou homoli sochařky Mariky Bumbálkové, instalaci scénografky Martiny Zwirtek a její dcery Olivie, náherné pastely a světelnou instalaci Jitky Chrištofové, obraz a knihu malíře Adama Kašpara, obrazy Lucie Novotné, fotografie Jury Plieštika a Vojtěcha Zikmunda.
DIVOČINA / Kde příroda žije vlastním životem?
Půda Horáckého muzea Nové Město na Moravě
25. 5. – 30. 9. 2024
Marika Bumbálková, Anežka, Hana a Martin Jelínkovi, Josefína Jonášová, Adam Kašpar,
Lucie Novotná, Jiří Plieštik, Jakub Orel Tomáš, Denisa Vodičková a absolventi ZUŠ,
Vojtěch Zikmund, Martina a Olivia Zwyrtek
Kurátor: Alice Hradilová
„To, co se zdá v přírodě chaotické, je pouze složitějším druhem řádu.“
Gary Snyder
Vysočinská divočina – zetlelé kmeny, které stravují houby, pod nimi rašící semenáčky nových stromů, mechem porostlé kameny, vrstvy spadaného listí, ve větvích balancuje plšík, sova zahnízdí v dutině vyklované strakapoudem, liška, možná vlk ... tajemné bezčasí.
Impulzem k výstavě byl neustále se opakující moment – remízek nebo oblíbené zákoutí – břízy, rozeklané vrby, keře plné ptáků a jejich hnízd… a najednou je to všechno pryč, zmizelo pod zuby motorové pily. V krajině stejně jako ve městě, na vsi a v jejich okolí – jednou mizí letitý bez, podruhé zarostlý ovocný sad, jindy staré vrby u potoka.
Právě taková zákoutí přitom inspirovala krajináře slavné Barbizonské nebo Mařákovy školy a dlouho před nimi malíře školy Dunajské – Albrechta Dürera nebo Lucase Cranacha, jejichž díla se dnes draží za miliony. V takovém prostředí si mohli romantiční básníci a umělci představovat tančící lesní víly. Divočina byla v umění přítomná už ve starověkých a středověkých spletitých rostlinných ornamentech, najdeme ji v plastikách tajemných zelených mužů na hlavicích sloupů a fasádách historických domů. Proplétá se jako zelená nit naší kulturou neustále. Hlavní inspirací byla Josefu Váchalovi, v současnosti asi nejvýrazněji raší v objektech Františka Skály.a Divočina.