Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlící v budově staré renesanční radnice ze 16. století bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka.
V celém přízemí muzea se rozkládá
expozice lidové kultury nazvaná
Čas generací, která představuje nejtypičtější projevy lidové kultury v severní části
moravského Horácka. Velký důraz je zde kladen na lidovou výrobu, především na
zpracování dřeva a
textilní produkci. K nejzajímavějším exponátům náleží výrobky horáckých tkalců, současná tvorba řezbářů a
lidové hračky, jejichž zvětšené kopie jsou nainstalované k volnému použití pro návštěvníky.
Historie lyžování a originál Zlaté lyže
Novoměstský region se pyšní prvenstvím v dějinách
lyžování na Moravě. Lyže se zde začaly používat již na počátku 90. let 19. století. Město mimo jiné proslavil i závod
Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, jehož první ročník se uskutečnil právě zde v roce 1934. A právě z tohoto důvodu je další část expozice věnována
výrobě lyží a dějinám lyžování. K prohlédnutí jsou nejen lyže seřazené do nejstarších po moderní produkci, ale i diplomy a ceny úspěšných novoměstských závodníků.
Roku 2021 daroval muzeu syn
prvního držitele Zlaté lyže Bohumila Kosoura tuto
prestižní trofej. Lyžička z drahého kovu měří
devatenáct centimetrů a byla původně putovní. Zlatá lyže Českomoravské vysočiny vznikla jako závod sdružený neboli severská kombinace, zakladatelé se inspirovali o deset let starším závodem Parsenn derby o zlatou lyži v Davosu. Podle tehdejších stanov novoměstského sportovního klubu měl putovní lyžičku navěky získat ten
závodník, který vyhraje závod třikrát po sobě, nebo pětkrát s přestávkami. Jako prvnímu se to podařilo domácímu závodníkovi
Bohumilu Kosourovi z Radňovic, vítězi z let 1939 až 1942 a pak ještě z roku 1949.
Historie sklářeského a železářského řemesla
Dostatek dřeva, zdroje surovin a zároveň i vodní energie vytvořily podmínky pro existenci sklářské a železářské výroby v regionu. Součástí expozice je i
rozsáhlá kolekce skla ze známých skláren na Vysočině (Milovy, Křižánky, Fryšava, Herálec), které byly zakládány v 16. a 17. století. Svého vrcholu dosáhl místní
sklářský průmysl v 18. století. Ačkoli v průběhu 19. století se objevovaly pokusy o obnovu tohoto řemesla, poslední sklářská huť byla definitivně zavřena před 1. světovou válkou.
První
hamry, tedy železářské podniky, jsou doložené na novoměstském panství již v 15. století. Nejvýznamnější huť v regionu pracovala na
Kadově. Její objem produkce zaujímal ke konci 18. století druhé místo na Moravě. V roce
1874 zanikla jako
poslední železářský podnik v tomto regionu. Dodnes ji však připomínají litinové kříže na hřbitovech i v krajině.
Mlejnek z Víru
Součást areálu Horáckého muzea tvoří i
dvorek, na kterém je v období hlavní sezóny v provozu asi nejzajímavější exponát – tzv. „
mlejnek z Víru.“ Název pochází od vodního mlýnku, který postavil
Vincenc Navrátil z Víru dětem na potoku u své chalupy. Během 40. – 70. let 20. století zde s pomocí svého syna Adolfa vytvořil rozsáhlý figurální soubor inspirovaný místním prostředím. Pro převod pohybu použili vyřazené součástky z místní textilní továrny, kde Vincenc Navrátil pracoval jako údržbář.
Strašidla ve sklepení
V letní sezóně je zpřístupněno i
Strašidelné podzemí věnované pověstem z Novoměstska. Expozice se nachází ve
sklepení Horáckého muzea. Jedná se o šest zastavení, které jsou inspirované místními pověstmi, doplněné speciálními světelnými a zvukovými efekty. Trasa vede přes místní les zvaný
Ochoza, kde sídlí vedle trpaslíků i skřítci, lesní víly a nejrůznější strašidla. Ale pozor na Hejkala! O kousek dál, v hustých lesích mezi
Křižánkami a
Svratkou, se ukrývá lovecký
zámeček Karlštejn, který byl v dřívějších dobách pelechem pekelných bytostí.
Horácké muzeum
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2022 – Zvláštní ocenění v kategorii Muzejní výstava roku 2022 – za výstavu „Hluboká voda, nejhlubší les: Strašidla podle zkušenosti a tradice“, ve spolupráci s Horáckou galerií v Novém Městě na Moravě