Zoo Praha zve v neděli 23. 3. 2025 na oslavu 95 let chovu lvů.
Zavzpomínejte v
Zoo Praha na dlouhou historii chovu těchto ikonických zvířat.
Ve 13:30 Předání enrichmentu lvům (Pavilon šelem a plazů – venkovní expozice).
Lvi afričtí byli v pražské zoo chováni ještě dříve, než byla otevřena pro veřejnost. Prvním z nich se stala
lvice Šárka, dar ředitele cirkusu Rebernigg, která žila od března 1930 ve vile zakladatele zoo prof. Jiřího Jandy a později se přestěhovala do pavilonku pojmenovaného na její počest Šárčin (v jeho místě dnes stojí Rákosův pavilon). Chov afrických lvů byl však pozastaven v roce 2002, kdy pražskou zoo postihla povodeň.
Čistokrevné lvy indické chová zoo v Pavilonu šelem a plazů od roku 2004, kdy se připojila k Evropskému chovnému programu (EEP). Nejprve zde žili dva bratři z Polska, Parys a Max, a samice Kala z Británie. Později se vystřídaly ještě tři další samice, lvíčat jsme se ovšem nedočkali.
Současné trio – samec Jamvan a samice Suchi a Ginni – pochází přímo z indického státu Gudžarát a jeho získání v roce 2015 bylo významným mezinárodním úspěchem, kterému předcházela několikaletá diplomatická jednání. Bylo to vůbec poprvé po více než dvaceti letech, kdy se do Evropy dostali čistokrevní lvi indičtí přímo ze své domoviny, navíc nepříbuzní a tedy potenciálně nesmírně cenní pro celý evropský chov. Všichni tři se narodili v lidské péči a do Prahy přicestovali ze Zoo Sakkarbaug, která leží v blízkosti národního parku Girský les. Jak se bohužel časem ukázalo, jen jedna z obou lvic, Ginni, má šanci mít mláďata; druhá je neplodná. A protože Jamvan je natolik submisivní, že mu lvice páření neumožní, přikročila zoo nakonec u Ginni k umělé inseminaci. Šance na úspěch při takovém zákroku je sice u kočkovitých šelem nejistá, ale šance to je, jak se potvrdilo v roce 2019, kdy Ginni zabřezla. Mládě naneštěstí uhynulo při porodu, ale v celé události je záblesk naděje do budoucna: Ginni prokázala schopnost donosit a porodit mládě a projevila i mateřské chování.