Večerní projekce tváří obětí holokaustu na fasádu u Pinkasovy synagogy v Praze připomene výročí prvního nacistického transportu židovských obyvatel z českých zemí. Lidé procházející po setmění od Filozofické fakulty UK Širokou ulicí uvidí projekci od pondělí 16. října, na které připadá výročí.
Večerní projekce je součástí právě probíhající
modernizace stálé výstavy v Pinkasově synagoze, jež je památníkem tragických osudů více než 78 000 židovských spoluobčanů a jejich symbolickým náhrobním kamenem. Záměrem projekce je
přiřadit tvář alespoň k některým ze jmen obětí z Čech a Moravy, která jsou napsána na zdech uvnitř Pinkasovy synagogy.
Promítat se bude následně
každý večer kromě pátků a židovských svátků. V
zimních měsících potrvá promítání až 2,5 hodiny,
v letních pak pouze ¾ hodiny s ohledem na prodlužující se dobu západu Slunce a následného setmění.
Skutečné tváře, skutečné příběhy
Fotografie k projekci se podařilo
Židovskému muzeu v Praze shromáždit prostřednictvím široké veřejnosti a především pamětníků – přeživších šoa. Jde o snímky jejich blízkých, přátel a známých, kteří
zahynuli nebo byli zavražděni v ghettech,
koncentračních a vyhlazovacích táborech.
Vybrané snímky dokumentují
životní příběhy lidí, kteří až do své perzekuce žili obyčejným rodinným životem, prožívali přátelství, lásky, radosti, ale i běžná trápení, studovali, pracovali, bavili se. Jejich každodenní životy se
navždy změnily 16. října 1941, kdy nacisté začali na našem území uskutečňovat obludný plán vyhlazení židovského etnika; toho dne byly zahájeny
systematické deportace židovských spoluobčanů. Z
Prahy byl v tento den vypraven první z pěti transportů, které směřovaly do ghetta v polské
Lodži. Zde čekal příchozí hlad, těžká fyzická práce a špatné hygienické podmínky, které měly za následek
vysokou úmrtnost. Další vězňové byli posláni do vyhlazovacího tábora v polském
Chelmnu nebo
Osvětimi. Jen
málo z nich se dožilo osvobození.