Budova bývalé obřadní síně a márnice při Starém židovském hřbitově byla zbudována v pseudorománském slohu v letech 1911–1912 podle návrhu architekta J. Gerstla.
Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva, která se nachází
v těsné blízkosti Klausovy synagogy. V prvním patře budovy byla místnost pro
rituální očistu zemřelých, v druhém patře spolková místnost Pohřebního bratrstva. Svému účelu budova sloužila do konce první světové války. V roce 1926 se stala součástí
Židovského muzea.
V současné době se zde nachází
stálá expozice – Židovské tradice a zvyky II.Expozice je věnována
historii a činnosti významné náboženské a sociální instituci ghetta – pražskému Pohřebnímu bratrstvu, které bylo založeno roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim. Zhlédnout je možno unikátní patnáctidílný obrazový cyklus ze 70. let 18. století, podrobně zachycující zvyky a obřady spojené se smrtí a pohřbíváním, stejně jako související stříbrné rituální předměty.
Jedinečnou památkou jsou
fragmenty nejstarších pražských náhrobních kamenů ze 14. století. Vystaveny jsou též vzpomínkové modlitby za zesnulé a mapa dochovaných židovských hřbitovů v českých zemích.
Expozice ve 2. patře je věnována
samotné organizaci, vnitřnímu životu a vnější reprezentaci
pražského Pohřebního bratrstva.