Rok 1918 – co nám válka vzala a dala...

Muzeum města Brna prodlužuje svoji výstavu „Rok 1918 – co nám válka vzala a dala…“. Na hradě Špilberku ji lidé mohou navštívit až do 3. března 2019.

Výstava vysvětlí, jaký dopad měla válka na společnost a geopolitickou situaci. I tak strašlivá věc, jakou válka byla, měla své pozitivní důsledky – kromě technologického pokroku právě zrod samostatného československého státu. Sto let republiky muzeum oslaví vzpomínkou na hrdinství i bázeň našich předků.

Návštěvníci budou moct usednout na stoletou lavičku a v uniformě se vyfotit s vojáky ze Špilberku. Kdo se bude chtít vžít do kůže vojáků ještě víc, může vyzkoušet repliky zbraní, se kterými se za války bojovalo. Výstava dokáže, že i tak negativní událost, jakou byla Velká válka, měla i pozitivní důsledky – především velký technologický rozmach. Návštěvníci se dozvědí, jaké vynálezy se začaly používat právě za války. Některé vydržely dodnes, třeba náramkové hodinky nebo hygienické vložky. Válka také překreslila mapy – rozpadla se evropská impéria a vznikly nové republiky, včetně té naší.

Vojáci si z dalekých bojišť přivezli různé suvenýry, které zůstaly v jejich rodinách dodnes jako cenné poklady. Spoustu z nich se podařilo od jejich potomků do výstavy zapůjčit. Návštěvníci se také dozvědí, co všechno vojáci na frontách prožili a jaký osud je čekal v nové vlasti. Ne každý přitom bojoval právě za ni. Výstava připomíná, že většina vojáků z Českých zemí bojovala na straně Rakouska-Uherska a že pouze malá část z nich byla v legiích. Legionáři nezůstanou opomenuti – lidé se seznámí s jejich uniformami a výstrojí a na mapě zjistí, kudy po světě československé legie putovaly až do vlasti.

Výstava také přiblíží, co se v osudových dnech roku 1918 dělo přímo zde v Brně. Zatímco 28. října dorazila pouze zpráva o vyhlášení republiky, 29. října už se lidé sešli u Zemského domu, Besedního domu a na dnešním náměstí Svobody. V centru města se pořádaly tábory lidu, Brňané přísahali věrnost republice. Na náměstí Svobody dokonce došlo k poškození sochy Wehrmanna. Do dřevěné sochy rytíře v plné zbroji mohli během války lidé zatlouct zakoupený hřebík a podpořit tak vdovy a sirotky po padlých vojácích. Wehrmann měl oslavovat hrdinství rakousko-uherských vojsk, pro českou veřejnost byl ale nenáviděným symbolem monarchie a němectví. Lidé teď Wehrmanna uvidí znovu díky replice i s uraženou částí hlavy a zavěšenou vyhláškou Národního výboru – tedy tak, jak vypadal při vyhlašování Československa. Jde dokonce o největší exponát výstavy. Návštěvníci v ní najdou ale také připomínku sokolských hlídek či medailony různých osobností: např. válečného chirurga, našeho posledního císaře Karla I. či prvorepublikového architekta Ernsta Wiesnera, který za války sloužil v armádě. V samém závěru výstavy si návštěvníci oddechnou v příjemné atmosféře nové éry – v módním salonu z 20. let. 

Na sto padesát historických exponátů a fotografií, němých svědků své doby, bude vystaveno v šesti tematických celcích v jižním křídle hradu Špilberku.

Výstava je součástí výstavního cyklu Republika 1918-2018.