Svatopluk Slovenčík – Pole přítomnosti

Galerie Středočeského kraje (GASK) zahájí 12. října výstavu Pole přítomnosti, která představí díla malíře, kreslíře a pedagoga Svatopluka Slovenčíka, jehož život i tvorba je úzce spjata s městem Zlínem. Expozice, která se se zaměří především na jeho práce papíře se koná v roce umělcových nedožitých 90. narozenin a v roce 25. výročí jeho úmrtí. Na vernisáži bude slavnostně uvedena monografie Svatopluka Slovenčíka Ticho ateliéru, která si stejně jako výstava v GASK klade za cíl uvést odkaz tohoto uznávaného, ne však plně doceněného umělce do širších souvislostí. Vernisáž výstavy, jejímž autorem je vedoucí kurátor GASK Richard Drury, se koná 12. 10. od 16 hodin a doprovodí ji Horňácká muzika Miroslava Minkse a zpěvačka Zuzana Lapčíková. Expozice potrvá do 2. března příštího roku.

„Prosté předměty na malířském pracovním stolku, opřená plátna při zdi ateliéru, často jen sám stůl, otevřené okno, dveře do chodby, interiér ateliéru, tichý jeho kout. Sedící nebo stojící figury v ateliéru. Věci, které mě obklopují, inspirují a jsou svědky mé práce.“

Svatopluk Slovenčík, Umělec o své práci, 1984

Svatopluk Slovenčík (1934–1999) byl malířem, kreslířem a pedagogem, pro kterého měla určující význam životní i duševní spjatost se Zlínem, jehož jedinečná funkcionalistická urbanistická povaha – coby uskutečnění baťovské vize – se pro něj stala čímsi jako vším prostupující múzou. „Slovenčík byl umělcem bytostně myslícím, který vedle důkladných znalostí dějin umění i současného výtvarného dění disponoval mimořádnou schopností kritického uvažování – sám nad sebou i nad okolním světem.“ říká kurátor výstavy Richard Drury. Za éry komunistické totality i po roce 1989 si Slovenčík striktně razil vlastní cestu – ve smyslu nekompromisní tvůrčí originality i ve smyslu vědomě zvolené nezávislosti stranou exponovaných center kulturního dění či skupinové činnosti.

Slovenčíkova tvorba zahrnuje široké spektrum technik, od malby a kresby přes koláže až po prostorové práce. V této rozmanité tvorbě se odráží jeho „myšlenková laboratoř“, kde v rámci vymezených tematických cyklů neustále rozvíjel a tříbil své umělecké vize. Jeho tvůrčí přístup lze chápat jako soustavný proces pozorování a zkoumání věcné skutečnosti kolem sebe: zátiší, prostředí ateliéru či výsek městské krajiny se autorovi stávají ohnisky soustředěných reflexí „plánů bytí“.

„Na výstavě v GASK je obzvláštní důraz kladen na Slovenčíkovu tvorbu na papíře (kresby, koláže) z 80. a 90. let 20. století, kde se nejzřetelněji projevuje jeho „zdrojová trojice“: prostor, rytmus a tvar.“ dodává Drury. Instalace výstavy reflektuje autorův konceptuálně důkladný přístup vyjadřovaný konkrétními cykly i vnitřně propojenou podstatou jeho díla jako celku. Ve sledu vybraných cyklů (Zásuvky, Stavebné prvky, Prostorové kompozice, Černé interiéry, velkoformátové koláže, velkoformátové malby na papíře, Ulice, Hrobky – smutky, Eternity, Schody, Interiéry, Neony, Monochromy, Tvary – hrušky) vidíme, jak se Slovenčíkova vizuální řeč vyznačuje nezaměnitelnou syntézou vzniklou mezi dvěma protipóly: na jedné straně sledujeme konstruktivní racionalitu, na druhé straně až živelně spontánní expresi. Vyhraněně monochromní (rovněž černobílý) charakter výstavy svědčí o Slovenčíkově chápání strukturální esence všech věcí, v níž i nehmotné jevy jako světlo a stín mohou být nosnou součástí obrazové kompozice.

Ač uznávanou postavou zlínské výtvarné identity, zůstává Svatopluk Slovenčík a jeho tvůrčí výpověď dosud relativně na okraji širšího vnímání českého umění posledních desetiletí. V roce devadesátého výročí autorova narození a dvacátého pátého výročí jeho úmrtí si výstava Pole přítomnosti a nová monografie Ticho ateliéru vytkly za cíl dotyčnou situaci napravit. Publikaci bude vydaná Nadací Čestmíra Vančury v koedici se Zlínským zámkem o.p.s. – Galerií Václava Chada.