Výstava Vně a uvnitř – Umělá vlákna od poloviny 20. století do současnosti

Sledujeme-li dějiny oděvu a módních tendencí, sledujeme současně dějiny textilního vlákna. Součástí úsilí o poznání a ovládnutí přírodních zákonů byla také snaha najít způsob, jak lépe získávat suroviny pro výrobu textilních materiálů a zbavit tak lidstvo závislosti na přírodě.

Bádání probíhalo od 17. století, ale až 20. století je možné označit jako století umělých vláken. Na počátku se vývoj a výroba soustředily na vlákna celulózová. Ve třicátých letech se stále intenzivněji prosazovala vlákna ze syntetických polymerů. Převratným se stal vynález polyamidového vlákna, které v roce 1935 pod obchodním názvem nylon začala vyrábět americká firma DuPont. K dalším významným vynálezům docházelo během druhé světové války. V roce 1940 tři angličtí výzkumníci podali patent na výrobu polyesterových vláken.

Počátkem čtyřicátých let 20. století byl nalezen postup, jímž se dalo vyrobit akrylové vlákno. Rychlý poválečný rozvoj textilního, oděvního a chemického průmyslu pak uvedl do výroby levné oděvní materiály z chemických vláken, jež ve své době vzbuzovala velké naděje mezi výrobci i spotřebiteli.

Předválečné vynálezy položily základy výroby hlavních typů umělých vláken, k nimž v dalších letech přibylo už jen několik speciálních polymerů, které co do objemu a šíře aplikace nedosáhly většího významu, s výjimkou polypropylenu. Souhrnně se označují jako umělá vlákna „první generace“. Další vývoj, zaměřený na jejich zdokonalování, vedl k vytvoření vláken „druhé generace“. Od osmdesátých let následovala vlákna „třetí generace“, která mají speciální vlastnosti vhodné zpravidla pouze pro úzký sortiment textilních výrobků.

V posledních desetiletích se ukázalo, že nadvýroba textilií a oděvů má výrazný podíl na katastrofálním znečištění planety. Hledisko ekologicky šetrných výrobků a výrobních technologií se tak stalo důležitou součástí aktuálního vývoje textilního průmyslu.

Plastické hmoty a umělá vlákna ovlivnily mnohé oblasti běžného života včetně takového oboru, jako je medicína. Téměř všechna vlákna, z nichž se vyrábějí módní oděvy, mají široké využití ve zdravotnictví. Zahrnují obrovskou škálu produktů od pracovních oděvů, obvazů, náplastí, absorpčních pomůcek přes ortézy, bariérové textilie a chirurgické nitě až po implantáty a složité struktury nahrazující lidské orgány. Tak se umělá textilní vlákna, která jsou v naší představě spojována především s vizuálním vnímáním vnějšku lidského těla, přesunula z povrchu do nitra a začala tělo utvářet neviditelným a současně zcela zásadním způsobem zevnitř.

Cyklus komentovaných prohlídek k výstavě:

• 7. 10. 17 h s kurátorkou výstavy Konstantinou Hlaváčkovou
• 18. 10. 15 h s autorem výtvarného řešení a videoprojekce Pavlem Mrkusem
• 18. 11. 17 h s odbornicí na textilní materiály Janou Částkovou
• 2. 12. 17 h s kurátorkou výstavy Konstantinou Hlaváčkovou

Edukační program Uměleckoprůmyslového musea je součástí videoprojekce a u vstupu do výstavy najdete minišatnu s ukázkami dobových oděvů k haptickému zkoumání materiálů. Pro školní skupiny jsme připravili edukační „balíček“. Objednávky vedených programů pro školy: education@upm.cz.