ÚvodAktualityListopadový výlet do hlubin Českého lesa a kraje zaniklých obcí
Památky

Listopadový výlet do hlubin Českého lesa a kraje zaniklých obcí

Poslechněte si audio verzi článku
Kdo se do kraje tiché přírody a kdysi obývaných míst v Českém lese jednou podívá, zpravidla se sem rád vrací. Seznamte se s pohnutou historií zaniklých obcí a jejich obyvatel, objevte krásy zdejší krajiny a udělejte si procházku po zapomenutých pohraničních stezkách.
český lesLesy od obzoru k obzoru, kopce na všechny strany světa. A taky ticho, rušené jen občasným závanem větru ve větvích nebo výkřikem vyplašeného ptáka... Opuštěnost, odlehlost a samota, tak lze ve zkratce charakterizovat oblast Českého lesa, který byl před druhou světovou válkou plný života a lidského hemžení. Německy mluvící obyvatelstvo však po válce muselo odejít a dílo zkázy poté dovršila komunistická ochrana hranic, když zde byla po únoru 1948 postavena neproniknutelná železná opona.

Vysídlené vesnice byly vymazány z povrchu země. Výsledkem je dnešních cca padesát obyvatel na čtvereční kilometr – tedy asi stejná populační hustota jako ve středověku.
 

Vesnice, kde nikdo nebydlí

zaniklá obec plešZaniklých obcí na svém putování Českým lesem potkáte spoustu. Jednou z nich je Pleš, kdysi největší obec v Českém lese a také nejvýše položená: náhorní plošina má nadmořskou výšku kolem 760 metrů. Dnes tu najdete pietně upravený hřbitov se základy kostela svatého Jana Křtitele, kousek od dnešního „náměstíčka“ stojí kaplička Panny Marie, vysvěcená roku 2016. Z původní zástavby přežila jen hájovna, která se po rekonstrukci proměnila v malý penzion; patří k němu i tři chaty, oblíbené mezi výletníky, kteří milují ticho a klid odlehlého kraje.

zaniklá obec SlatinaŽelezná, dříve Eisendorf, je bývalé pohraniční městečko západně od Bělé nad Radbuzou u silnice do Bavorska, kde žilo více než tisíc obyvatel. Před válkou tu bývala celnice, finanční stráž a četnická stanice, jenže za minulého režimu Železná ležela takzvaně „za dráty“, v ostře střeženém hraničním pásmu. Památky včetně kostela sv. Barbory, hřbitova a zámku byly zničeny, zmizelo i původní historické centrum a většina obce. Na místě bývalého hřbitova najdete rozlehlý areál bývalých kasáren pohraniční stráže.

Slatina (dříve Lohhauser), vzdálená asi 8 km od Tří Seker poblíž Mariánských Lázní, byla osada uprostřed hlubokých hraničních lesů na luční enklávě nad Hamerským potokem, který odsud odtéká k jihu a přes německý Mahring se opět vrací na naše území. Vznikla v polovině 18. století jako osada lesních dělníků, v roce 1930 tu stálo 22 usedlostí. Po roce 1945 zůstala odlehlá osada neosídlena, v 50. letech se ocitla v hraničním pásmu a byla zbořena.

Zlatý Potok (Goldbach) je dalším legendárním místem Českého lesa. V době největší slávy tu žilo bezmála 300 lidí a až do roku 1894 fungovala sklárna. Za první republiky sice počet stálých obyvatel klesl pod stovku, ale díky poloze uprostřed krásné krajiny se Goldbach stal oblíbeným letoviskem. Zdálo se, že definitivní tečkou za jeho historií bylo zřízení hraničního pásma, ale místo pusté desítky let se po pádu železné opony probudilo k novému životu. Dnes tu stojí lyžařská chata a okolí křižují cyklistické, pěší i běžkařské trasy, vyhledávané turisty a sportovci z Čech i Německa.
 
zaniklá obec LučinaV bývalé obci Lučina (Grafenried) poblíž Nemanic jsou v posledních letech postupně odkrývány jednotlivé zničené objekty, jedná se o velmi zajímavou sondu do historie: odkryty ze byly pozůstatky kostela, fary, hospody, pivovaru, sklárny a dalších objektů, přístupný je také původní hřbitov. Každoročně se tu koná česko-německá mše v místě původního znovu vysvěceného kostela sv. Jiří. Na Lučině si můžete zahrát hledačku – tzv. questing. Pracovní listy si lze vyzvednout v Domě přírody v Klenčí pod Čerchovem, případně v informačním středisku ve Waldmünchenu. Měly by být k dispozici i přímo na Lučině – v zásobnících pod přístřeškem v prostoru bývalého pivovaru, kde je současně start hry.
 
obec LískováZaniklá obec Lísková (Haselbach) dnes slouží jako hraniční přechod. Nachází se asi 20 km od Domažlic a necelých 6 kilometrů od německé obce Waldmünchen. Obec bývala značně rozlehlá, rozprostírala se v údolí dvou potoků a jejich okolí. Obyvatelé se živili dřevařstvím, fungoval zde mlýn, cihelna a mnoho lidí bylo zaměstnáno ve zdejších brusírnách a leštírnách zrcadel. Do roku 1708 bývala obec součástí bavorské Horní Falce, poté byla připojena ke Království českému v Rakousku-Uhersku. V letech 1822 byla vybudována nová císařská silnice, která vedla středem roztroušené vesnice. V té době byl u hranice postaven hraniční přechod s novou celnicí. V roce 1930 ve vsi stálo 56 domů a žilo 449 obyvatel. Byla zde česká a německá škola, pošta se spořitelnou, celnice, hospoda, restaurace i kavárna, dvě řeznictví, tři obchody s potravinami, prodejna tabáku, obuv Baťa a pekařství. Pracovali zde zemědělci, tesař, kolář, kovář, kloboučník, holič, obuvník, krejčí, malíř, zahradník i porodní bába.

obec LískováV roce 1945 v Lískové stálo 76 domů. Před postavením železné opony lidé využívali Lískovou jako místo, kde bylo snadné ilegálně překročit státní hranici. Někdy se oficiálně nastěhovali do domů, které stály u hranice, a pak tajně v noci utekli do Německa. V roce 1951 museli i poslední obyvatelé vesnici opustit. Definitivně pak zanikla v 1. polovině 50. let po zřízení hraničního pásma, kdy byly všechny objekty včetně staré celnice zbořeny. Až do roku 1990 tudy pak procházela pouze silnice do běžně nepřístupných Nemanic, lemovaná ve směru k hranici mohutnými zátarasy. V roce 1989 došlo na místě bývalé celnice ke slavnostnímu otevření hranic s Bavorskem, následně k výstavbě hraničního přechodu. Od 1. ledna 2000 je Lísková částí obce Nemanice. Poznat zdejší historii můžete i formou hledačky, pracovní list lze stáhnout na internetu.
 

Zapomenuté stopy lidí

Arnoštova leštírnaV hlubinách Českého lesa pomalu zarůstají poslední svědkové pracovní činnosti původních obyvatel.
Okolím Staré Knížecí Hutě vás provede zhruba 6,5 km dlouhá naučná stezka Historie sklářství s dvanácti zastávkami. Početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce, které tu vznikaly od 17. století, připomíná Huťský rybník, který napájel vodou sklárny v okolí. U něj stávala osada Nová Knížecí Huť s oblíbenou sklářskou krčmou. Naučná stezka vás dovede ke zbytkům Arnoštovy leštírny, jediné průmyslové leštírny skla u nás. Byla pojmenovaná po majiteli panství Arnoštovi Malovcovi a pod jednoduchým zastřešeným altánem uvidíte unikátně zachovalý rotační stroj s velkým litinovým setrvačníkem. Jak fungoval? Tabule skla, které prošly brusírnami, sice byly hladké, ale zcela neprůhledné. V leštírnách se proto přisádrovaly na spodní kamennou desku a další železnou deskou potaženou filcem se krouživým pohybem postupně leštily. K leštění se používala červená brusná pasta, podle potřeby ředěná vodou, zvaná potte. Ta má na svědomí dodnes rudě zbarvenou hlínu v okolí.

Český les

Skutečnými mistry prý bývali skláři z Železné Hutě, která ležela přibližně v polovině cesty mezi Pleší a Železnou. O zdejší sklárně se psalo už v roce 1591, na přelomu 19. a 20. století se ale definitivně zastavila: okolní lesy už byly vytěžené. Frančina Huť ležela jižně od Železné a i tady stávala sklářská huť. Šlo o oblíbené výletní místo, kam rádi chodívali rekreanti a letní hosté z Železné.

Také v obci Walddorf fungovala sklárna. Sklárna existovala již koncem 17. století, později zanikla. Vesnice měla před válkou 28 chalup, po válce zůstala v podstatě nedosídlena a v 50. letech byla likvidována kvůli blízkosti hraničního pásma. Bývalá vesnice je dnes snadno lokalizovatelná podle mohutné lípy na křižovatce cest na někdejší návsi, za ní se v křoví ukrývají zbytky zdí bývalé školy.


Když svět končil ostnatým drátem…

HraniceČeský les vydává svědectví nejen o životě zdejších lidí, ale také o čtyřiceti letech totality, kdy pro nás svět končil ostnatým drátem. Nedaleko Tří Seker, v lesích u rybníka Kajetánka, najdete místo, kde se odehrávala akce Kámen – komunistická past v podobě falešné státní hranice. Odehrávala se v době, kdy teprve docházelo k budování neproniknutelné železné opony (1948-1951). Drátěné zátarasy s pozorovatelnami na hranici tedy vyrostly až po roce 1951, v prvních letech komunistického režimu probíhala ostraha hranic klasickým způsobem – pochůzkami pohraničníků. Byla to doba "Králů Šumavy", převaděčů, kteří napomáhali emigrantům v útěku do zahraničí a někdy také spolupracovali se západními agenty-chodci. Proti této činnosti byla uspořádána akce Kámen, ďábelská past na důvěřivé oběti, které byly vydány na milost převaděčům, mnohdy falešným – příslušníkům StB. Ti dovedli „emigranty“ na falešnou státní hranici, kde stál falešný úřad americké vojenské kontrarozvědky. Ukolíbáni falešným pocitem bezpečí a vírou, že se nacházejí v západním Německu, vypovídali uprchlíci ochotně estébáckým „Američanům“ o své protistátní činnosti a jmenovaly i své rodinné příslušníky a přátele jako vhodné spolupracovníky pro americké zvláštní služby. Poté, co bylo vše zaprotokolováno, putovaly oběti rovnou do vězení.

ČerchovNa hoře Dyleň (940,3 m n.m.) se nachází věž, která sloužila vojenským účelům jako radarová stanice (dříve pozorovací a odposlouchávácí, protože stojí těsně u hranic s Bavorskem). Kvůli tomu, aby nemohla být zaměřena byla postavena bez jediného kusu železa, za pomoci silikonových šroubů. V devadesátých letech 20. století bylo vybavení demontováno a věž byla zrekonstruována. V současnosti slouží jako vysílač televizních a rozhlasových programů, veřejnosti je celý objekt nepřístupný.

Nejzápadněji ležící český vrchol Čerchov byl turisticky objeven již na sklonku 19. století, kdy zde domažličtí turisté postavili jednoduchou dřevěnou rozhlednu a krátce na to i útulnu. Po komunistickém puči si místo vyhlédli agenti StB a v roce 1950 vrchol Čerchova obsadila vojska pohraniční stráže, která na něj ani do jeho blízkosti nepustila nikoho až do roku 1989. Vrchol Čerchov prochází od roku 2021 proměnou – budovy bývalé pohraniční stráže jsou bourány a místo nich zde v blízké budoucnosti vyroste muzeum a zázemí pro turisty.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Huťský rybník v Českém lese Příroda

Huťský rybník v Českém lese

Početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce, které vznikaly v Českém lese od 17. století, připomíná Huťský rybník, který napájel vodou sklárny v okolí.

Naučná stezka Historie sklářství v Českém lese Příroda

Naučná stezka Historie sklářství v Českém lese

Okružní naučnou stezku se dvanácti zastávkami najdete při hranici s Bavorskem v Českém lese.

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy Příroda

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

CHKO Český les Příroda

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena chráněná krajinná oblast Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Kurzova rozhledna na Čerchově Příroda

Kurzova rozhledna na Čerchově

Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). Vydat se sem můžete na kole i pěšky. Areál v okolí kamenné Kurzovy rozhledny prochází postupnou revitalizací.

Zaniklá ves Stoupa – Starý Pochr Památky

Zaniklá ves Stoupa – Starý Pochr

Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při níž osada ležela.

Zaniklá osada Zlatý potok u Lesné Památky

Zaniklá osada Zlatý potok u Lesné

Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.

Pozůstatky zaniklé obce Bažantov Památky

Pozůstatky zaniklé obce Bažantov

Z původně chodské vsi, patřící k nejstarším ve zdejším kraji, zbylo jen pár rozbořených pozůstatků obvodových zdí a propadlých sklepů ve zdivočelé krajině. Netypický, okrouhlý půdorys obce a rozložení jednotlivých stavení dává tušit jen cesta, vinoucí se kolem zarostlého rybníka k pamětnímu kříži.

Naučná stezka Lísková v Českém lese Příroda

Naučná stezka Lísková v Českém lese

Česko-německá naučná stezka vás na 5 zastaveních provede historií zaniklých obcí v Českém lese. Začíná u autobusové zastávky a měří asi 3 km. Lísková je dnes známá hlavně jako hraniční přechod s Německem, bývala to však původně sklářská ves s rozvinutými řemesly a obchodem.

Bývalá obec Lučina u Nemanic Památky

Bývalá obec Lučina u Nemanic

Lučina, německy nazývaná Grafenried, bývala sudetskou obcí v okrese Domažlice. Ležela při současných česko-bavorských hranicích západně od Nemanic, avšak zanikla v padesátých letech 20. století, kdy zde vznikala neprodyšná železná opona. Dnes z bývalé vesnice zbylo jen několik zřícenin.

Bělá nad Radbuzou

Bělá nad Radbuzou

Jen málo měst v Česku zobrazuje svou nejslavnější stavbu přímo v městském znaku. Patří k nim například Bělá nad Radbuzou, malé příhraniční městečko v srdci Českého lesa. Zmíněnou památkou je barokní kamenný most s osmi oblouky a šesti sochami, který se klene přes říčku Radbuzu.

Zaniklá ves Pleš v Českém lese Památky

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou Památky

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou

Růžov je jednou ze zaniklých vsí na Bělsku. V těchto místech došlo na konci 2. světové války k boji německých a amerických jednotek. Pamětní deska na zbytku jednoho z domů připomíná jména dvou padlých amerických vojáků, příslušníků 3. Pattonovy armády. Příběh byl také zfilmován.

Arnoštova leštírna v Českém lese Památky

Arnoštova leštírna v Českém lese

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.

Další aktuality

Pestrobarevné karafiáty lákají do Klatov

Je to již více než 200 let, kdy do Klatov přivezl baron Josef Volšanský, vracející se z napoleonských válek, semena květin původem z Francie, které se postupem času staly symbolem města. Pokud i vy patříte k obdivovatelům něžné krásy těchto květin, prohlédněte si množství klatovských karafiátů neuvěřitelných barevných kombinací na výstavě v zahradě klatovských karafiátníků. Letos se výstava koná od 4. července, a potrvá určitě alespoň do 20. července 2025.
4. červenec 2025 12:00
Příroda, Plzeňský kraj

Na šumavském Špičáku se o víkendu jede závod Evropského poháru v downhillu

Sváteční víkend 5. a 6. července 2025 spojený se slovanskými věrozvěsty a mistrem Janem Husem zpestří na šumavském Špičáku mezinárodní podnik v downhillu – iXS Downhill Cup. Třetí závod jeho letošní sedmidílné série má už na startovní listině ve 14 kategoriích přihlášeno celkem 347 jezdců (mužů i žen) 29 národností. Ski&Bike Špičák, coby největší horský areál v Plzeňském kraji, hostí iXS Downhill Cup zapsaný v II. kategorii UCI (Mezinárodní cyklisté unie) znovu po roce. Kromě ČR se jeho další závody jedou v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Startovat v nich mohou i jezdci bez licence.
3. červenec 2025 12:00
Letní sporty, Plzeňský kraj

Plzeňský Industry Open otvírá unikátní technické památky

Přemýšlíte, kam vyrazíte? Nechte se pozvat na zajímavá místa průmyslové historie do různých koutů Plzeňského kraje. Během festivalu Industry Open, který probíhá od 7. června do 25. září 2025 můžete navštívit mnoho míst, kam se běžně nedostanete. Letos jsou to například oba výrobní závody likérky Stock v Božkově a Prádle, tramvajová vozovna, malá vodní elektrárna na Denisově nábřeží, čistírna odpadních vod na Jateční, úpravna vody nebo spalovna odpadů v Chotíkově. Novinkami letošního programu jsou například komentovaná prohlídka Po stopách staré vody nebo prohlídky stavby areálu Kasárny Zátiší.
3. červenec 2025 11:00
Památky, Plzeňský kraj

Nejlepší koupání: tipy, kam k vodě na Plzeňsku

Okolí Plzně nabízí možnosti koupání v několika vodních nádržích, rybnících i přírodních biotopech. Vybrat si můžete například nádrž Hracholusky, biotop Kotynka či Blovice, lomy Starý Klíčov, Hradec anebo Hradišťský vrch. Nejoblíbenějším místem Plzeňanů je Velký bolevecký rybník.
2. červenec 2025 17:00
Letní sporty, Plzeňský kraj

V létě lákají do Klatov karafiáty i tradiční pouť

Výlet do Klatov se obvykle neobejde bez krkolomného výstupu na Černou věž, sestupu do tajemných katakomb a obdivování barokní lékárny U Bílého jednorožce. Pokud se sem s portálem Kudy z nudy vypravíte o víkendu 12. až 13. července 2025, můžete si navíc užít tradiční pouť a výstavu slavných klatovských karafiátů!
2. červenec 2025 13:00
Životní styl, Plzeňský kraj

Barokní areál zámku ve Svojšíně o víkendu oživí zahradní slavnosti

V barokní zahradě u zámku ve Svojšíně na Plzeňsku si můžete prohlédnout 28. a 29. června 2025 v rámci Zahradních slavností květinové instalace a užít si bohatý doprovodný program plný hudby a divadla. Připraveny jsou ukázky květinových výzdob, řemeslný trh i výtvarné dílny pro děti.
28. červen 2025 8:28
Památky, Plzeňský kraj

Festival Léto v Prazdroji letos nabídne ještě více hudby

Čtrnáct prázdninových večerů Plzeňanům a návštěvníkům západočeské metropole zpříjemní tradiční festival Léto v Prazdroji s koncerty tuzemských kapel a projekcemi filmů pod širým nebem. Již 22. ročník začíná ve čtvrtek 3. července koncertem kapely Ready Kirken. Na nádvoří plzeňského pivovaru během léta zahrají také další známí hudebníci – rapper Renne Dang, bluegrassová skupina COP nebo POPs s ikonickými hity. Vedle tradičních čtvrtečních koncertů se letos návštěvníci můžou těšit na hudební a filmové lahůdky i v jiné dny. Léto v Prazdroji potrvá až do 28. srpna 2025.
27. červen 2025 12:00
Kultura, Plzeňský kraj

Nejlepší koupání: tipy, kde se vykoupat na Šumavě

Během horkých dnů je nejlepší alternativou pobyt někde u vody. Pokud hledáte příjemné osvěžení na Šumavě, pak vám dnešní rady portálu Kudy z nudy přijdou vhod. Nabídneme vám možnosti, kde se svlažit a neporušit tak zákaz koupání, který platí na mnohých místech Národního parku Šumava. Zapovězená jsou především ledovcová jezera, ale také plavební kanály (např. Schwarzenberský nebo Vchynicko-tetovský). Není však důvod k obavám – na Šumavě naleznete mnoho jiných atraktivních koupacích míst. Prim mezi nimi hraje samozřejmě Lipenská přehrada, ale k dispozici vám je i spousta dalších koupališť.
26. červen 2025 18:00
Letní sporty, Plzeňský kraj