Na zámku Nebílovy na Plzeňsku byla po rekonstrukci v roce 2023 otevřena původní barokní zahrada s živými ploty, květinovými záhony, cestičkami a s fontánou. Součástí je i růžová zahrada s 340 keři a 140 druhy růží, od historických po moderní anglické.
Nebílovský zámek je příkladem čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Původně renesanční zámeček byl v roce 1706 přestavěný na dvojdílný barokní zámek.
Historie a obnova barokního parteru
Barokní zahrada vznikla v Nebílovech v souvislosti se stavbou rozsáhlé rezidence už před rokem 1710. Za jejího autora můžeme považovat plzeňského stavitele a architekta Jakuba Augustona (jenž je podepsán rovněž pod stavbou zámeckého objektu), který se ale i zde inspiroval svým velkým vzorem, rakouským architektem Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Zcela výjimečná je totiž půdorysná dispozice ohradních zdí zahrady, v Čechách do té doby nevídaná. Je vědomou reflexí na dynamický barok a o řadu let předbíhá pozdější realizace slavnějších Augustonových souputníků K. I. Dienzenhofera, F. M. Kaňky, J. B. Santiniho a jiných. Součástí ohrazení byly symetricky rozmístěné dva pavilony a branka, ve zdech vzniklo dvacet nik pro umístění plastik nebo tvarovaných rostlin v květináčích. Na severním okraji, při silnici, byla zahrada zakončena objektem provozního zázemí (malá oranžerie?) a obydlím pro zahradníka.
V průběhu let byla barokní zahrada postupně změněna na užitkovou, prostor barokního parteru byl využíván pro pěstování ovoce, v padesátých letech 20. stol. zde vzniká dokonce hokejové hřiště. V roce 2016 zadal NPÚ ing. arch. J. Veselákovi zpracování projektové dokumentace ke kompletní obnově barokního parteru. Projekt vycházel důsledně z historických pramenů. Byla obnovena reprezentační funkce barokní zahrady, s přihlédnutím k využití pro kulturní a společenské akce v turistické sezóně.
Historické růže
V části zahrady za zámkem se mohou návštěvníci seznámit se sortimentem tzv. starých růží, z nichž některé se pěstovaly již v době, kdy Nebílovy patřily Vojtěchovi hraběti Czerninovi z Chudenic (+1816), resp. přicházely postupně na trh v první polovině 19. stol. tedy v létech, kdy zde působil hraběcí rod Waldsteinů.
Růže se stala módní květinou (dřevinou), zakládaly se sbírky na více či méně odborných úrovních, keře se vysazovaly převážně solitérně; v oblibě bylo pěstování růží v nádobách a růže se pochopitelně hojně používaly při výzdobě panských salónů.
Termínem staré, či historické růže se označují skupiny růží, které byly na trhu již před rokem 1867. V zámecké zahradě Nebílovy se pěstují zejména Bourbonky, Noisettky, Remontantky, Damascény, Galliky a Stolístky. najdete zde také anglické růže a čajohybridy.
Přijďte se potěšit rozmanitými barvami a přivonět si, když růže kvetou. Jejich vůně je omamná a každá voní jinak. Vedle růží v zámecké zahradě v červnu kvetou a silně voní také staré lípy.
Prohlédněte si nedávno rekonstruovanou barokní zahradu zámku Nebílovy, nabízející historické i moderní růže a působivou architekturu.
Barokní zahrada byla na zámku Nebílovy otevřena po rekonstrukci v roce 2023.
V růžové zahradě se nachází 140 druhů růží.
Na zámku Nebílovy jsou reprezentovány renesanční a barokní architektonické styly.
V historické části zahrady mohou návštěvníci obdivovat tzv. staré růže a můžou se potěšit rozmanitými barvami a omamnou vůní kvetoucích růží.
V zámecké zahradě Nebílovy kromě růží kvetou a silně voní také staré lípy.
Architektem barokní zahrady na zámku Nebílovy byl plzeňský stavitel a architekt Jakub Auguston.
Před rekonstrukcí byla barokní zahrada postupně změněna na užitkovou, v padesátých letech 20. stol. zde dokonce vzniklo hokejové hřiště.
Obnova barokní zahrady měla za cíl obnovit její reprezentační funkci s přihlédnutím k využití pro kulturní a společenské akce v turistické sezóně.
Růže v zámecké zahradě Nebílovy mají historický význam, jelikož se zde pěstují staré druhy růží, které byly populární již v 19. století.
Historickými majiteli, kteří se zasloužili o kultivaci růží, byli Vojtěch hrabě Czernin z Chudenic a rod Waldsteinů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.