Obdivujete Baťovskou architekturu začátku minulého století? Udělejte si čas na procházku zlínským továrním areálem! Továrnu založil Tomáš Baťa s bratrem Antonínem a sestrou Annou. Postupně zde vzniklo srdce Baťovského impéria, ohromný průmyslový areál s typizovanými budovami.
Industriální zóna uprostřed města
Zlína má své kořeny ve slavné
firmě Baťa. Dominantou areálu je už od třicátých let tzv.
zlínský mrakodrap s pověstnou kanceláří ve výtahu. Zlíňáci
průmyslovému komplexu neřeknou jinak než Svit, jak se areál jmenoval za socialismu. Zatímco ještě před deseti lety byl industriálními „Stínadly“, dnes ožívá řadou
kaváren, fitcenter, bister a galerií. V některých budovách ale dosud probíhá výroba. Když zabloudíte trochu hlouběji, zažijete atmosféru průmyslového
města ve městě. Dodnes funkční podniky a výroby dávají staletým budovám neuvěřitelnou atmosféru.
V roce 1894 založili na zlínském náměstí
sourozenci Baťovi, Antonín, Anna a Tomáš, obuvnickou dílnu. Později se stal jediným majitelem firmy
Tomáš Baťa, který začal pozvolna budovat své
obuvnické impérium. Základem nového města se stala
továrna. První tovární budovy vznikly roku 1906, další v roce 1918. V roce 1924 začala přestavba stávající továrny, staré budovy se asanovaly a nahradily se novými. Zlomový rok pro stavební činnost firmy Baťa byl rok
1927, kdy byl
vyvinut
jednotný systém železobetonového skeletu. Typizované průmyslové objekty byly řazeny šachovnicově do větších výrobních souborů a vzájemně propojeny dopravním zařízením. Jejich racionální "výroba" vedla k relativně nízkým investičním nákladům. Výstavba pětipodlažního objektu o rozměrech 80 x 20 m trvala
od výkopu po kolaudaci 5 měsíců!
Obuvnický podnik byl v roce
1945 znárodněn a v roce 1949
přejmenován na Svit. Dlouhé roky po sametové revoluci byl areál továrny, která stojí netypicky v samém srdci
města, zavřený, rozprodávaly se budovy a majetek. První výraznější oživení nastalo až poté, kdy byl v roce 2004 zrekonstruován slavný Baťův mrakodrap „
Jednadvacítka“. Do reprezentativní budovy se pak nastěhoval
finanční a krajský úřad. V areálu je také
Muzeum obuvnictví, lidé zde najdou i
bankomaty,
pojišťovnu a
poštu. Přes komplex si mohou
zkrátit cestu k železničnímu nádraží. Oblíbená je i kavárna v nejvyšším patře „
Jednadvacítky“, z které návštěvníci mohou sledovat celé
město.
Zlínskou továrnu založili sourozenci Tomáš Baťa, Antonín Baťa a Anna Baťová v roce 1894.
Zlínský mrakodrap symbolizuje sílu a rozvoj Baťovského impéria. Zajímavostí je, že od třicátých let 20. století má kancelář ve výtahu.
Za socialismu se areál továrny v Zlíně jmenoval Svit.
Pokud zabloudíte do továrního areálu, zažijete atmosféru průmyslového města ve městě, kde stále probíhá výroba a funkční podniky dodávají staletým budovám neuvěřitelnou atmosféru.
Zlomovým rokem pro stavební činnost firmy Baťa byl rok 1927, kdy byl vyvinut jednotný systém železobetonového skeletu, což umožnilo rychlejší a levnější výstavbu typizovaných průmyslových objektů.
Výstavba pětipodlažního objektu o rozměrech 80 x 20 metrů trvala od výkopu po kolaudaci pouze 5 měsíců.
Obuvnický podnik byl v roce 1945 znárodněn a v roce 1949 přejmenován na Svit.
Po sametové revoluci byl areál továrny dlouhá léta zavřený, probíhalo rozprodávání budov a majetku. První výraznější oživení nastalo v roce 2004 po rekonstrukci Baťova mrakodrapu.
V areálu továrny v Zlíně dnes najdete Muzeum obuvnictví, bankomaty, pojišťovnu, poštu, úřady a také lákavou kavárnu v nejvyšším patře mrakodrapu.
Z kavárny v nejvyšším patře zlínského mrakodrapu mají návštěvníci možnost sledovat celé město.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.