
Rekonstrukce
Jedenadvacítky – Baťova mrakodrapu se týkala Baťova výtahu. Veškeré práce vyšly na bezmála 3 miliony korun.
Unikátní technická památka –
funkční pojízdná kancelář ředitele firmy Baťa ve zlínském mrakodrapu – je ukázkou technické vyspělosti. Výtah má rozměry 5 x 5 metrů, kancelář je vybavena osvětlením, klimatizací, telefonem a umyvadlem s teplou a studenou vodou. Komentovanou prohlídku, která zahrnuje vyjížďku výtahem a výklad o budově samotné, poskytuje
Muzeum jihovýchodní Moravy.

Dodnes zůstává
perlou funkcionalistické architektury a ústředním bodem
Zlína. Jeho nejznámějším prvkem je nepochybně pojízdná kancelář ředitele firmy Jana A. Bati umístěná ve výtahu o rozměrech 5x5 metrů. Po rekonstrukci v letech 2003-2004 se stal “mrakodrap” sídlem
Zlínského kraje a Finančního úřadu.
Jedenadvacítka a další Baťovy stopy ve Zlíně

Správní budova číslo
21 Baťových závodů,
dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je
výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s
umývadlem a klimatizací. S výškou 77,5 metru byla budova v době svého vzniku
nejvyšší ve střední Evropě.
Mimo legendárního mrakodrapu se po Baťových stopách můžete ve
Zlíně vydat také do
Památníku Tomáše Bati,.
Modernizací před pár lety prošla také expozice
Obuvnického muzea s názvem Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost. Najdete jej v budově 14|15 Baťova institutu, ve 14. budově továrního areálu. Stálá výstava vám přiblíží historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění československé části koncernu po druhé světové válce.

Jak vypadalo
soukromé sídlo průmyslníka se vám poodkryje u
Baťově vily, na Gahurově ulici. Svou vilu nechal Baťa vystavět v roce 1909 a jejím dokončením v roce 1911 pověřil architekta Jana Kotěru. Vila však bohužel není individuálním turistům přístupná (přístupná je pouze pro skupiny na objednání).
Naopak
Baťův Obchodní dům na Náměstí Práce k návštěvě přímo vybízí. Nedávná rekonstrukce mu navrátila původní vzhled a uvnitř nalezente spoustu obchodů a obchůdků či příjemných kavárniček.
Poslední zastávkou zlínského putování by mohly být
Baťovy domky, slavná dělnická kolonie, kterou nechal podnikatel vystavět pro své dělníky pracujících v Baťových závodech. Tak vzniklačtvrť Letná, dílo architekta Jana Kotěry.
Prozkoumejte ikonický Baťův mrakodrap ve Zlíně s jeho unikátním historickým výtahem a poznejte funkční klenoty funkcionalismu.
Baťův mrakodrap byl dokončen v roce 1938.
Výtah je vybaven osvětlením, klimatizací, telefonem a umyvadlem s teplou a studenou vodou.
Baťův mrakodrap prošel rekonstrukcí v letech 2003-2004, během které se stal sídlem Zlínského kraje a Finančního úřadu.
Baťův mrakodrap má výšku 77,5 metru.
Rekonstrukce historického výtahu stála bezmála 3 miliony korun.
Komentovaná prohlídka zahrnuje vyjížďku výtahem a podrobný výklad o historii budovy.
Kancelář ředitele ve výtahu má rozměry 5 x 5 metrů.
Charakteristickým prvkem Baťova mrakodrapu je pojízdná kancelář ředitele firmy umístěná v historickém výtahu.
Expozice představuje historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění po druhé světové válce.
Během procházky můžete navštívit Baťův Obchodní dům, Památník Tomáše Bati a prozkoumat slavnou dělníckou kolonii Baťovy domky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.