Biskupská mincovna v Kroměříži byla jedinou dochovanou mincovnou na území Moravy. V současné době se zde expozice již nenachází, budova je veřejnosti uzavřena.
Biskupové z Olomouce měli v Českém království zvláštní postavení. Dokládá to i vzácné právo razit si své mince, které jim roku 1608 udělil císař Rudolf II. Veškeré peníze se pak razili v Kroměříži sídelním městě olomouckých biskupů.
Dnešní budova kroměřížské mincovny na Sladovnickém předměstí, poslední dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a biskupská mince se zde razila až do roku 1756. Mincovna byla mnohdy panovníkům trnem v oku, zvláště když produkovala větší množství mincí, než císařská mincovna ve Vratislavi. Definitivní konec ražení biskupských mincí učinila Marie Terezie roku 1759, kdy zrušila mincovnu a veškerý inventář přikázala odvézt do císařské mincovny ve Vídni. Když mincovna přestala sloužit svému původnímu účelu, stal se z ní obytný dům. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům a později ke sběratelsky hledaným numismatickým kouskům.
Dnes patří budova do městské památkové rezervace Kroměříž.