Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Lékař a vědec Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787, Libochovice – 28. července 1869, Praha) byl jedním z nejznámějších vědců své doby a dodnes patří ke světově nejznámějším Čechům. Jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů, byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii.

Joachim Barrande (11. srpna 1799, Saugues, Francie – 5. října 1883, Frohsdorf, Rakousko-Uhersko) nebyl jen paleontolog, ale také inženýr, přírodovědec a geolog. Celosvětově se proslavil průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Rudolf Jedlička (20. února 1869, Lysá nad Labem – 26. října 1926, Harrachov) byl zakladatel české rentgenologie a radiologie, léčebné rehabilitace a nezištný mecenáš. Jako lékař prošel balkánskou i první světovou válkou a 1913 založil první český ústav pro postižené děti. Dodnes nese jeho jméno: Jedličkův ústav.

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendelav v roce 2022.

Libochovický zámek stojí na místě gotické tvrze, kterou nechal přestavět Jan z Lobkowicz na jednopatrový renesanční zámek v letech 1560–1564. Pozdější majitel Gundakar Dietrichstein, který koupil vyhořelý zámek od Šternberků, ho v letech 1682–1690 přestavěl do rozsáhlého barokního sídla.

Muzeum patologie je součástí oddělení patologické anatomie, které bylo založeno profesorem Aloisem Maternou v roce 1911 a patří k velkým vzácnostem. Obdobné sbírky tekutinových preparátů jsou součástí lékařských fakult, ale bez možnosti návštěv pro veřejnost.

Muzeum připomíná internaci a život sester v Bílé Vodě u Javorníka. Obec na hranici s Polskem se od 50. let minulého století stala shromaždištěm stovek řeholních sester různých řádů a kongregací. Mnohé z nich odpočívají na místním hřbitově.

V obci Vražné, v místní části Hynčice, se nachází rodný dům zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela se stálou expozicí. Chystá se tu nová interaktivní a hravá expozice, která vám Mendela představí nejenom jako vědce, ale také jako meteorologa, včelaře a úspěšného pěstitele hrachu a hrušek.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

V rodném domě Sigmunda Freuda se nachází expozice pravnučky zakladatele psychoanalýzy, paní Jane McAdam Freud. Výstava není zaměřená na život a dílo Sigmunda Freuda, ale je moderním uměleckým znázorněním psychoanalytických symbolů.

Muzeum českého granátu Třebenice nabízí ucelený přehled těžby a zpracování českého granátu. České granáty si můžete nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo před muzeem či v dovezeném granátovém písku.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Stezka informuje návštěvníky o životě doktora Kittela, pověstech i památkách, které se na Kittelovsku nachází. Informační panely jsou celoročně volně přístupné.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Lékárna U Zlatého lva byla vybudována v roce 1992 a otevřena 1.3.1993 jako první soukromá lékárna v Hradci Králové a 12. soukromá lékárna v České republice v domě z 12. století na Velkém náměstí.

České farmaceutické muzeum je střediskem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V prostorách Hospitálu Kuks provozuje dvě stálé expozice k dějinám české farmacie.

Původní, pozdně barokní mobiliář lékárny z kláštera brněnských alžbětinek uvidíte v expozici Muzea města Brna na Špilberku.

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Jako jeden z prvních badatelů v oblasti klínopisných studií obrátil pozornost k otázkám hmotné kultury starověkých civilizací.

Joachim Barrande [žoakim barand] (11. srpna 1799, Saugues, Francie – 5. října 1883, Frohsdorf, Rakousko-Uhersko) byl inženýr, přírodovědec, geolog a paleontolog. Do Čech přišel ve třiatřiceti letech a už je nikdy neopustil. Stal se celosvětově známým vědcem svým průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Posláním Mendelova muzea Masarykovy univerzity je šířit odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi prováděnými na rostlinách, především hrachu setém. Nelze však opomenout ani jeho bádání v oblasti meteorologie či šlechtění včel.

Muzeum v Löschnerově pavilonu je věnováno především historii stáčení minerálních vod v Kyselce, která sahá až do roku 1873. Expozice muzea se soustředí především na Heinricha Mattoniho, zakladatele tradice dnešní společnosti KMV a na historii samotné značky Mattoni.

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře objevíte jednu z nejoriginálnějších soch u nás – měděnou vyšetřovací pohovku, která je symbolem a „pracovním nástrojem“ mnoha analyticky orientovaných psychiatrů a psychologů.

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.

Budova děkanátu 1. lékařské fakulty UK v době skrývá jeden unikát – Stomatologické muzeum profesora Jana Jesenského, jehož škálu exponátů nám mohou závidět odborníci z celého světa. V současnosti slouží muzeum především k vědeckým a studijním účelům, přístupné je ale i zájemcům z řad veřejnosti.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Karel Raška (17. listopadu 1909, Strašín, okres Klatovy – 21. listopadu 1987, Praha) je nejvýznamnějším epidemiologem 20. století a zakladatel moderní české epidemiologie. V roce 1963 se stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě a o čtyři roky později započal jím řízený boj proti neštovicím.

Příborský rodák Sigmund Freud (6. května 1856, Freiberg/Příbor – 23. září 1939, Londýn), tvůrce vědecké psychoanalýzy, je světově proslulým psychologem. Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.

Lékař, psychiatr a specialista na léčení závislostí Jaroslav Skála (25. května 1916 Plzeň – 26. listopadu 2007 Praha) byl vyhlášený bojovník proti alkoholismu. V roce 1948 založil protialkoholní léčebnu a o tři roky později také díky němu vznikla první záchytka – zařízení sloužící k nedobrovolnému přenocování opilých lidí, kteří ohrožují sami sebe i své okolí.

Významný český cestovatel, lékař, etnograf a kartograf Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke (5. prosince 1761 – asi 31. října 1817) byl jednou z nejskvělejších osobností českých botanických dějin. Rovněž jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru, obeplul svět a popsal viktorii královskou.

Bohdan Pomahač je přední světový plastický chirurg, který v květnu 2011 provedl se svým týmem v bostonské nemocnici Birgham and Women´s Hospital první úplnou transplantaci tváře v USA. Loni transplantoval poprvé obličej afroameričanovi. Letos ho na chvíli zbrzdil koronavirus, ale už se zase chystá na pronikání do onoho záhadného světa rekonstrukčních operací.