Reprezentační vila židovského velkoprůmyslníka Hermanna Graba byla postavena v polovině 90. let 19. století karlínským stavitelem a architektem Josefem Blechou, který se podílel na realizaci mnoha továrních i obytných budov v Libni.
Židovská
podnikatelská rodina přišla do Čech
z Rakouska kolem
poloviny 19. století. Nejvýznačnějším členem rodiny byl
Hermann Grab (1843–1900), který velkou měrou přispěl k rozvoji průmyslu v
Libni.
Grabova továrna na kožné a voskované plátno a koberce byla na sklonku 19. století
největší svého druhu v Rakousko-Uherské monarchii a spolu s
rozsáhlými budovami a obytnými domy
vytvořila moderní město. V letech
1928 – 1929 prošla vila
rozsáhlou přestavbu, která jí vtiskla
dnešní podobu. Výzdobou nejbohatší je
západní průčelí, kde se nachází
přízemní terasa s tvarovaným zábradlím s balustrádou a ozdobeným lucernami. Terasa je uprostřed rozdělena
širokým schodištěm a rizalitem, který je vstupem do hudebního salonu. Protínají jej
dva iónské vysoké sloupy na hranatém soklu, nesoucí balkon ve druhém patře.
Roku
1936 byl ve vile zřízen
dívčí domov pro zámožnější chovanky a za německé okupace byla
zabavena gestapem. Následně sloužila budova
Hitlerově mládeži – Hitlerjugend a ve dnech Pražského květnového povstání byla vila
částečně poškozena střelami, kdy zde došlo k
přestřelce mezi členy Hitlerjugend a českými vlastenci. Pestrý osud vilu provázel i
po skončení 2. světové války.
Nejdříve zde byl zřízen
útulek pro děti do tří let a po únoru 1948 byla ve vile zřízena
ošetřovatelská škola.
V roce 2000 přešla budova do správy
Městské části Praha 8 a v současnosti je využívána pro potřeby Úřadu Městské části Praha 8. Sídlo zde mají odbory bytový, majetkový a životního prostředí, a využití nacházejí často také zdejší
krásné reprezentativní prostory.