Debaty, přednášky, procházky a další doprovodné akce, to vše nabídne Festival otevřených budov –
Open House Praha 2024 v oblíbeném, jarním květnovém termínu, kdy májové dny táhnou ven a lákají za nevšedními zážitky. Návštěvníky
festivalu čeká zdarma
119 běžně nepřístupných budov a prostorů ve 13 městských částech, z toho celkem 35 novinek. Jedná se o budovy různých architektonických stylů,
historické i moderní, zajímavé
rekonstrukce nebo i domy, které na své nové využití teprve čekají. Kromě budov, které se zapojily již v předchozích letech a stále jsou mezi návštěvníky značně oblíbené.
Jedná se např.
Clam-Gallasův palác,
Lobkowiczký palác,
Nostický palác v Praze,
Lichtenštejnský palác v Praze,
kostel sv. Anny – Pražská křižovatka,
Grabova vila (v Libni),
Divadlo Na Zábradlí,
hvězdárna Ďáblice,
Libeňský zámek,
Nuselská radnice,
velodrom na Třebešíně, vodárenské věže na
Letné a v
Michli; se milovníci architektury mohou přijít podívat například bývalé restaurace zimního stadionu
Štvanice, do technického zázemí nebo na střešní terasu
Veletržního paláce, budovy
Elektrických podniků Praha, do secesních prostorů
Fantovy budovy nebo Terminál 4 na
letišti.
Vstup do budov je zdarma a většina budov (a prostorů) je otevřena po
oba víkendové dny od 10 do 18 hodin,
vstup do většiny budov je bez registrace. Konkrétní časy zpřístupnění a další informace (např. o bezbariérovosti) najdete na na webu openhousepraha.cz v sekci Program.
Budovy a výročí – Fuchs, Tyl, Benš, Fanta, Hubáček
Během
festivalového víkendu bude otevřeno několik funkcionalistických skvostů, které připomínají významné československé architekty. Tou první je budova bývalé
restaurace zimního stadionu Štvanice od
Josefa Fuchse (*130 let). Stadion v minulosti několikrát sloužil jako místo konání mistrovství světa v hokeji a po roce 1959 byl využíván jako místo bruslení pro veřejnost. Návštěvníci se budou moci podívat i do
technického zázemí nebo na střešní terasu Veletržního paláce, jedné z realizací architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (*140 let). V době svého vzniku patřila tato osmipodlažní konstruktivistická stavba, svého druhu největší na světě, k absolutní špičce moderní architektury. Kromě výstavních prostorů zde bylo kino, restaurace a kavárna na střešní terase. Během víkendu zájemci nahlédnou i do
Základní školy a Mateřské školy Bílá, označované jako malý klenot československého funkcionalismu, který vynesl svému velmi mladému autorovi Janu Gillarovi (*120 let) mezinárodní uznání. K zástupcům českého funkcionalismu patří také stavby od Adolfa Benše (*140 let) jako
budova Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 a
Terminál 4 na
Letišti Václava Havla.
Letošních 70 let od úmrtí
Josefa Fanty připomene
festival zpřístupněním neorenesanční budovy
Hlávkovy studentské koleje, která byla slavnostně otevřena před 120 lety. Její fasádu zdobí sgrafita s motivy studentů, zemských znaků a svatováclavské orlice. Po několikaleté rekonstrukci budou otevřeny úchvatné
secesní prostory v severním křídle
Fantovy budovy Hlavního nádraží. K nahlédnutí bude i
vládní salonek na 1. nástupišti, kde trávil čas při čekání na vlak císař František Josef I. nebo prezident T. G. Masaryk.
Fantovo dílo připomene i budova
Ministerstva obchodu a průmyslu ČR s ikonickou prosklenou kopulí, do které budou moci lidé v rámci
festivalu vystoupat. Posledního letošního jubilanta
Karla Hubáčka (*100 let) připomene netradiční umělecký prostor
Divadla Disk se střechou ve tvaru
ponorky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen divadelní zázemí, ale i spletité
podzemní chodby, jejichž historie sahá až do dávných středověkých dob.
Otevřené budovy aneb letošní novinky na Open House Praha
Festival Open House Praha nabídne letos v programu
více než 35 novinek na území 13 městských částí. Jednou z nich je například honosný
Palác První české zajišťovací banky na
Smetanově nábřeží ve stylu florální secese, který dnes obývá Goethe-Institut. Málokdo by hádal, že v těchto honosných prostorách je ukryta i dodnes funkční sauna, která zde byla zbudována v 70. letech, kdy v budově sídlilo Velvyslanectví Německé demokratické republiky. Sauna bude v průběhu festivalového víkendu otevřena k nahlédnutí, stejně jako honosné a dobře opečovávané interiéry. Foyer budovy bude navíc patřit výstavě Fotoalbum rodiny Kafkových, která nabídne mnoho dosud nepublikovaných fotografií ze života rodiny
Franze Kafky, a připomene tím letošních
100 let od jeho úmrtí.
Další z novinek je
Palác Škodových závodů, nynější sídlo Magistrátu hlavního města Prahy, které vzniklo podle návrhu významného českého architekta Pavla Janáka. V rámci festivalu budou k vidění reprezentativní
Škodovy salonky s mimořádnou umělecko-řemeslnou interiérovou výzdobou a zrestaurovaným dobovým mobiliářem.
Návštěvníkům se mimořádně otevře i velkolepá neorenesanční budova
Staroměstské tržnice v Rytířské ulici. Ta vznikla podle návrhu Jindřicha Fialky, architekta
vodárenské věže na Letné. Součástí letošního programu je
Palác Městské pojišťovny na
Staroměstském náměstí, kde dnes sídlí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Autor návrhu této secesní budovy
Osvald Polívka tehdy ke spolupráci přizval největší jména tehdejší výtvarné scény, a díky tomu zde můžeme dodnes obdivovat sochařská díla Bohuslava Schnircha nebo
Ladislava Šalouna. Malebné atrium a prostory
Knihovny Václava Havla zpřístupní klasicistní
Deymův palác, v němž měl po roce 1989 svůj byt i
Karel Schwarzenberg, jehož rodině palác patří. V blízkosti rušného
náměstí Republiky se otevře i Měšťanský dům, dnes sídlo Domu zahraniční spolupráce, který je významnou pozdně klasicistní památkou. Letos se festivalu poprvé podařilo získat přístup i do
kubistické soukromé vily Na Libušince, jedné z trojice unikátních obytných domů na
Rašínově nábřeží, za jejímž návrhem stál významný český architekt Emil Králíček, mj. autor ikonické
kubistické lampy na Jungmannově náměstí.
Open House na Pražském hradě
Poprvé do programu
festivalu se připojí i několik budov v rámci areálu
Pražského hradu. Navštívit bude možné například
Prezidentskou rezidenci. Původně ji navrhl architekt Pavel Janák pro
Edvarda Beneše, který se ale dokončení nedočkal, a tak dům využívali až komunističtí prezidenti. Od roku 1989 dům téměř nebyl obýván a sloužil většinou jako zázemí pro tiskové konference nebo jednání. V posledních letech však prošel rozsáhlými rekonstrukcemi, při kterých se dbalo na zachování původních Janákových prvků. Návštěvníkům se otevře i další mimořádný objekt v
Královské zahradě –
Nová oranžerie od Evy Jiřičné, patronky
festivalu. Stavbu této high-tech budovy ze skla a oceli iniciovala manželka prezidenta Olga Havlová. Poslední otevřenou budovou na
Pražském hradě pak bude
Lobkowiczký palác, který v sobě elegantně mísí stavební prvky renesance i baroka. Dnes je palác jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu, která slouží jako
muzeum s cennou sbírkou rodiny
Lobkowiczů, jež je považována za největší a nejstarší soukromou uměleckou sbírku v České republice.
Národní archiv na Chodovci a Letné i Zlatá bula scicilská
Jeden z největších moderních
archivních areálů světa na pražském
Chodovci letos oslaví 30 let od svého otevření a při té příležitosti budou moci zájemci nahlédnout do jeho útrob. Zpřístupněny budou
Národní archiv a Státní oblastní archiv v Praze. Dominantou stavby jsou tři vysoké depozitární bloky s nápadným barevným keramickým obkladem, které ční nad okolní zástavbou. Návštěvníci si mohou projít místní knihovnu, ale také zdejší kinosál, badatelny, depozitáře či dezinfekční linku pro archiválie.
Poprvé bude zpřístupněna i monumentální trojkřídlá
historická budova Národního archivu umístěná na
třídě Milady Horákové v Dejvicích, v níž dnes sídlí ředitelství, knihovna a I. oddělení archivu. Během festivalové prohlídky bude možné nahlédnout i do bývalého
bytu ředitele archivu a vystavena bude
faksimile tzv. Zlaté buly sicilské, vydané 26. září
1212 v Basileji, která je dokumentem prvořadého významu pro české panovníky a české země.