Habánský sklep ve Vacenovicích odkrývá odkaz novokřtěnců na jižní Moravě. Představuje jejich osud, zvyklosti i výrobky, které po nich v obci zůstaly.
Habáni našli na
jižní Moravě útočiště v
16. a na počátku 17. století a zanechali v regionu výraznou stopu – povznesli na vyšší úroveň vinařství i keramickou výrobu. Ve Vacenovicích žila komunita asi
400 těchto
uprchlíků. Obec se díky tak může pochlubit mnoha nálezy a také pověstmi o habánech, které se dochovaly až dodnes.
Ve sklepě na návsi lze spatřit nejen
úlomky keramiky, ale i mnoho úžasných
výrobků, které byly prokazatelně ve Vacenovicích habánskou technikou vyrobeny. Zajímavostí je zmenšená kopie nálezu více než šestimetrové
vypalovací pece, v níž se dalo najednou vypálit až tisíc kusů keramiky. Symbolem habánské keramiky se stal džbánek s pěkně kulatým bříškem, rovným hrdlem, bez hubičky, ale zato s kovovým víčkem.
Habáni neboli novokřtěnci, anabaptisté, toufaři či huterité byli křesťanští reformátoři i uprchlíci
původem z dnešního Švýcarska. Na Moravě našli nové domovy a vydrželi zde až do reforem po bitvě u Bílé hory, kdy museli odejít hledat útočiště jinde. Byli
proslulí svým bohatstvím, přitahovali pozornost a díky svému způsobu života, odlišnému jazyku a zejména svému náboženskému učení s místním obyvatelstvem nesplynuli. Při nuceném odchodu z Moravy si s sebou
mohli vzít jen to nejnutnější, proto panuje množství
legend o ukrytých zlatých pokladech, které zde při útěku zanechali, doufajíc, že se jednou vrátí.
Poznejte fascinující příběh Habánů na jižní Moravě v Habánském sklepě ve Vacenovicích, který nabízí poutavou expozici jejich kultury a dědictví.
Habánský sklep ve Vacenovicích je muzeum, které prezentuje kulturu a dědictví novokřtěnců, známých jako Habáni, na jižní Moravě.
Habáni našli útočiště na jižní Moravě v 16. a 17. století.
Habáni zvedli na vyšší úroveň vinařství a keramickou výrobu v regionu jižní Moravy.
Návštěvníci mohou spatřit keramické úlomky, výrobky habánské techniky a zmenšenou kopii vypalovací pece.
Symbolem habánské keramiky je džbánek s kulatým bříškem, rovným hrdlem a kovovým víčkem.
Habáni žili na Moravě od 16. století až do období po bitvě u Bílé hory, kdy museli hledat útočiště jinde.
Habáni měli vlastní odlišný jazyk, který nebyl stejný jako jazyk místního obyvatelstva na Moravě.
Po reforem po bitvě u Bílé hory byly podmínky pro jejich život na Moravě neudržitelné a museli hledat útočiště jinde.
Existují legendy o ukrytých zlatých pokladech, které Habáni zanechali na Moravě při svém útěku, s nadějí na návrat.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.