Habánský sklep ve Vacenovicích odkrývá odkaz novokřtěnců na jižní Moravě. Představuje jejich osud, zvyklosti i výrobky, které po nich v obci zůstaly.
Habáni našli na
jižní Moravě útočiště v
16. a na počátku 17. století a zanechali v regionu výraznou stopu – povznesli na vyšší úroveň vinařství i keramickou výrobu. Ve Vacenovicích žila komunita asi
400 těchto
uprchlíků. Obec se díky tak může pochlubit mnoha nálezy a také pověstmi o habánech, které se dochovaly až dodnes.
Ve sklepě na návsi lze spatřit nejen
úlomky keramiky, ale i mnoho úžasných
výrobků, které byly prokazatelně ve Vacenovicích habánskou technikou vyrobeny. Zajímavostí je zmenšená kopie nálezu více než šestimetrové
vypalovací pece, v níž se dalo najednou vypálit až tisíc kusů keramiky. Symbolem habánské keramiky se stal džbánek s pěkně kulatým bříškem, rovným hrdlem, bez hubičky, ale zato s kovovým víčkem.
Habáni neboli novokřtěnci, anabaptisté, toufaři či huterité byli křesťanští reformátoři i uprchlíci
původem z dnešního Švýcarska. Na Moravě našli nové domovy a vydrželi zde až do reforem po bitvě u Bílé hory, kdy museli odejít hledat útočiště jinde. Byli
proslulí svým bohatstvím, přitahovali pozornost a díky svému způsobu života, odlišnému jazyku a zejména svému náboženskému učení s místním obyvatelstvem nesplynuli. Při nuceném odchodu z Moravy si s sebou
mohli vzít jen to nejnutnější, proto panuje množství
legend o ukrytých zlatých pokladech, které zde při útěku zanechali, doufajíc, že se jednou vrátí.