Víno Ratíškovičtí dlouho skladovali ve sklepech pod domy, až roku 1966 postavil Jaroslav Kotásek sklep u Nácestků, na jeho počest dostala zdejší osada jméno Slavín. Ratíškovický Slavín je tak jedním z nejmladších sklepních areálů.
Stejně jako
vyšehradský Slavín je i
sklepní kolonie vybudována
na vyvýšenině. Za krátkou odbočku ze značené trasy stojí
dřevěná rozhledna nad sklepy, z níž je možno přehlédnout
Chřiby,
Bílé Karpaty i roviny okolo
Hodonína a Skalice.
Kopec Náklo byl dříve sirnou sopkou, což potvrzuje i jméno
polní trati Čertoprdy, je místními patrioty považován za
někdejší sídelní místo Velké Moravy, legendami opředený
Veligrad.
Zdejší atrakcí je
bývalá Baťova železniční vlečka, která vedla od dolu Tomáš, ležícího hned pod sklepní uličkou, k
Baťovu kanálu. Dnes se po ní můžete
projet na šlapací drezíně tři kilometry borovým lesem. Součástí projektu "Na kole po kolejích ke Kanálu", který spojuje dvě vinařské stezky, je
unikátní Muzeum ve vagóně.
Zdejší vinařský areál patří k nejmladším na Moravě.
Slavín leží na místě bývalého dolu Theodor, uzavřeného roku 1954. Potřeba občasného přespávání vinařů v areálu si vynutila stavbu obytného patra, mnohdy
vylepšeného různými balkóny, arkýři a vikýři. Doba stavby se na podobě sklepů výrazně podepsala použitými materiály. Lisovny s
břízolitovou fasádou, jejichž podrovnávku tvoří
kabřincové obklady, jsou často osvětlovány vertikálně řazenými skleněnými cihlami, takže některé působí dojmem normalizačního kulturáku. Fasáda bývá
zdobena ornamenty i figurami, kromě vinařské tématiky se podle nátury majitele objevují i
motivy folklórní,
vlastenecké,
biblické či
myslivecké.
K tradičním akcím zde patří
Košt vína v květnu a
Slavnost u Liliového kříže v červenci, která připomíná událost, kdy kníže Svatopluk poslal víno českému vládci Bořivojovi, aby zavedl pěstování révy i ve své zemi.