Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.
V 30. letech 20. století nastal na vrchu Náklo
rozvoj těžby lignitu firmou Baťa. Dodnes najdete nedaleko vrcholu pozůstatky dolů Žofie, Tomas, Josef a Franc de Paule. Mimo to jsou na svazích Nákla
založeny vinice. Těsně pod vrcholem kopce objevíte
ukázku miniaturních pecí – jsou zde postaveny minirepliky chlebové, hutní i sklářské pece. Tato ukázka má za cíl podpořit záměr
vybudování archeoparku, který by informoval o obrovském výrobním areálu, který se zde v dobách velké Moravy rozkládal. Mohlo se zde nacházet
až tisíce těchto pecí, a možná, že tato "výroba" přispěla ke vzniku nedaleké
Moravské Sahary, která byla zalesněna až v 19. stol.
Název vrcholu je zřejmě odvozen od náklí, což bylo místo, kde vše dobře klíčilo. To mohlo být způsobeno tím, že se zde nachází
obrovský podzemní rezervoár artézské vody. Protržením svahu na severu vznikla rokle do propasti. Tato oblast je zajímavá i
ložiskem uhlovodíků, jejichž výrony vytvořily na severním úpatí Nákla různé mohylovité pahrbky.
Dle teorie, popularizované především
Janem Galatíkem, mohl být v kráteru Nákla
umístěn bájný Veligrad. Podle písemných pramenů mělo jít o tehdejší
megaměsto s výjimečným vzhledem. Jan Galatík se také rozhodl jít po stopách perských kupců a z překladu písemných pramenů získával další informace o podobě megaměsta, které je popsáno jako místo s
nedobytnými hradbami a zároveň je jeho část umístěna
pod povrchem země. Pan Galatík svoji teorii podpořil i leteckou archeologií, díky které zjistil, že u kóty 218 se nachází silueta bývalé
stavby o půdorysu cca 80 m x 40 m, připomínající obrovský chrám, kam by se vešlo až 4 000 lidí. To vede pana Galatíka k doměnce, že by se mohlo jednat o hledaný
Velký Moravský chrám, kde byl pohřben sv. Metoděj. V rámci letecké archeologie zde byly objeveny i další půdorysy staveb, možná i
Svatoplukův chrám v podobě věže.
Ještě před průzkumy pana Galatíka zde byl v roce 1954 náhodně objeven
hrob avarské princezny, která mohla být jednou z manželek Sáma. Dnes na Náklu najdete kousek od turistického rozcestníku
sochu Sáma (který se svým ozbrojeným doprovodem pomohl Slovanům proti Avarům) a k uctění příchodu Cyrila a Metoděje zde byl v roce 2004 vybudován
kříž, který má svá ramena zakončena
liliovitým okvětím.
Cyklostezka Náklo – Vacenovice
Od roku 2022 vede na vrch Náklo cca jeden
kilometr cyklostezky. Navazuje na vinařské stezky u obcí
Vacenovice a Ratíškovice a je nejpohodlnějším a nejbezpečnějším způsobem, jak se na kole na tajemný vrch dostat.
Poznejte vrch Náklo, kde najdete úchvatné výhledy, historické pece a tajemství bájného města Veligrad. Ideální destinace pro cyklisty a milovníky historie.
Vrch Náklo má výšku 265 metrů.
Z vrcholu Nákla jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty.
Tato ukázka miniaturních pecí je záměrem vybudování archeoparku, který by informoval o výrobním areálu z dob Velké Moravy.
Náklo mohlo být místem obrovského slovanského megaměsta Veligrad.
Jan Galatík je teoretik, který se domnívá, že na vrchu Náklo byl Veligrad. Podpořil to leteckou archeologií a objevil půdorysy možného Velkého Moravského chrámu.
Na Náklu byl objeven hrob avarské princezny a postaveny sochy a památníky věnované historickým postavám.
Ano, v roce 2022 byla vybudována cyklostezka vedoucí na vrch Náklo, která navazuje na vinařské stezky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.