Vrch Prenet (1 071 m) leží 7 km jihovýchodně od Nýrska. Je krajním bodem Pancířského hřbetu a milovníci přírody si z něj užijí krásný výhled na pohraniční hory i vnitrozemí. Pod Prenetem na hřebenové trase leží i známá chata Prenet (nyní zavřená).
Prenet (
1071 m n. m.) je vrch nad
Nýrskem, krajní bod
Pancířského hřbetu. V minulosti zde býval královácký dvorec, později přestavěn pro rekreační účely – horská chata a hotel. Chata Prenet je umístěna v nádherném prostředí
Šumavy, ve výšce 984 m n/m. Objekt je položen na
náhorní plošině a na samotě je v současné době návštěvníkům
uzavřena. Jediným dalším objektem v sousedství je historická
kaple sv. Kunhuty z roku 1384 – významné poutní místo.
Z Prenetu jsou
pěkné výhledy na západ do
Českého lesa se zříceninou
hradu Přimdy a na sever do širokého údolí řeky Úhlavy. Hezký pohled je i na protilehlý
masiv Ostrého.
Z historie Prenetu
První písemná zpráva o
osídlení Prenetu pochází z roku
1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla." Postupem let zde vznikala osada, kteří sloužila jako odpočívka na
obchodní cestě zvané
Zwieselská nebo též „
horní cesta“. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala. V roce 1409 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic,
páni na Riesenberku, postavit kapli svaté Kunhuty a
dům pro celníka. Osada měla několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kapli a několik chalup. V roce
1850 byl Prenet připojen k
Hojsově Stráži. Osada tehdy čítala už
6 dvorů a 16 chalup. I dnes patří Prenet k obci Hojsova Stráž. Po odsunu německých obyvatel v roce
1946 byla osada zcela
vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb již nezbylo nic a stejný osud čekal i kapli. Díky občanskému sdružení „
Společnost Hojsova Stráž" se podařilo
obnovit a zachovat
tuto památku i dalším generacím. Pod kaplí objevíte malou studánku, která získala pověst léčivé vody. Blízko studánky stávala poustevna, protože
zázračná voda lákala poutníky z celého okolí.
A kde se vzal
zvláštní název tohoto místa? Odpoveď hledejme v původním německém názvu hory Brenet, jež pochází od slovesa „
brennen“, tj. „
pálit“. V dávných dobách se zde vypaloval les a pod vrcholem stávala Páteříkova huť.