David Jan Žák (*1971), prozaik a básník, je původní profesí novinář. V roce 2012 v
nakladatelství Labyrint vyšla jeho kniha
Návrat Krále Šumavy, životopisný román o nepolapitelném převaděči
Josefu Hasilovi (1924–2019). Dosud nejrozsáhlejší
literární rekonstrukce příběhu vychází z Hasilových vzpomínek, svědectví pamětníků i archivních dokumentů.8. 2. 1924 se v Zábrdí u Prachatic narodil šumavský převaděč a asi skutečný "Král Šumavy", Josef Hasil.
Kniha zachycuje výjimečný osud rodáka ze
Zábrdí u
Prachatic, který po válce nejprve pomáhal chránit hranici jako člen tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Komunistický převrat v únoru
1948 a záhadné úmrtí
Jana Masaryka ho přesvědčily, že stojí na špatné straně, a tak začal
převádět uprchlíky na Západ. Tečku za dobrodružstvím udělalo „spuštění“
železné opony, a tak Hasil v roce
1954 odešel do Spojených států a tam strávil zbytek života. V roce 2001 mu prezident republiky
Václav Havel na
Pražském hradě udělil
medaili Za hrdinství.

Putování v jeho stopách s Davidem Janem Žákem je přesvědčivé hlavně proto, že autor
Šumavu a Hasilovy cesty dobře zná. Mezi řádky se bude toulat po horských hřebenech mezi
Lipnem a
Strážným, od
Zvonkové přes
Plechý, Trojmezí a
Třístoličník do
Nového Údolí a dál až do takzvaného
Údolí smrti u
Českých Žlebů, kde při pokusech překročit hranice zemřelo nejvíc lidí.

Kniha se záhy po vydání stala
bestsellerem. Vznikla podle ní
rozhlasová četba na pokračování,
divadelní hra, stejnojmenná
komiksová trilogie i
televizní minisérie. Zkrátka příběh Krále Šumavy nás ani po desítkách let nepřestává fascinovat, i když jedni vidí v Hasilovi hrdinu odboje proti komunismu, druzí bezohledného dobrodruha.
Když během jedné přestřelky v prosinci 1949 zahynul strážmistr SNB Rudolf Kočí a jeho kolega František Háva byl těžce raněn, komunistická justice obvinila Hasila z vraždy a na
Prachaticku tehdy pozatýkali řadu jeho příbuzných a známých. Příběh měl temný dozvuk i po desítkách let: když v roce 1972 zemřela matka Josefa Hasila Rozálie, pohřbíval ji mladý farář, budoucí kardinál
Miloslav Vlk. Ten tehdy kvůli pohřbu přišel o státní souhlas k vykonávání kněžského povolání a stal se myčem oken.
Příběh bratří Hasilů znal i
Rudolf Kalčík, i když v jeho knize
Král Šumavy a hlavně ve filmu, který podle literární předlohy natočil v roce 1959
Karel Kachyňa, je hlavním hrdinou sudetský Němec
Franz Nowotny alias Kilián.
Kniha spisovatele
Davida Jana Žáka -
Návrat krále Šumavy byla předlohou filmové minisérie s názvem
Král Šumavy: Fantom temného kraje (2022 – 2025)
. Filmové scény točil režisér
David Ondříček nejen na Šumavě. Šumavu zastupují v minisérii především
Brdy a mokřady kolem
Padrťských rybníků. Natáčelo se také v brněnské
Káznici na Cejlu. V hlavních rolích se objevili Oskar Hes, Jan Nedbal, Halka Třešňáková a Vojtěch Vodochodský.
Přezdívku Král Šumavy ovšem Josef Hasil odmítal s tím, že tak mu říkali komunisti, on jen pomáhal lidem přes uzavřenou hranici do bezpečí. Převaděčů samozřejmě existovalo víc, ostatně jejich památku připomíná
pomník králům Šumavy nedaleko
Kvildy.
Autorem knihy Návrat Krále Šumavy je jihočeský spisovatel David Jan Žák.
Josef Hasil byl nepolapitelný převaděč, hlavní postava životopisného románu Návrat Krále Šumavy. Po komunistickém převratu v roce 1948 se začal věnovat převádění uprchlíků na Západ a v roce 1954 emigroval do Spojených států.
Na Šumavě vás čekají tajemná a magická místa plná zvláštních svědectví souvisejících s příběhem románu Návrat Krále Šumavy.
Josef Hasil byl v roce 2001 oceněn prezidentem republiky Václavem Havlem medailí Za hrdinství.
Na základě knihy vznikla rozhlasová četba, divadelní hra, komiksová trilogie a televizní minisérie s názvem Král Šumavy: Fantom temného kraje.
Franz Nowotny, známý jako Kilián, byl hlavní hrdina románu a filmu Král Šumavy režiséra Karla Kachyni, který vypráví o převaděčích na Šumavě z pohledu sudetského Němce.
Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy je věnovaný převaděčům, kteří pomáhali lidem přes uzavřenou hranici po únoru 1948.
Scény minisérie byly točeny nejen na Šumavě, ale i v Brdách, mokřadech kolem Padrťských rybníků a v brněnské Káznici na Cejlu.
Třístoličník je významný šumavský vrchol se skalními útvary, na kterém se setkávají hranice Česka, Německa a Rakouska. Skalní vyvýšenina je vyhlídkové místo s dalekými rozhledy.
V centrální části Národního parku Šumava se nacházejí rašeliniště, nazývané také slatě, které jsou poklady šumavské přírody a vyvinuly se na konci poslední doby ledové a meziledové.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.