Krásy šumavského podhůří
Není to ještě pravá
Šumava, ale šumavské podhůří, které je krásné, a navíc
turisticky opuštěné. Například obec
Strážov leží v těsné blízkosti
CHKO Šumava a nabízí téměř neznámou, avšak krásnou
vyhlídku Zdeňka Hodka. O kus dál v
Děpolticích si můžete projít okružní naučnou stezku
Po stopách formanů, která vás seznámí s historií okolních obcí, životem formanů i lapků. Dešenice mohou být také výchozím bodem k výstupu na
Prenet, nejsevernější horu
Pancířského hřbetu. Nejvyšším bodem je
Můstek (1235 m), asi 5 km od
Hojsovy Stráže. Přes
Můstek směřovala ve středověku od
Pancíře k Zelené Lhotě tzv. Výšinná cesta.
Cyklisté se mohou
z Děpoltic-Oldřichovic vydat cyklostezkou
2053 k
Městišťským roklím. Kamenité hluboké rokle kolem potoků pokrývají suťové lesy tvořené javorem klenem a jedlí bělokorou. Nachází se zde také přírodní rezervace Onen Svět.
Krásně je také na
Javorné a v
Hamerském údolí. Tyto osady byste našli nedaleko hlavní silnice na
Železnou Rudu (z
Klatov). Leží na hranici
CHKO Šumava a přírodního parku
Kochánov. Nejvyšším vrchem v oblasti je
Javorná (1090 m), kam značky nevedou, ale kopec protkává mnoho lesních cest. Najdete zde také Bastlovu štolu z 19. století. Sloužila k těžbě křemene pro výrobu šumavského skla. Na druhé straně kopce se nachází
zbytky bývalé obce Starý Brunst. Prochází tudy cyklotrasy 332 a 2093, které vedou podél
říčky Křemelné a jejích slatin. Doslova magickým místem je
bývalá obec Zhůří (u Javorné) na stejné cestě s
pomníkem padlých amerických vojáků, kapličkou Nejsvětější Trojice a
přírodní rezervací Zhůřská hnízdiště.
Zaniklé osady a umrlčí prkna u Hartmanic
Nedaleko
Hartmanic narazíte na osadu
Mochov. Protíná jí
Farmářská stezka, která začíná v Petrovicích u Sušice. Zdejší krajina byla osidlována německými přistěhovalci, kteří se čím dál intenzivněji věnovali hospodaření, až do jejich vyhnání po druhé světové válce. Dnes v krajině hospodaří řada menších zemědělců.
Stopy po původních obyvatelích objevíte i na silničce vedoucí z
Hartmanic do
osady Busil (cyklotrasa 2103). Jedná se vlastně o druhou stranu potoka Volšovky, která teče v okolí Mochova. Obdivovat lze z dálky
barokní mlýn Sterzmühle z 18. století (nepřístupný) s roubenou obytnou částí a s dřevěnou pavlačí. Zachoval se díky péči lidového malíře podmaleb na skle JUDr. Václava Hrabánka, který v něm řadu let žil. K mlýnu patří zděná stodola a vodní systém.
Další památkou na původní obyvatele jsou
umrlčí prkna, která najdete právě na těchto zapadlých místech
Šumavy. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později
vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení či křižovatky. Místní lidé věděli, kdo na něm ležel. Prkna dnes naleznete u odbočení k mlýnu, na
Kochánově (
Farmářské stezce), u Hartmanic na
Vintířově stezce, ale i pod
Klostermanovou vyhlídkou u
Srní.
V ráji šumavském: skleněný kostel, Vintířova stezka a Cesta Karla Klostermanna
Nedaleko
Hartmanic se zastavte v
kostele sv. Vintíře v
Dobré Vodě. Právě zde naleznete unikátní
skleněný oltář z lesního skla místní sklářky Vladěny Tesařové. Kostel je také jediným svatostánkem na světě, který je zasvěcen sv. Vintířovi. A světci se věnuje i
Vintířova stezka, jenž vede takřka
neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda –
Hartmanice –
Annín –
Sušice –
Horažďovice –
Blatná. Část stezky se vine poté podél zlatonosné řeky
Otavy.
Z
Hartmanic se můžete dále na
Šumavu dostat i
Cestou Karla Klostermanna. Trasa spojuje město Hartmanice přes Rejštejn,
Kašperské Hory, Mílov, Nicov,
Královský Kámen,
Javorník a Vacov s městem
Volyní. V celé své délce měří zhruba 43 km. Po cestě si určitě vzpomenete na
Klostermannovo vyprávění
o životě na
Šumavě, místních lidech i „zlatém broučkovi“ – kůrovci, sepsané v románech
V ráji Šumavském, Ze světa lesních samot, Črty ze Šumavy, Červánky mého mládí a v mnoha povídkách. Milovníci dalekých výhledů ocení určitě i možnost vystoupat na
Klostermannovu rozhlednu na vrchu Javorník (1066 m) u
Vacova.
Ze Ždánova do Stach a naučná stezka na Obří hrad
Členité území s dominantními
vrchy Ždánov a Zámecký vrch patří do Přírodního parku
Kašperská vrchovina. Pro přírodní park jsou typické jeskyně, sejpová pole s dalšími geologickými útvary, dále vstavačovité rostliny a častá hnízdiště chráněných ptáků. Tady
mezi namáhavými kopci davy turistů rozhodně nečekejte. Územím vede červená značka z
Kašperku přes
Ždánov,
Královský kámen a
Krásnou vyhlídku až do
Stach. Za pozornost stojí také archeologické lokality. Jednou z nich je
hradiště Obří hrad u Popelné. Nejvýše položené oppidum na našem území pochází z pozdní doby halštatské a laténské.
Neobjevené okolí Volar a trek po Medvědí stezce
Poslední oblastí, kam vás pozveme, bude
okolí Volar. Zatímco
Mrtvý luh,
Černý kříž nebo
Stožec budete určitě znát, druhou stranu
Teplé Vltavy navštívil málokdo. V těsném okolí města, nedaleko Křížové cesty, se nachází
vyhlídka Pod Kamenáčem. Pohled na
Volary a šumavské vrcholy je opravdu překrásný. Za dobré viditelnosti jsou vidět například vrcholy
Smrčina, Hraničník,
Plechý,
Trojmezná,
Třístoličník s Hochsteinem, ale i vrchol Haidl s rozhlednou a vysílačem.
Nedaleko osady Dolní Sněžná objevíte další osadu
uprostřed šumavských luk, daleko od civilizace. Jmenuje se
svatá Magdaléna a dominantou obce je stejnojmenný kostel. U
Křišťanova se nachází vyhlídková věž, ze které je rozhled do
obory praturů, předchůdců dnešních krav. Vysocí jsou asi dva metry a váží kolem 1 tuny. O kousek dále se nachází i ohrada se zubry.
Milovníci pohybu v terénu si nesmí nechat ujít
nádhernou Medvědí stezku. Vede od vlakové zastávky
Ovesná náročnou lesní cestou mezi skalami a skalními útvary na
Jelení vrchy a poté mírnější trasou okolo místa, kde byla zastřelena
poslední šumavská medvědice k zastávce
Černý kříž.