První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.
Nejvýznamnější proměnou prošel Hrádek
v závěru 15. století, kdy ze středověké tvrze vzniklo
okázalé patricijské sídlo. Okna byla ozdobena drobnými
postavičkami horníků, severní průčelí získalo jako hlavní motiv arkýř na vřetenovém sloupku s bohatou kamenickou výzdobou. V rohu místnosti jižního křídla najdete
v konzolách klenby polopostavy tzv. hudebníků, žánrový motiv a sochy zároveň.
Z
vnitřní výzdoby zaujme
arkýřová kaple, vysvěcená roku 1504, s nástěnnou malbou zemských patronů, symboly evangelistů a donátory Janem Smíškem a jeho ženou Annou. Ve velké síni v prvním patře se nachází malovaný raně
renesanční kazetový strop datovaný rokem 1493, který navozuje dojem honosných zámeckých síní a napovídá na spojení s královským Budínem. Lemován je
vlysem s rostlinnými dekorativními motivy.
V blízkosti tohoto sálu je ukryt ještě
intimní pokojík s freskovou výzdobou obsahující motivy smíškovského znaku. Hrádek zůstal zachován v podivuhodně intaktní podobě i po další staletí. Dnes je zde České muzeum stříbra a Hrádek se tak symbolicky vrátil do doby, kdy zde podle
dobových pověstí Jan Smíšek tajně hutnil stříbro, okrádal krále a sám bohatl.
Od 17. století to šlo s prestiží Hrádku z kopce. Vdova po Zbyňkovi Libštejnském z Kolowrat si tu založila
nelegální živnost a provozovala v Hrádku řeznictví, pekařství a dokonce tu čepovala pivo. Časy hodokvasu vystřídala jezuitská strohost, když si tu
jezuité zřídili koleje a později byl objekt využíván jako městská škola. Za 2. světové války Hrádek dokonce obývali i
četníci.
Dnes v Hrádku sídlí
České muzeum stříbra, které pro vás připravilo
dva okruhy expozic. Jednak si můžete prohlédnout expozici
o historii města a dozvědět se něco o životě místních patricijů, jednak si můžete prohlédnout
vzorky všech rud, které se tu těžily. Sál nazývaný
pokladnice je věnován i podrobnému přehledu
české mince ražené v Kutné Hoře.
Největší atrakcí je ovšem
II. okruh – cesta stříbra. Trasa přibližuje celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, nežli se z ní vyrazila mince. Seznámíte se se středověkým způsobem těžby,
zpracováním surového stříbra a s
technologií ražby mince. Součástí tohoto prohlídkové okruhu je
replika důlního díla s technickým vybavením, scénická expozice přibližující zpracování stříbrné rudy a ražbu mince, původní
velký těžní stroj na koňský pohon, takzvaný trejv, i autentické středověké důlní dílo.
Objižďte středověké zážitky v Českém muzeu stříbra v Hrádku, kde si prohlédnete bohatou architekturu a poznáte historii těžby stříbra.
První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312.
Původně byl Hrádek středověkou tvrzí.
V 15. století se Hrádek přestavěl na okázalé patricijské sídlo s bohatou kamenickou výzdobou.
Uvnitř můžete vidět arkýřovou kapli, malované kazetové stropy a freskovou výzdobu s rodovými symboly.
Muzeum nabízí expozice o historii města, života patricijů, vzorky rud a detailní přehled mincí ražených v Kutné Hoře.
Zahrnuje seznámení se středověkým způsobem těžby a zpracování stříbra, technologii ražby mincí a prohlídku replik důlního zařízení.
V Hrádku se založily nelegální živnosti jako řeznictví, pekařství a hostinec, a později jej využívali jezuité a městská škola.
Ve Hrádku můžete obdivovat arkýř na vřetenovém sloupku, raně renesanční kazetový strop a freskovou výzdobu.
Symbolizuje návrat k historickému významu Hrádku jako místa spojeného se stříbrem a těžbou.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.