Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.
Díky
umělému světlu se města stala světelnými ostrovy, které lze z oběžné dráhy snadno zahlédnout na noční polokouli Země. Nerozvážné používání umělého světla však vedlo
k jevu zvanému světelné znečištění. Míra tohoto jevu je natolik velká, že je nutné ji zařadit po bok takových problémů, jako je znečištění atmosféry, vody a půdy chemickými látkami. Na
Jizerce však zůstane tma zachována –
Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie už v roce 2009 a c
hrání temnou oblohu jak na české, tak i na polské straně hor. Na rozdíl od měst, odkud je běžně viditelných jen cca 50 hvězd, jich můžete z Jizerky pozorovat
při dobré viditelnosti až 2000.
Na české straně sahá oblast tmavé oblohy
od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o
první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují.
Oblast je zřízena s cílem
informovat laickou i odbornou veřejnost o zdejším zachovalém nočním životním prostředí, vzdělávat v této problematice, propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe a je základem pro
ochranu přírodního prostředí v této oblasti před světelným znečištěním. Na Jizerce, pod tmavou jizerskohorskou oblohou, probíhají
pravidelná astronomická pozorování dalekohledy pro veřejnost. Nechybí zde ani i informační panely o ochraně nočního nebe a nočního životního prostředí.
Mimo Jizerky existují v Česku chráněné oblasti noční oblohy také na
Manětínsku a v
Beskydech.