Dark Sky Beskydy – beskydský park tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se rozkládá na území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva, Ostravice, Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov. Z toho je 7 obcí na české straně a 5 na slovenské. Ve velké většině pak na území spadající do CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Nejvyšším bodem v BOTO je Lysá hora (1323 m n. m.).
Nízká hustota obyvatelstva v Beskydech jde ruku v ruce s malou mírou světelného znečištění. Platí jednoduché pravidlo, že čím blíže k lidským sídlům, tím více je příroda v noci narušena světlem z měst. Ve střední Evropě už je velice těžké nalézt místa s přírodně tmavou oblohou, tj. bez známek světelného znečištění. Beskydy bohužel mezi ně již nepatří. Ale i zde je obloha daleko tmavší, než na velké většině území střední Evropy. Proto je důležité snažit se tento stav zachovat, popř. zlepšit.

Astronomům z Beskyd se v roce 2023 podařilo získat velký astronomický dalekohled. V České republice je
to jediný a zároveň největší dalekohled pod tmavou oblohou daleko od svítících měst, který je přístupný každý večer za příznivé předpovědi počasí i laické veřejnosti. Průměr zrcadlového objektivu je 406 mm, ohnisková délka přes 3 metry a zvětšení až 600 násobné. Je vybaven moderními technologiemi, díky kterým se dokáže otáčet rychlostí až 50° za sekundu a být přitom absolutně tichý. Z jedné strany oblohy se na opačnou stranu otočí za pouhé 4 sekundy. To umožňuje rychlé zaměření cíle pouhým kliknutím na požadovaný objekt v mapě hvězdné oblohy. Dalekohled se dokonce umí sám vrátit do původní polohy, pokud ho neopatrný návštěvník vychýlí z požadovaného směru. Díky přesným čidlům umí v reálném čase kompenzovat i menší nárazy větru.
 

A co se dá na jasné, bezměsíčné noci v Beskydech pozorovat?

• Mléčná dráha – stříbřitý pás čítající stovky miliard hvězd a oblaka mezihvězdného plynu a prachu táhnoucí se přes celou oblohu. Ke spatření Mléčné dráhy stačí vyjet pár kilometrů za město. Avšak její nejkrásnější detaily spatříte pouze na tmavé obloze, daleko od světel umělého osvětlení. Nejhezčí části Mléčné dráhy lze spatřit na letní obloze v souhvězdích Labutě, Orla a Štítu.

• Zodiakální světlo – jde o meziplanetární prach ve Sluneční soustavě, který je osvětlen Sluncem. My pak na Zemi pozorujeme slabý světelný pás táhnoucí se v ideálním případě po celé obloze. Nejjasnější je nejblíž Slunci, tzn. za soumraku (či před svítáním) jako šikmý kužel světla. Ideální pozorovací podmínky jsou v období kolem jarní rovnodennosti, kdy lze kužel zvířetníkového světla spatřit po setmění nad západním obzorem. Další možností je období kolem podzimní rovnodennosti, kdy je nejlépe viditelné ráno před svítáním nad východním obzorem.

• Polární záře – při erupcích na povrchu Slunce se do okolního prostoru uvolňují velké oblaka nabitých částic. Při zásahu Země takovým oblakem začnou nabité částice interagovat se zemskou atmosférou a excitované atomy v zemské atmosféře vykouzlí nádherné divadlo v podobě polární záře. Je to velmi dynamický jev, kdy se vzhled záře mění každých pár sekund.

• Záření vzduchu (airglow) – vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry se během dne "nasytí" energií, kterou pak v průběhu noci vydává formou slabého záření. To je tak slabé, že pro jeho spatření je nutná co nejtmavší obloha.

• Stíny - na to, že objekty osvětlené Sluncem či Měsícem vrhají stín, jsme již zvyklí. Věděli jste však, že planeta Venuše může být někdy tak jasná, že objekty osvětlené Venuší mohou vrhat svůj stín? A nejen Venuše, stín může vrhat i Mléčná dráha.

• Bioluminiscence - na světě existuje 620 druhů světélkujících zvířat, 18 druhů hub, 13 prvoků a 2 druhy bakterií! V Beskydech je pak reálná možnost spatřit "světélkující dřevo", nebo houby. Ideální je k tomu teplá letní noc po dešti. Mechanismus světélkování dřeva je skryt v houbách – nesvětélkuje strom, ale houby, které ho rozkládají. Ideální jsou proto staré ztrouchnivělé pařezy.