Těžba deskovitého světlého pískovce zde začala už ve 13. století. Písemné zmínky zaznamenaly, že v roce 1633 se v Panském lomu, dnešní Krákorce, lámaly stavební dlaždice pro náchodský zámek.
Historie tohoto lomu je však mnohem delší, o čemž svědčí nedaleký
hrad Vízmburk. Lom se zapsal do dějin české
paleontologie prvním objevem stop dinosaura na našem území.
O Krákorce psal i
Karel Čapek – Případ s Hejkalem z Devatera pohádek – "Tomu už je taky hezkých pár let, co v lese na Krákorce se zdržoval Hejkal“. Zdejší pískovec je již od dob gotiky nejpoužívanější
stavební kámen v českých zemích.
Objevte historii lomu Krákorka, který je známý těžbou pískovce od 13. století a významný v české paleontologii.
Těžba světlého deskovitého pískovce v lomu Krákorka u Úpice začala již ve 13. století.
Lom se zapsal do dějin české paleontologie díky prvnímu objevu stop dinosaura na území České republiky.
Pískovec z lomu Krákorka byl od dob gotiky nejpoužívanějším stavebním kamenem v českých zemích.
Panský lom, dnešní lom Krákorka, byl místem, kde se v roce 1633 lámaly stavební dlaždice pro náchodský zámek.
Nedaleko lomu Krákorka se nachází hrad Vízmburk, který je dalším svědectvím dlouhé historie tohoto místa.
O Krákorce psal Karel Čapek v příběhu 'Případ s Hejkalem' z díla 'Devatero pohádek', kde je zmíněn Hejkal zdržující se v lese na Krákorce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.