V historii
hradu půjde o největší opravu této památky. Budou
zastřešeny obvodové zdi a objekty, opraveny sklepy a zpřístupněny hradní věže. Plánované práce v areálu hradu jsou součástí česko-polského projektu "Po stopách společné středověké historie". Hrubé práce by měly na
Vízmburku trvat po celé léto, hotovo by podle předpokladů mělo být koncem listopadu. Pak dojde na instalace nové expozice a slavnostního otevření hradu by se měli milovníci památek dočkat v
květnu 2021.
Hlavním cílem oprav je záchrana památky a jeho trvalé zpřístupnění.
Zdít se bude maltou podle středověké receptury a stavbaři využijí také
stejný kámen, jako jejich předchůdci před osmi sty lety, z nedalekého lomu
Krákorka. Až bude vše hotovo, projdou se turisté na věž, v nově zastřešených místnostech vzniknou expozice a projekt také počítá se zpřístupněním
tří navzájem propojených sklepů.
Podkrkonošské Pompeje
Hrad Vízmburk ze 13. století stával uprostřed lesů
na nepřístupném ostrohu nad ohbím
řeky Úpy. Až do archeologického výzkumu, započatého roku 1972, byl hrad skryt pod příkrovem suti a o jeho poloze svědčil jen hradní pahorek se skromnými zbytky věže, příkopy a valy.
Pozůstatky hradu objevil roku 1972 pod vrstvou hlíny archeolog Antonín Hejna. O tom, jak je
Vízmburk ve skutečnosti rozsáhlý nikdo neměl představu. To ukázal až následný archeologický výzkum. V dobovém tisku se objevilo výmluvné přízvisko –
podkrkonošské Pompeje, jelikož hrad byl ukrytý pod
místy až 8metrovou vrstvou hlíny. Poté byl areál hradu oplocen a lidé sem chodili na vlastní nebezpečí. Roku 2002 vzniklo Sdružení pro Vízmburk, které o zříceninu pečuje a od roku 2014 zpřístupnilo pro veřejnost hradní nádvoří.