V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.
Historie tohoto poutního místa, do nedávné doby patronátního kostela zakladatelské rodiny Lobkowiczů, je často velmi pohnutá a zahrnuje nejen vrchol baroka v Praze, ale uchovala i stopy duchovního života církve na českém území.
Návštěvníky zcela určitě okouzlí zvonkohra s 27 loretánskými zvonky, která příchozí každou hodinu povzbuzuje k modlitbě. V době svého zprovoznění – na konci 17. století – byla v českém prostředí skutečnou pozoruhodností. Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91. Svěcení zvonků v Loretě roku 1695 před jejich umístěním na hodinovou věž se stalo velkolepou slavností. Každý zvon měl svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich dokonce převzal patronát sám císař Leopold I.
Do stavebního vývoje Pražské Lorety zasáhla v 1. pol. 18. století významná rodina architektů – Dienzenhoferové. Starší Kryštof započal dvoufázovou přestavbu kostela a navrhl západní průčelí celého komplexu, které po jeho smrti r. 1722 dokončil s drobnými úpravami jeho syn Kilián Ignác. Kryštofův nevlastní syn J. J. Aichbauer dokončil r. 1735 závěrečnou přestavbu kostela, kterou financovala (stejně jako většinu vnitřního vybavení) Marie Markéta hraběnka Waldsteinová, roz. Czernínová z Chudenic. K vysvěcení došlo 7. 6. 1737, ale práce v interiéru pokračovaly až dokonce roku 1738.
Pro příchozí je zpřístupněna také Loretánská klenotnice, jejíž expozice obsahuje unikátní soubor cenných votivních darů P. Marie Loretánské.
O Loretu i o poutníky od založení místa pečují řeholníci Řádu menších bratří kapucínů (OFMCap.), jejichž klášter s kostelem P. Marie Andělské je v sousedství.
Kdy a co loreta hraje:
Loreta na Hradčanském náměstí hraje v době otevření každou celou hodinu mariánskou melodii (dle aktuálního nastavení píseň Tisíckrát pozdravujeme Tebe nebo Maria, Maria, nad slunce jasnější). Pokud si naplánujete návštěvu Lorety na nedělní odpoledne, nebudete litovat – každou neděli se zde totiž koná živá hra na zvony, což je opravdu výjimečný zážitek. Zdejší carillonéři na zvony hrají o nedělích a svátcích krátké skladby na tento v Čechách unikátní hudební nástroj. Poslouchat můžete i venku před Loretou na náměstí, ovšem mnohem intenzivnější je hudební zážitek zevnitř – stojíte-li v nádvoří Lorety.
Loreta je poutní místo nacházející se na Hradčanském náměstí v Praze, skládající se z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a zvonkohrou.
Loreta na Hradčanském náměstí v Praze existuje již více než 300 let.
Návštěvníci mohou obdivovat zvonkohru s 27 loretánskými zvonky, která každou hodinu hraje mariánskou melodii, a také Loretánskou klenotnici s unikátními votivními dary.
Zvonkohru věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova a byla zprovozněna na konci 17. století.
Za konstrukcí zvonků v Loretě stojí amsterdamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v letech 1683-91.
Přestavba kostela byla realizována v 1. polovině 18. století, započal ji Kryštof Dienzenhofer a po jeho smrti rodinná práce pokračovala díky Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi a J. J. Aichbauerovi.
Každou neděli se v Loretě koná živá hra na zvony carillonéřů, která je výjimečným hudebním zážitkem, zvláště pokud jsou posluchači přítomni přímo v nádvoří Lorety.
O poutní místo Loreta se starají řeholníci Řádu menších bratří kapucínů (OFMCap.), kteří mají klášter s kostelem P. Marie Andělské v sousedství.
Uvnitř Loretánské klenotnice se nachází expozice obsahující cenné votivní dary P. Marie Loretánské.
Rekonstrukci a vnitřní vybavení kostela během přestavby v 18. století financovala Marie Markéta hraběnka Waldsteinová, roz. Czernínová z Chudenic.