Meandry Teplé a Studené Vltavy vlévající se do Lipna tvoří unikátní přírodní rezervaci. Jsou vyhlášeným rájem pro rybáře a pro vodáky se jedná o poslední bod sjízdné trasy horní Vltavy od Lenory a Soumarského mostu. Žije zde řada vzácných živočichů a rostlin.
Pod názvem Černý potok pramení
Teplá Vltava, hlavní pramenná větev
Vltavy, v nadmořské výšce 1172 metrů na svahu šumavské
Černé hory (1315 m n.m.). V nadmořské výšce 731 metrů se poblíž obce Chlum v oblasti Mrtvého luhu setkává Teplá Vltava se svou bavorskou „sestrou“ –
Studenou Vltavou, pramenící na německém území na svahu hory Haidel a překračující české hranice poblíž obce Haidmühle. Obě říčky silně meandrují a setkávají se pod
Černým Křížem v
Mrtvém luhu. Meandry, které jsou
součástí I. zóny Národního parku Šumava pokračují až do
Nové Pece, kde začíná
přehrada Lipno.
Vltava, která se u
Soumarského mostu nazývá ještě Teplou Vltavou, plyne v tomto úseku mírným proudem v četných meandrech po náhorní plošině mezi rašeliništi, loukami a smrkovými lesy. V prostoru
Mrtvého luhu přibírá
Studenou Vltavu a dále již pod názvem Vltava pokračuje až k přehradní nádrži Lipno. Po Studené Vltavě můžete k soutoku doplout od Nového Údolí. Území není přístupné pěším turistům, lze jej spatřit pouze z kanoe či kajaku. Nesmí sem rafty, platí omezení časové a podle vodního stavu a jsou povolena jen určitá nástupní a odpočinková místa. Navíc platí další omezení v maximálním počtu plavidel, které úsekem smí denně proplout a
povinná registrace vodáků (viz omezení plavby v CHKO a
NP Šumava).
Plavba je lehká a nenáročná, bez výrazně obtížných míst, nezkušeným posádkám může dělat problém jen klikatící se tok. Před
Novou Pecí může tok v řece výrazně zpomalit v důsledku vzdutí
Vltavy v přehradní nádrži
Lipno. Proto, nechcete-li riskovat pádlování po nehybné hladině v posledních několika kilometrech řeky, je lepší
ukončit plavbu již po šestnácti kilometrech
v Pěkné.
Území
Mrtvého luhu s meandry Vltavy vymezuje těleso náspu železniční tratě mezi železničními zastávkami
Dobrá a
Černý Kříž na železniční trati
České Budějovice -
Volary a dále také
obě koryta Teplé a Studené Vltavy, které se zde na jihovýchodním cípu
Mrtvého luhu slévají a vytvářejí tak řeku
Vltavu.
Mrtvý luh patří do sítě mezinárodně chráněných mokřadů. Dobře viditelný je i při jízdě vlakem na trati přes
Černý Kříž do
Volar. Státní přírodní rezervace zde byla
vyhlášena v roce 1948 na výměře 394 hektarů. Název území pochází od velkého množství mrtvých stromů, které zde vytváří jakoby „mrtvý les“ poskládaný z velkého množství „kostlivčích stromů“, které zde vznikly po velkém podzemním požáru rašeliny.
Flora vltavských meandrů
Meandry Teplé a Studené Vltavy jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, že vrstvy zdejší rašeliny dosahují mocnosti až 7 metrů, odpovídá tomu i druhové složení dřevin, kde převládá
borovice blatka,
bříza karpatská a bříza
pýřitá. Z bylin pak
rosnatka okrouhlolistá,
blatnice bahenní,
kosatec sibiřský a
vachta trojlistá. Vyskytují se zde, mimo jiné, i velmi vzácné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou typičtí pro biotopy severské tundry, jako je kupříkladu motýl
perleťovec severní a perleťovec mokřadní.
I z pohledu
botanického patří území k nejcennějším územím v celém národním parku. Je to z důvodu pestré mozaiky biotopů v nivě relativně přírodní řeky se zachovalým
režimem jarních záplav. Z rostlin se v řece vyskytuje i kriticky ohrožený
rdest alpský, ostřice plstnatoplodá, bradáček srdčitý,
bublinatka bledožlutá,
prstnatec Traunsteinerův,
rojovník bahenní a mnoho dalších.
Fauna vltavských meandrů
U
Nového Údolí převažuje bezlesá krajina s významným
tokaništěm tetřívka obecného. V okolí Dobré, ve Vltavském luhu jsou rašeliniště hnízdištěm a zimovištěm nejen tetřívka obecného, ale i hnízdištěm
jeřába popelavého. Přímo v meandrech Teplé a Studené Vltavy žije kriticky ohrožená
perlorodka říční. V současné době jsou v řece umístěny odchovné klícky, kde se odchovávají mladé perlorodky pro posílení populace.
Obě
Vltavy hostí další významné druhy živočichů jako jsou například
mihule potoční,
vranka obecná,
vydra říční nebo
bobr evropský. Řeka je významným biotopem pro velké množství bezobratlých. Mezi ptáky vázaných téměř striktně na řeku patří
skorec vodní nebo
ledňáček říční, poměrně častá je
volavka popelavá. Dalším významným druhem, jehož hnízdění je velmi důležité a unikátní v rámci celé České republiky je čírka obecná. Pravidelné a opakovaně prokázané hnízdění
vodouše kropenatého je opět
unikátní v rámci celé České republiky (celorepubliková populace odhadnuta na 40 –70 párů). V želnavských rozlitinách hnízdí pravidelně
chřástal kropnenatý.
Zapomenout nesmíme ani na
rybí obyvatele vltavských meandrů. Patří k nim
pstruh potoční a duhový,
lipan podhorní,
siven americký,
jelec tloušť a proudník. Tu a tam žijí i
štiky. Nejinak je tomu i s ostatními nelososovitými dravci, kteří by si na pstroužcích, nebo jejich jikrách rádi pochutnali. Patří mezi ně občas se vyskytující
úhoř,
sumec (ten opravdu zřídka),
candát,
bolen,
mník a samozřejmě všudypřítomný
okoun.