I když se snažili Schwarzenbergové medvědy spíš chránit, rozhodli v listopadu roku 1856 o zástřelu poslední samice hledající marně v šumavských hvozdech vhodného partnera. Kníže nechtěl, aby medvědice zašla věkem nebo nemocemi, proto ji nechal odstřelit.
Medvědice se dlouhou dobu
pohybovala sama na pomezí Čech, Bavorska a Rakouska. Lesníci o ní věděli, a protože se báli, aby nebyla ulovena pytláky nebo aby nepošla, tak na ni v roce
1856 zorganizovali hon. Čekalo se na první sníh a
dne 14. listopadu se na druhý pokus skutečně podařilo medvědici ulovit.
Událost prý byla docela dramatická.
Nejprve dva muži před medvědicí utekli, teprve až mladý
lesník Johann Jungwirth ji zastřelil. Do konce života si jej za to lidé velmi považovali. Medvědice poté byla s velkou slávou převezena na
Hlubokou. Na horním zámku byla večer při loučích pořádána velká slavnost a potom
první správce tohoto muzea Václav Špatný medvědici vypreparoval. Zůstala zde na Ohradě, protože tehdy už muzeum fungovalo. Medvědici i kulovnici si můžete
prohlédnout ve vitríně i dnes.
Procházka medvědí stezkou
Nejstarší šumavská naučná trasa byla na památku skolené šelmy nazvána
Medvědí stezka. Prachatičtí nadšenci a ochránci přírody ji vyznačili v roce 1967. Pokud se na ni vydáte, spatříte skvosty šumavské divočiny,
skalní útvary, lovecké jeskyně, viklan, perníkovou skálu,
jelení jezírko či mechovou pyramidu. Trasa stezky vede mezi železničními stanicemi Ovesná (asi 3 km západně od Nové Pece) a Černý Kříž.
Jako výchozí bod pro výpravu na Medvědí stezku je nejlepší zvolit
Novou Pec, která je snáz dostupná dopravními prostředky, a také se tu najde místo pro zaparkování automobilu. Na
začátek stezky do Ovesné je to z Nové Pece tři kilometry po asfaltce.