Městem Žatec po stopách natáčení slavných filmů

Teprve když se některé ospalé dopoledne projdete starými uličkami a opuštěnými náměstími Žatce, pochopíte, co na tom městě všichni ti filmaři mají. A proč se sem už čtyři desítky let vracejí, aby jím zarámovali své – tak různorodé – příběhy. Stejně jako dobrý herec totiž Žatec umí zahrát cokoliv – židovské ghetto, "nemocniční" Bor, dickensovský Londýn, revoluční Paříž, válečnou zónu, kulisu romantických procházek i bláznivých honiček.

Ideálním začátkem procházky je Galerie Sladovna, kde si můžete prohlédnout výstavu "Žatec ve filmu" s krátkými ukázkami filmů natáčených v Žatci.  Přes Kruhové náměstí s obřím sudem se vydejte na Chelčického náměstí, oblíbenou destinaci historických snímků. Zde například v roce 1997 natáčel herec Liam Nieson jednu z úspěšných adaptací Hugových Bídníků. Blízké Nádražní schody patří podle mne k nejpůsobivějším místům Žatce a představit si tu lze film téměř z jakékoliv doby. Hnědá dřevěná vrata na rozpadajícím se domě jsou ta, kterými do ješivy přicházela se svou tajnou láskou, studentem Avigdorem, Barbra Streisand coby židovská dívka, jež se v touze po vzdělání vydává za chlapce. Americký velkofilm Yentl, který Barbra Streisand i režírovala, se natáčel v 80. letech doslova po celém starém městě a jeho hlavní hvězda se zapsala do paměti mnoha Žatečanů.

Pokračujte Dlouhou, půvabnou úzkou ulicí se židovskou synagogou, v níž se jakoby zastavil čas. Ideální kulisa historických filmů a některý z domů této ulice a přilehlých náměstíček si zahrál snad v každém tady natáčeném filmu ze ‚starých časů‘. Po Náměstí 5. května se v 90. letech proháněl Mladý Indiana Jones ze stejnojmenného seriálu, jehož tvůrci se mimo jiné zastavili i v nedalekých Kryrech na Podbořansku.

Když v navazující Horově ulici přivřete oči, možná nebude těžké si představit Paříž za časů velké francouzské revoluce, jak se objevila v seriálu Červený Bedrník. Na rohu Žižkova náměstí si zase můžete vybavit herce Ivana Trojana v roli potulného komedianta, předvádějícího své umění obyvatelům okupovaného města ve filmu Dívka a kouzelník. Také Kněžskou bránu je snadné v mnoha filmech poznat – představuje třeba bránu do města Bechev z filmu Yentl nebo jednu z pařížských bran ve zmiňovaném Červeném Bedrníku.

Jakmile dojdete na náměstí Maxmiliána Hošťálka a otočíte se tváří ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, určitě budete doma – ano, jste na seriálovém Malého náměstí, v němž zářili třeba Josef Vinklář, Ljuba Skořepová či Veronika Freimanová. Filmaři tu strávili celkem 85 natáčecích dnů a i poté se na "Náměstíčko" i do jiných žateckých lokací vraceli, když natáčeli nástupnický seriál Náves.

Naše filmové putování končí na centrálním žateckém náměstí Svobody. Tehdy jedenadvacetiletá Dagmar Veškrnová-Havlová tu jednoho horkého letního dne venčila vypůjčeného psa coby skladnice v úsměvném snímku Juraje Herze Holky z porcelánu. Přestože porcelánka byla v Klášterci nad Ohří, městské exteriéry pochází ze Žatce. Podobně to bylo i s třetí řadou seriálu Nemocnice na kraji města – zatímco špitál byl pražský, roli filmového Boru ztvárnil Žatec.

A zapomenout nesmím ještě na jeden úžasný film – to ale musíte opustit centrum a přes řeku Ohři se vydat až k sušárnám chmele a k nádraží Žatec-Západ. Toto nádraží se tentokrát nestalo kulisami, ale zahrálo víceméně hlavní roli v drsné komedii ze života Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí s Jaroslavem Duškem v hlavní roli.