ÚvodAktualityTradice: proč je pivo hořké aneb vše o chmelu, Žatecku a Žatecké chmelové oblasti
Gurmánská turistika

Tradice: proč je pivo hořké aneb vše o chmelu, Žatecku a Žatecké chmelové oblasti

Poslechněte si audio verzi článku
Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina v září 2023 rozšířily české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Český chmel je díky svým specifickým aromatickým vlastnostem v pivovarnickém světě pojem. Tradice jeho pěstování je dlouhá nejméně tisíc let, tedy od 10. století, kdy se ve střední Evropě objevily první klášterní a měšťanské pivovary. Chmel z Čech se vyvážel do Bavorska a po Labi do hanzovních měst na březích Baltského moře. A protože si němečtí sládci chmel z Čech mimořádně oblíbili, na Žatecku už ve středověku začali pěstovat chmele tolik, aby stačil jak pro vlastní potřebu, tak pro vývoz. Dnes se Žatecký chmel, od roku 2007 vybavený chráněným označením původu, používá pro výrobu špičkového piva po celém světě. V září 2023 se podařilo Žatci a okolní chmelařské krajině rozšířit seznam českých památek UNESCO
 

Žatec jako chmelařská metropole

Žatce se během staletí postupně stala chmelařská metropole se vším, co k tomu patří. Město na křižovatce obchodních tras je přehlídkou stavebního chmelařského dědictví: vedle skladů, starých sušáren a balíren tu najdete řadu dalších památek s vynikající industriální architekturou. A také Chmelařské muzeum, nejrozsáhlejší expozici svého druhu na světě. Sídlí v autenticky dochovaných chmelařských objektech z konce 19. století a nabízí přehlídku exponátů, spojených s pěstováním, sklizní, sušením, sířením, lisováním do žoků, skladováním a dopravou žateckého chmele.

Za vidění stojí také Muzeum Homolupulů, mapující život fiktivního středověkého chmelařského národa, anebo Chrám Chmele a Piva s vyhlídkovou věží, takzvaným Chmelovým majákem či Chmelovým orlojem. Ten najdete v bývalých chmelařských skladech bratrů Christlových v srdci Pražského předměstí.
Pro tuto část Žatce je typické i neopakovatelné panorama zvané Les komínů. Vysoké komíny sušáren na Pražském předměstí, které sloužily k odtahu sirných zplodin při síření a konzervaci chmele, neodmyslitelně patří ke koloritu města.
 

Chmel se zaručeným původem

Než chmel opustil Žatec, musel být potvrzen jeho původ a kvalita. Známkování chmele spojené s ověřením místního původu začalo již v 16. století. Už v roce 1769 Marie Terezie vydala patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele jako pojistku proti jeho padělání. Každý žok chmele tak musel na své cestě navštívit budovu Známkovny, dříve na dnešní Tyršově ulici, později na Chmelařském náměstí.

A jak se pivo falšovalo? Jednoduše tak, že sládkové místo chmele do té bryndy (pivem toho nazvati nelze, poněvadž píti to není možno, psal roku 1885 ve své knize Pryč s kořalkou učitel a horlivý abstinent Josef Koněrza) například hořký jetel, zeměžluč, pelyněk, hořec, puškvorec, vlčí mák, jitrocel, čekanku nebo dokonce silně jedovatý ocún.
 

Chmelnice v Žatci a okolí

Život každé chmelové šištice ovšem začíná na chmelnici. Ty najdete nejenom v okolí Žatce, ale dokonce přímo ve městě. Místní raritou je malá chmelnice na Náměstí Svobody. Nejmenší chmelnička na světě s plochou 70 metrů čtverečních se nachází na místě zaniklého kostela sv. Kříže a chmel tu roste už od konce 60. let 20. století na konstrukci typu žatecká drátěnka. Malá chmelnice tak je díky svému umístění symbolickým svědkem tradičních chmelařských slavností, jako je jarní Chmelfest či letní Dočesná.

Další chmelnici objevíte v zahradě bývalého kapucínského kláštera. Historická tyčová chmelnice názorně ukazuje, jak se chmel pěstoval před zavedením drátěných konstrukcí; společnost jí dělá bylinková zahrada, malá vinice a relaxační prvky.

A proč jsou chmelnice tak vysoké? Chmel otáčivý totiž dokáže vyšplhat kolem vodicího drátku až do výšky sedmi až osmi metrů. Při sklizni se nadzemní jednoletá lodyha nesoucí světle zelené šištice odstřihává a odváží k dalšímu zpracování, zatímco podzemní část zvaná babka zůstává v zemi a na jaře z ní vyrostou další výhonky. Na jednom místě chmelnice obvykle zůstává několik desítek let.
 

České a moravské chmelařské oblasti

Když se mluví o českém chmelu, obvykle záhy někdo připomene legendární Žatecký poloraný červeňák. Je to zvláštní rostlina, která v sobě nese žatecký chmelařský gen. Ačkoli se ji podařilo vypěstovat i jinde ve světě, od Austrálie přes Nový Zéland až po Spojené státy, nikde nedokázala dát pivu stejné aromatické vlastnosti jako původní a originální rostlinka ze Žatecka.

Dřív stávaly chmelnice téměř u každého pivovaru, dnes se chmel v České republice pěstuje ve třech oblastech, vymezených zákonem. Největší a nejstarší chmelařská oblast je Žatecká,

známé chmelařské polohy se nazývají Podlesí a Údolí Zlatého potoka. Vynikající příklad krajiny od středověku do současnosti nepřetržitě využívané pro pěstování chmele najdete východně od Žatce v okolí vesnic Stekník s krásným rokokovým zámkem a Trnovany kolem meandrů řeky Ohře a řeky Blšanky aneb Zlatého potoka.

Dál směrem na východ leží Úštěcká oblast s vyhlášenou chmelařskou polohou Polepská Blata, na Moravě poblíž Olomouce se rozkládá nejmladší Tršická oblast.
 

Využití chmele: pivo, léčitelství i gastronomie

Chmel našel i v léčitelství a v domácnostech: dodnes se užívá ve formách odvarů, čajů a tinktur například při nespavosti, nadýmání a poruchách trávení, na uklidnění, proti padání vlasů nebo na špatně se hojící rány. Když si ušijete malé polštářky a naplníte je směsí sušené meduňky, chmelových šištic a květů levandule, vůně zklidňujících bylinek se postará o lepší spánek. Mladé výhonky, které zjara vyrážejí od kořenů babky, se upravují podobně jako chřest, ostatně podobně i chutnají, a bývají zpestřením svěžích jarních salátů a jiných jídel.
 

Někdo to rád hořké aneb řízná chuť českých ležáků

Typickým rysem českých ležáků je podle Českého svazu pivovarů a sladoven ušlechtilá hořkost. Plnost chutí a vůní, ale hlavně typickou hořkost dodávají pivu naše tradiční odrůdy chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem.

Podle odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského dávají domácím ležákům s vyšší hořkostí či hořkým variantám piv typu IPA přednost zejména dámy nad 50 let. Preferují je dokonce víc než čeští muži, zatímco ženy v jiných zemích sáhnou spíše po nápojích s nižší hořkostí.

Co za tím vězí? Těžko říci, na hořké či kyselé chutě si lidé většinou musí nějakou dobu zvykat, a málokomu chutná hořké pivo napoprvé. Hořkost piva se vyjadřuje v jednotkách IBU, International Bitterness Unit. Uvádí se na etiketách piva nebo v jejich nabídce a nehodnotí pocitovou hořkost, ale vypočítává se podle skutečného obsahu izosloučenin chmele a takzvaných alfahořských kyselin. Jedna jednotka IBU představuje jeden gram izoalfahořkých kyselin na jeden litr piva.

Na subjektivní vnímání hořkosti má vliv také stupňovitost piva a další faktory, proto je hodnota IBU pouze orientační. Jen pro zajímavost, náš nejznámější ležák Pilsner Urquell má IBU asi 38, klasické české ležáky se obvykle pohybují kolem 25–40 IBU, ovšem piva typu IPA mohou mít hodnotu IBU i přes 100.
 

Nabídka hořkých piv

Piva Starobrno Bitr, Hořká11 z Černé Hory nebo svijanský Šlik jsou jedenáctistupňové ležáky. Bez alkoholu pak je Královsky hořké nealko z Pivovaru Krušovice. Po vzoru craftových pivovarů se i velké podniky otvírají světu a na trh uvádějí svrchně kvašená piva v importovaných pivních stylech, jimž specifickou hořkost dodávají americké chmely nebo chmelení zastudena. To je případ American Pale Ale z Primátoru, piva ROG IPA z Radegastu nebo dvou nealkoholických piv značky Birell, a to Za Studena Chmelený a ve stylu IPA.
7 věcí, které nevíte o... českém pivu

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

Výlet do kraje piva i vína na Žatecku

Výlet do kraje piva i vína na Žatecku

Žatecko, mírně zvlněná krajina mezi řekami Ohří a Střelou, je v našem podvědomí zapsána hlavně jako oblast, kde se pěstuje nejlepší český chmel. Hlavním městem chmele, metropolí milovníků zlatavého moku a kolébkou tradic, která Čechy proslavila po celém světě, je město Žatec.

Městem Žatec po stopách natáčení slavných filmů Památky

Městem Žatec po stopách natáčení slavných filmů

Procházka historickou částí města Žatce, kde se točilo více než 100 českých i zahraničních filmů a reklam. Navštivte místa v historickém jádru Žatce, kde se natáčely filmy jako Bídníci, Oliver Twist, Červený Bedrník, seriál Náměstíčko, Náves, Příkopy, starší film – Holky z porcelánu a mnoho dalších.

Chmelařské muzeum Žatec Kultura

Chmelařské muzeum Žatec

Největší expozici chmele na světě najdete v severočeském Žatci. Místní Chmelařské Muzeum představuje na ploše 4000 m² vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti.

Chrám Chmele a Piva s Chmelovým orlojem Zážitky

Chrám Chmele a Piva s Chmelovým orlojem

Město Žatec, ležící na severu Čech na řece Ohři, má tisíciletou historii. V ní důležitou roli hraje prvotřídní chmel, který se na Žatecku pěstuje. Více než 700 let pěstování vynikajícího aromatického chmele a výroba piva vedly ke vzniku zábavného a poučného komplexu s názvem Chrám Chmele a Piva.

Chmelový maják v Žatci Památky

Chmelový maják v Žatci

Chmelový maják je dominantou Chrámu chmele a Piva. Nachází se v srdci celého areálu chmelařských technických památek. Pokud navštívíte Žatec pouze na skok a nestihli byste celou prohlídku Chrámu chmele a piva, pak zvolte pouze Chmelový maják a na vrchol jeďte výtahem.

Depozitář Regionálního muzea K. A. Polánka – bývalé žatecké papírny Kultura

Depozitář Regionálního muzea K. A. Polánka – bývalé žatecké papírny

V roce 2015 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce části budov bývalých papíren v Žatci. Prostory někdejší slavné kartonážky Moritze Lüderdorfa (pozdější pobočky Severočeských papíren SEPAP) budou Regionálnímu muzeu K. A. Polánka sloužit jako depozitář.

Dreherův pivovar v Žatci Památky

Dreherův pivovar v Žatci

Ve 20. století patřil Dreherův vývozní pivovar v Žatci k největším Evropě. V současné době má několik majitelů a chátrá. Město se snaží o záchranu této architektonické památky. Pivo se tam vařilo do roku 1948. Poté byl areál využíván ke konzervování.

Žatec

Žatec

Historické jádro Žatce, města na řece Ohři, zahrnuje náměstí s radnicí a chrámem Nanebevzetí Panny Marie, lemované renesančními domy, zbytky hradeb a řadu dalších památek, ale přímo v centru najdete také malou chmelnici. Není divu, pěstování chmele a výroba piva tu má téměř tisíciletou tradici.

Radniční věž v Žatci s expozicí Žatec v proměnách času Památky

Radniční věž v Žatci s expozicí Žatec v proměnách času

Radniční věž v Žatci nabízí procházku žateckou historií, kterou doprovází tlukot hodin, pomyslného srdce města. A na konci je vyhlídka na současný Žatec. Zábavu i poučení ve věži skýtá expozice Žatec v proměnách času.

Žatec – místo, kde jsou chmel a pivo doma

Žatec – místo, kde jsou chmel a pivo doma

Pro výlet do Žatce vůbec není důležité, jestli máte nebo nemáte rádi pivo. Několik turistických novinek spojených se zdejším vyhlášeným chmelařstvím totiž nabízí zábavu a poučení pro malé i velké, pro milovníky zlatavého moku i pro ty, kteří jeho kouzlu nikdy nepropadli. Zkrátka sbalte rodinu nebo přátele a vydejte se na severozápad Čech!

Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci Kultura

Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci

Expozice a výstavy Regionálního muzea v Žatci jsou umístěny ve třech budovách – v Husově ulici, v ulici Zeyerově a v ulici Volyňských Čechů. Všechny se nacházejí mimo městské centrum.

Galerie Sladovna Žatec Kultura

Galerie Sladovna Žatec

Galerie moderního umění nacházející se v unikátní historické budově bývalé Sladovny, která je nejstarší v Evropě.

#světovéČesko a Lidový rok: sklizeň úrody aneb od dožínek po ochutnávky mladého vína

#světovéČesko a Lidový rok: sklizeň úrody aneb od dožínek po ochutnávky mladého vína

Na konci léta a začátku podzimu přichází čas sklízet (a také ochutnávat) úrodu. Pro naše předky to byla nejdůležitější část roku a když se na polích a v lukách, v sadech a vinicích urodilo, byla to také skvělá příležitost k oslavám. Bujarým, voňavým a plným muziky, dobrot a skvělého pití.

#světovéČesko a Žatec: město chmele, piva a filmů míří mezi památky UNESCO

#světovéČesko a Žatec: město chmele, piva a filmů míří mezi památky UNESCO

Dočká se Žatec a krajina žateckého chmele zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO? Šance je velká, město na řece Ohři s řadou chmelařských památek nabízí unikátní spojení s regionální a celosvětově známou zemědělskou plodinou. V elitní společnosti UNESCO zatím takové spojení chybí, a tak by Žatec mohl získat cenné body za originalitu.

Krušnohorská pivní stezka Gurmánská turistika

Krušnohorská pivní stezka

Světlé i tmavé ležáky ze žateckého chmele, pšeničná světlá piva podle starých německých receptur nebo osvěžující nízkoalkoholické limonády – to vše nabízí Krušnohorská pivní stezka na české i saské straně hor.

Expozice sladovnictví v Žatci Kultura

Expozice sladovnictví v Žatci

Vznik sladovny v Žatci sahá už do 70. let 16. století. Jaká je skutečná minulost této budovy? Proč je sladovnictví tak významnou součástí historie Žatce, města chmele a piva? Jak se vlastně slad vyráběl? Pojďte s námi prozkoumat dějiny sladovny, upomínající věhlas žateckého chmelařství.

Další aktuality

Za posledním puchýřem se letos vypravte do Labských pískovců

Letos již 52. ročník jedné z nejlepších a největších turistických akcí ve střední Evropě – Za posledním puchýřem 2024 zve od 14. do 17. listopadu všechny milovníky turistiky po stopách skalních hrádků Labských pískovců. Těšit se můžete na turistické trasy, komentované prohlídky Plšíkovy zahrady i exkurze s Národním parkem České Švýcarsko anebo autobusové výlety. Celé akci bude vévodit sobota 16. listopadu, kdy se všichni turisté rozprchnou na trasy do širokého okolí městečka. Zároveň s pochodníky se na akci těší i vyznavači zimního táboření, neboť Za posledním puchýřem představuje zároveň zahájení 9. ročníku zimního táboření Klubu českých turistů.
12. listopad 2024 14:00
Letní sporty, Ústecký kraj

Mezinárodní taneční festival roztančí Ústí nad Labem

O víkendu 23. – 24. listopadu 2024 se v ústeckém Sportcentru Sluneta uskuteční již 54. ročník Mezinárodního tanečního festivalu. Jedná se o dvoudenní unikátní taneční akci, která má již od samých počátků v roce 1970 v programu významné mezinárodní soutěže.
6. listopad 2024 15:56
Zážitky, Ústecký kraj

Národní park České Švýcarsko láká k návštěvě i mimo hlavní sezonu

České Švýcarsko je krásné v každé roční době! V národním parku České Švýcarsko je návštěvníkům k dispozici více než stokilometrová síť značených turistických tras pro různé formy rekreačního využití, turisté mohou využívat i dalších dalších téměř dvou set kilometrů neznačených cest či pěšin. Podzim v Českém Švýcarsku má neuvěřitelnou atmosféru. Objevte nejkrásnější místa Národního parku České Švýcarsko s našimi tipy na výlety!
28. říjen 2024 8:53
Příroda, Ústecký kraj

Na Jezeří se loučí s letošní sezonou mimořádnými prohlídkami

Zámek Jezeří patří k nejzajímavějším památkám v České republice. Zahrnuje v sobě téměř vše, s čím se můžete setkat na ostatních zámcích, ale zároveň se od nich, díky pohnutému osudu, zcela odlišuje. Od 26. října do 3. listopadu je na zámku otevřeno každý den. Ve všední dny začínají komentované prohlídky v 10.00, 12.00 a 14.00 hod. Okruh bez průvodce bude v provozu do 15.00 hod.
26. říjen 2024 10:23
Památky, Ústecký kraj

Poslední prohlídky zámku ve Velkém Březně jsou za dveřmi

O posledních víkendech návštěvnické sezony 2024 nabídne zámek Velké Březno netradiční prohlídky. V sobotu 26.10. ve 14:00 láká zámek na kastelánskou prohlídku zámku. Neděle 3. listopadu 2024 bude patřit tradičnímu Zavírání okenic a slavnostnímu ukončení sezony, poslední prohlídka je spojená se zazimováním zámku hravou formou. Čeká vás přípitek a zamyšlení nad budoucí sezonou. Přání a návrhy návštěvníků jsou zde vždy vítány.
26. říjen 2024 10:07
Památky, Ústecký kraj

Úštěk bude na státní svátek opět plný českých řemesel

V den státního svátku, 28. října 2024, můžete vyrazit nasát atmosféru první republiky do města Úštěk, kde se uskuteční stylová oslava vzniku samostatného Československa – Den českých řemesel. Můžete se těšit na celodenní program s T. G. Masarykem a legionáři, vtipné rohovnické utkání, retro kapely, historickou střelnici, řemeslné dílničky a samozřejmě velký řemeslný jarmark!
24. říjen 2024 6:00
Kultura, Ústecký kraj

Jarní prázdniny 2025 – Ústecký kraj

Ústecký kraj vás i vaše děti okouzlí nejen přírodními krásami. Užijte si jarní prázdniny trochu jinak! Naplánujte si dovolenou plnou skvělých zážitků. Zoologické zahrady, zábavní parky, zámky, muzea, ale i skvělé sjezdovky a běžkařské trasy. Objevte Žatecko a hornický kraj v Krušnohoří, památky zapsané na seznamu UNESCO. Své zimní kouzlo mají i České Švýcarsko a České středohoří.
16. říjen 2024 9:00
Zážitky, Ústecký kraj

Výlety pro samotáře v severozápadních Čechách: objevte České středohoří a Žatecko

Pohádková krajina Českého středohoří, část labského údolí zvaná Porta Bohemica, několik starobylých měst, hrady a zámky – to všechno (a ještě mnohem víc) můžete poznat při výletu do oblasti, kde se po staletí pěstuje chmel, ovoce a vinná réva. Netvrdíme sice, že zde nepotkáte další výletníky, ale bude jich jistě méně než například v Českém Švýcarsku či Krušných horách.
15. říjen 2024 13:00
Příroda, Ústecký kraj