Na území historického pevnostního města byla vyhlášena městská památková rezervace v roce 1992. Mezi nejcennější památky patří například opevnění Velké pevnosti, Malá pevnost, kostel Vzkříšení Páně, budovy pošty a radnice a další.
Městská památková rezervace Terezín byla prohlášena
29. června 1992. Její území tvoří velmi cenné historické
pevnostní město Terezín, založené
Josefem II. v roce 1790. Zahrnuje jak vlastní město, tj.
Velkou pevnost, tak předsunutou
Malou pevnost a obě brány. Pozdně barokní pevnost měla sloužit k obraně Čech ze severozápadu.
Terezín je ukázkou vojenské pevnosti ve stylu
klasicistního stavitelství. Vnitřní městskou zástavbu
šachovnicového půdorysu tvoří empírové a klasicistní stavby
obytné, vojenské a správně-hospodářské. Komplex tvoří tři části: hlavní pevnost na levém břehu Nové Ohře s posádkovým městem, tzv.
Malá pevnost na pravém břehu Staré Ohře a horní a dolní tzv.
vodní brány. Vojenská pevnost s
rozsáhlými bastiony a
podzemními kasematy se dochovala téměř v neporušeném stavu. V hloubce 3-5 metrů pod povrchem se nachází rozsáhlá
síť podzemních chodeb, jejichž celková délka je
28 km.
Během 2. světové války město nechvalně proslulo jako
internační tábor židovského obyvatelstva ze všech zemí Evropy, zahynulo zde na 36 000 židovských vězňů.
Malá pevnost byla také vězením pražského gestapa.
Městská památková rezervace Terezín zahrnuje:
(výběr ze seznamu NPÚ)
- drážní vlečka s bývalou váhou – bývalá drážní vlečka z roku 1943, odbočka železniční trati Praha-Děčín ze stanice Bohušovice nad Ohří. Měřila 2580 m
- Malá pevnost – v 18. stol. vojenská obranná pevnost, od 19.stol. politické vězení, mezi lety 1940-1945 věznice pražského gestapa
- Magdeburská kasárna – v bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora
- čtyřobloukový most přes zavodňovací příkop před Malou pevností
- vstupní brána – brána z cihelného zdiva s barevnou kamennou pásovou bosáží
- dvůr zv. Přijímací – úzký uzavřený obdélný dlážděný prostor před budovami I. dvora
- dvůr I. – obdélný dvůr uzavřený linií opevnění a jednoduchou bránou s nápisem „Arbeit macht Frei.“
- dvůr II. – dílenský – dvůr s dílnami pro zajištění chodu věznice za 2. světové války
- dvůr III. – ženský – nachází se v západní části vnitřní plochy Malé pevnosti, půdorys má do písmene L
- hlavní nádvoří – prostranství za vstupní branou, hlavní komunikační uzel pro vstupy do dalších částí areálu
- panský dům – patrový domek sloužící k ubytování dozorců terezínské věznice
- bazén – postaven r. 1942 roudnickými studenty a terezínskými vězni pro příslušníky gestapa a pro manželky dozorců
- kasárna s dvorem – patrová zděná budova z konce 18. stol. s bosovanými nárožím
- hospodářská budova – podlouhlá stavba, uvnitř zděná stání zřejmě prasečích chlévů.
- dvůr IV. – vybudován 1943–1944 pro zvýšení kapacity vězení. Po stranách dvorku nízké zděné budovy cel a samotek. V opevnění strážní věž
- popraviště – prostor popraviště byl zřízen v roce 1943 – zřízen v letech 1945-1958 pro ostatky obětí terezínské věznice a ghetta
- Principova alej – dvouřadá alej lemuje hlavní přístupovou cestu do Malé pevnosti. Pojmenovaná podle Gavrila Principa, muže, který zavraždil v Sarajevu Františka Ferdinanda d´Este a jeho těhotnou manželku Žofii Chotkovou. Umíral pomalou smrtí v terezínských kobkách mezi lety 1914-16.
- opevnění Malé pevnosti – zemními valy s cihelným zdivem nebo kamennými kvádry vznikly v 18. stol.
- Malá pěchotní kasárna – tradiční sídlo 42. pěšího pluku pro 950 mužů bylo postaveno v letech 1786-1787
- proviantní sklad – stavba z let 1786-1789. Funkčně na ní navazovala pevnostní pekárna v Kavalíru č. 2
- pavilon – kruhový sloupový prosklený pavilón postaven 1914-1916, původně v něm bylo umístěno sousoší granátníků 42. pluku (přenesené do kostela), od r. 1918 busta T. G. Masaryka.
- opevnění Hlavní pevnosti – provedeno dle francouzské školy v Meziéres. S výjimkou dvou bran a dvou průrazů je dochováno v podobě z doby výstavby.
- dělostřelecké kasárny – rozlehlý trojkřídlý objekt a jednokřídlá zbrojnice
- radnice – sídlo městské samosprávy postaveno v roce 1839 v pozdně empírovém stylu
- krematorium se hřbitovy – komplex připomínající terezínské oběti obou světových válek: židovský hřbitov, pomník obětem ghetta, tzv. alej národů a hřbitov ruských zajatců z I. světové války.
- kostel Vzkříšení Páně – postaven v letech 1805-1810 v empírovém stylu dle projektu Heinricha Hatzingera a Julia d´Andreise
- hřbitov sovětských vojáků – hřbitov příslušníků Rudé armády, kteří se podíleli na osvobození Terezína
- bývalé posádkové velitelství – trojkřídlá raně klasicistní stavba bývalého posádkového velitelství postavena v letech 1787-88. Svému původnímu účelu sloužilo až do 90. let 20. století.
- Wieserův dům – honosný patrový klasicistní dům z let 1784-1787. Postaven pro Kaspara Wiesera, podnikatele a provozovatele cihelen, které zajišťovaly stavební materiál pro pevnost. Na začátku 19. stol. sloužil jako důstojnické kasino.
- jezdecká kasárna – dvojpatrová budova s kamenným bosovaným nárožím postavena na konci 18. století. Vstupy do kasáren zdobeny reliéfy koňských hlav se zbrojí
- Důstojnický pavilon – postaven na konci 80. let 18. století jako zázemí pro velitelství pevnosti a důstojnický štáb
- pošta – mohutná budova s věží postavena v roce 1909 jako novostavba pošty a obytného domu dle návrhu Alexandra Grandissa
- základní kámen pevnosti – hladká nápisová deska vsazena do zdiva Kavalíru č. 4. Na desce nápis připomínající položení kamene 10. října 1780 císařem Josefem II.
- bývalý posádkový žitný mlýn – postaven v r. 1786, přestavěn do současné podoby byl v 19. stol. Užíván do 50. let 20. stol., pak opuštěn.
- Velká pěchotní kasárna – největší nefortifikační objekt pevnosti postaven 1782-1783. Dvoupatrový trojkřídlý objekt s extrémně střídmými fasádami obíhá tři uzavřená arkádová nádvoří a tvoří tak stavbu tzv. španělského typu.