Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.
Národní Geopark Královská Šumava představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo – jako hraniční území – přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu". Geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 – na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru – jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. V roce 2022 získala Královská Šumava titul "Národní geopark".
Pojďme společně nahlédnout do Návštěvnického geobodu ve městě Rejštejn, který tvoří branu Geoparku, a poslechněme si povídání o kraji přírodních unikátů i o lidské historii města a okolí.
Nabídka
komentovaných procházek a připravovaných novinek pak určitě přijde vhod těm, kteří chtějí pochopit, jaká je
Šumava doopravdy. Královská Šumava totiž organizuje geotoulky, otevírá málo známá místa a vypráví o Zemi, o horách, o přírodě, kultuře a historii bývalého Královského hvozdu.
Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu
Národního parku) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy (
Otavy a Losenice), které leželo ve středu
zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával
Karel Klostermann a psal odsud o
Šumavě.
Návštěvnický geobod Rejštejn
První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností
objednávky komentovaných výletů do okolí. Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel
Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv.
Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou
Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.
Návštěvnický geobod Stará Vápenka
V kraji kdysi bohatých
selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na
Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.
Návštěvnický geobod Špičák
V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími (CHKO a NP Šumava) je
Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen
geomorfologickými "nej".
Návštěvnický geobod Rokyta
V oblasti bývalé dřevařské osady prochází atraktivní
Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek
NP Šumava v pásmu
smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.
Návštěvnický geobod Chata Rovina
U chaty Rovina všechno začíná. Rozlehlé panoráma vás o tom přesvědčí. Obnovená šumavská chalupa ležící zde v pásmu
smíšených horských lesů, v domově vlka evropského a rysa ostrovida, pyšnící se úchvatnými výhledy do krajiny
NP Šumava skrývá útulný hotel s restaurací – Chata Rovina. Nedaleký hraniční masiv šumavských vrcholů dosahujících výšek nad 1300 m n. m. přímo vyzývá k umístění geobodu
Geoparku Královská Šumava.
Návštěvnický Geobod Štola Kristina
Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a
Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku
Královská Šumava, kde načerpáte informace o
dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem
chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.
Původní obyvatelé Šumavy – Králováci
Oblast, kterou dnes vymezuje
geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí
podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci. V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící
osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni
mnoha výsadami.
Králováci byli – což bylo ve své době skutečně výjimečné –
svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.
Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou
svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává. Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji – jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní – nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu – mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "
Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli. Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.