Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.
Žinkovské hradiště z pozdní doby bronzové se nachází v poloze
Na Peklích, na náhorní plošině, jejíž trojúhelníkový tvar svým půdorysem kopíruje. Leží cca 90 m nad hladinou Žinkovského rybníka. Do dnešních dnů se dochovaly
pozůstatky dvou příčných valů na severovýchodě a nepatrné zbytky obvodového opevnění. Na nejvyšším vrcholku kopce ležela pravděpodobně
opevněná akropole. Největší význam mělo sídlo v době hradištní, tedy
v 9. století, kdy zde žili Slované. Na přelomu 10. a 11. století hradiště zaniklo.
Kromě Obrova hradiště zde můžete nalézt i další
podivné shluky kamenů, které vás uchvátí velikostí, tvarem, ale třeba i tím, že připomínají mračící se lidský obličej, tlamu žraloka a mnoho dalších výjevů. Uprostřed lesa, kam sluneční světlo nikdy úplně nepronikne, je
věnec z balvanů a uprostřed něj plochý kámen, na jehož povrchu jsou vyryty tři symboly. Je to část kruhu, vodní miska se žlábkem a mezi nimi přímá čára. Její azimut je 68º respektive 248º, což je
směr západu Slunce při keltském svátku samain – dnes jej známe jako svátek zesnulých…. Podle psychotronika Pavla Kozáka umožňoval vystoupení astrálních těl zemřelých z podsvětí sem a opětovně návrat.
Objevte historické Obrovo hradiště nad Žinkovem, jehož balvany a pozůstatky skrývají tajemství dávných obyvatel a cenné gotické hrádky.
Obrovo hradiště je původně slovanské hradiště s pozůstatky gotického hrádku Potenštejna ze 13. století a zajímavými seskupeními žulových balvanů.
Nachází se na kopci nad zámkem Žinkovy, v poloze Na Peklích na náhorní plošině.
Hradiště mělo největší význam v době hradištní, tedy v 9. století, a zaniklo na přelomu 10. a 11. století.
Leží cca 90 metrů nad hladinou Žinkovského rybníka.
Můžete vidět pozůstatky dvou příčných valů, zbytky obvodového opevnění a nejrůznější skupiny kamenů připomínající lidské tváře nebo zvířecí tlamy.
Uprostřed lesa se nachází věnec z balvanů s plochým kamenem, na kterém jsou vyryty symboly spojované s keltským svátkem samain.
Symboly na kameni jsou spojeny s keltským svátkem samain a dle psychotronika Pavla Kozáka umožňovaly astrální vystoupení zemřelých z podsvětí.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.