Archeologie v krajině ... aneb česká Troja okolo nás

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

První zmínka o obci pochází z roku 1365 a i podle archeologických nálezů došlo ke vzniku obce někdy v polovině 14. století, ale některé prameny uvádějí, že to mu bylo i dříve.

V letech 1895 a 1896 lokalitu archeologicky prozkoumal Karel Jaroslav Maška. Výsledkem jeho výzkumu byl nález hrobu z doby halštatské (starší doba železná). Tento nález dal název celé archeologické kultuře – kultuře horákovské.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Rudické kolíbky jsou vápencovým skalním městem umístěným asi půl kilometru jihovýchodně od centra obce Rudice.

Mohutné valy pravěkého hradiště na kopci vysoko nad údolím řeky Třebůvky vzbuzují dodnes obdiv a úctu. Hradisko bylo vybudováno lidem lužické kultury, kteří obývali území České republiky před příchodem Keltů.

Významná pravěká lokalita, která se zapsala do dějin výzkumu evropského neolitu objevem kruhového sociokultovního areálu – tzv. rondelu.

Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.

Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první poloviny 9. stol. Navštivte tuto archeologickou lokalitu a prozkoumejte tajemství minulosti!

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

V místech, kde se vytvářely stopy dávné historie, můžete navštívit volně přístupnou archeologickou lokalitu z 9. století. Ta patří k jednomu z míst, kde mohl údajně být hrob svatého Metoděje.

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Park v Liboci na Praze 6 se zaměřuje na praktické ověření středověkých pracovních postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu a zpřístupnění výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů zajímavým a přitažlivým způsobem nejširší veřejnosti.

O existenci vamberského hradu kolovaly pověsti, ale chyběly důkazy. Archeologové našli v roce 2017 část bočního zdiva, což existenci hradu dokládá. Nalezen byl i průduch do sklepení zmizelého hradu. Při průzkumu byly objeveny i sklepní budovy.

Mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové (z doby milavečské kultury) se nachází nedaleko Klatov u obce Tajanov.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Původně slovanské hradiště, poté obranný hrad, nyní památné místo v polské části Těšína. Dnes se zde nachází Park na Andělské Zámkové hoře, odkud je pěkný výhled na Český Těšín, Slezské a Moravskoslezské Beskydy.

V poslední době Hradiště proslulo především archeologickými výzkumy. Průzkum přinesl mnoho poznatků o pravěkém i velkomoravském osídlení zdejší lokality a o životě našich předků.

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše prezentuje mimořádnou archeologickou lokalitu Hradisko u Mušova a vše, co archeologie kdy zjistila o pobytu Římanů u nás.

Kotouč u Štramberka bylo významné archeologické naleziště na Moravě, nyní zničené těžbou kamene. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory, na jihovýchodním okraji obce Bylany, se nachází neolitický sídelní areál. Při archeologických průzkumech zde bylo odkryto přes 7 ha pozůstatků osídlení z období kultury s lineární keramikou a následné kultury s vypíchanou keramikou.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

V lese mezi Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem byly objeveny a odkryty zbytky středověké vesnice Pfaffenschlag, které jsou volně přístupné po červené značce ze Slavonic nebo 200 metrů dlouhou cestou ze silnice Slavonice – Stálkov.

Asi 3 km jihovýchodně od městečka Hrotovice v okrese Třebíč se nalézá archeologická lokalita Mstěnice, která zahrnuje zaniklou středověkou vesnici spolu s tvrzí.

Mohylové pohřebiště z 9. století leží severně od Strážovic. Na jeho ploše bylo zjištěno 101 mohyl, řada z nich je v lese vidět i v současnosti. Z obce tudy prochází zelená turistická trasa.

Toužíte poznat minulost ještě hluběji a ocitnout se přímo na místech spjatých s Velkou Moravou? Vydejte se na volně přístupnou archeoogickou lokalitu, kde můžete vidět základy velkého chrámu.

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Píčův statek v Příhrazských skalách nedaleko Dnebohu připomíná spíše tvrz. Do dvora se vstupuje mohutnou bránou. Příčinou zkázy největšího statku široko daleko byla politická situace po roce 1948, kdy byli obyvatelé vyhnáni a uvězněni, statek byl opuštěn a postupně rozebírán.

Jsou místa, která čas zastře svou věčností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí. K těm už více než tisíc let patří Tetín. Jeho počátky jsou v mnoha pověstech spojovány už s Krokovou dcerou Tetkou, tj. s r. 712 n. l.

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Babiččino údolí v Kladském pomezí, to nejsou jen zámek Ratibořice a Staré bělidlo. Pokud se vydáte proti proudu řeky Úpy, narazíte na zříceninu hradu Vízmburk nazývanou také Východočeské Pompeje. V 70. letech 20. století byl znovuobjeven při archeologickém výzkumu.

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Chcete se vydat po dně pravěkých moří? Do vzdálených časů vás přenese Geopark Barrandien, největší geopark v České republice. Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie.

Königsmühle, Königův mlýn nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nedaleko Háje u Loučné v Krušných horách. V osadě stávalo šest domů, dnes po domech zbyly jen ruiny obklopené krásnou přírodou horského údolí. V osadě žila padesátka lidí, kteří museli po roce 1945 odejít.

Světoznámé archeologické naleziště představuje důkazy prehistorického života na Zemi svým návštěvníkům. Naučná stezka Předmostím až do pravěku je součástí stejnojmenného projektu, který je postupně realizován společně s Dinoparkem Krasiejów nedaleko polského Ozimku.

Archeologická naučná stezce u Pasohlávek se věnuje historii Římanů na tamním území. Stezka je dlouhá 1,5 km a najdete na ní 10 zastavení. Zavede vás na místa unikátních archeologických nálezů v jedné z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v ČR, Hradiska u Mušova.

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Staropaleolitické sídliště člověka vzpřímeného Přezletice u Prahy se pyšnící hned několika prvenstvími – nálezem prvního dokladu broušení předmětů, nálezem nejstaršího obydlí u nás a jednoho z nejstarších na světě a objevem jednoho z nejstarších dokladů používání ohně. Zlatý kopec byl osídlen člověkem v období asi před 800 – 700 tisíci lety.

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.