Historická budova Národního muzea zve na jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě s exponáty, které vás zavedou na dlouhou, ale velmi zajímavou cestu pravěkem od prvohor do čtvrtohor. Čeká vás na dva tisíce exponátů především z oblasti paleontologie, ale i mineralogie.
Poutavá expozice
Okna do pravěku je sestavena chronologicky, takže v prvohorách naleznete spoust
u trilobitů a zfosilněných rostlin. Mezi zkamenělinami se nachází i
cooksonia barrandei – fosilie
nejstarší určené suchozemské cévnaté rostliny na světě, kterou má muzeum ve svých sbírkách už více než sto let! Pochází ze sbírek Joachima Barranda a na Zemi žila asi před 432 miliony let. Měří asi šest centimetrů.
Další sál se věnuje
druhohorám a provede vás subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků. Zde je hlavním exponátem model jediného
českého dinosaura Burianosaura augustai.
Třetihory vás zavedou do krajiny sopek, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se seznámíte nejen se
sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Spatříte tak například realistický boj o život
lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout
smečka medvědopsů.
Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Právě zde na vás čeká
obří model mamutice s mládětem nebo unikátní
kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.
I vitríny mají svůj příběh
Zajímave jsou i samotné vitríny v černých rámech. Jsou součástí návrhu, který pro
Národní muzeum pomáhala vytvořit architektka Renata Slámková. Černé pohyblivé válečky nad vitrínami představují prostřednictvím světel a stínů
terén české krajiny. Světélkující
vlákna zase rozehrají strop výstavního sálu, aby návštěvníkům připomněla, že před miliony let v těchto místech bylo
pravěké moře.
Luminiscence
Na expozici Okna do pravěku navazuje zcela nové téma –
fenomén fluorescence minerálů v ultrafialovém záření s názvem Luminiscence. UV je lidským zrakem neviditelné, ale při jeho dopadu začnou některé druhy nerostů vyzařovat světlo různých vlnových délek, které spatřit můžeme. Tento jev je představen v temné expozici, kde se cyklicky střídá běžné osvětlení s krátkovlnným a dlouhovlnným UV zářením. Díky tomu můžete spatřit na první pohled zcela obyčejné kameny, které se ale jako mávnutím kouzelného proutku promění v nádherně zářící různobarevné unikáty.
Sál s meteority
Nově můžete navštívit také sál s meteority. V původním mobiliáři je vystavena kolekce téměř
400 meteoritů a tektitů (horninami, které vznikají po dopadu vesmírného tělesa na zem). Zvláštní pozornost je věnována meteoritům „s rodokmenem“, tedy meteoritům, jejichž dráhu dopadu na naše území zaznamenal Astronomický ústav AV ČR. Zájmu zde určitě neunikne ani část meteoritu
Campo del Cielo. Jeho úlomky dopadly asi před pěti tisíci lety do dnešní severní Argentiny. Exponát o hmotnosti 83 kg je největším meteoritem ve sbírce
Národního muzea. Dalším z lákadel tohoto celku je pak jedinečná sbírka tektitů, vzácných vltavínů zejména z jihočeských a jihomoravských lokalit.