U zrodu
Národního muzea v
Praze, největšího muzea České republiky, před více než 200 lety stály soukromé sbírky osvícených aristokratů. Dnes muzeum pokrývá všechny oblasti lidského poznání. Před dvěma sty lety by se možná všechny sbírky vešly do jediné budovy, dnes je to však nemožné: sbírka čítá na 3,5 milionu inventárních čísel, což ve skutečnosti představuje více než 20 milionů sbírkových předmětů.
1. Národní muzeum a rok 1818
Počátky
Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního
Národního muzea, byly podobně jako jinde v Evropě spojené s dary velkých soukromých sbírek, především přírodovědeckých. Provolání o založení muzea z 15. dubna 1818 potvrdila vídeňská vláda a panovník v roce 1820. Muzeum ale začínalo ve velmi skromných podmínkách a od samého počátku řešilo otázku, kam muzejní sbírky uložit. Protože v čele přípravných prací k založení muzea stál
hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761–1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie, zpočátku muzeum sídlilo ve
Šternberském paláci na
Hradčanech (dnes si tu můžete prohlédnout část sbírek
Národní galerie). Roku 1846 se sbírky stěhovaly do tehdejšího paláce
rodu Nosticů, dnešního
paláce Savarin v
ulici Na Příkopě a teprve od konce 19. století je Národní muzeum „doma“ v nově postavené
muzejní budově v horní části
Václavského náměstí v
Praze.
2. Co naši předkové neznali
Historické budově
Národního muzea na
Václavském náměstí v
Praze vrátila rekonstrukce podobu z roku 1891, kdy sem vešli první návštěvníci. Je toho hodně, nad čím by naši předkové žasli. Nejde jen o veškeré multimediální prvky v nových expozicích, bezbariérový provoz nebo
Dětské muzeum. Národní muzeum získalo
novou budovu, s níž je historická budova propojená podzemní chodbou, změnilo se i okolí muzea, kde na fasádu muzea barevně navazuje světlá žulová dlažba. Kromě nových expozic se dárkem pro návštěvníky stala
zpřístupněná kupole s fantastickým výhledem na historické centrum
Prahy i s
Pražským hradem.
3. Fontána před Národním muzeem
Za bližší seznámení stojí i
pomník Jana Palacha a Jana Zajíce před historickou budovou, ale víte, že už za minulého režimu vznikl kousek odtud
tajný pomník Jana Palacha? Jedinečné je i
sousoší Géniů na průčelí
historické budovy anebo
fontána před ní. Třístupňová fontána z roku 1890 je zbudována z královéhradeckého pískovce a z korsické červené žuly, která byla při rekonstrukci v roce 1995 nahrazena červenou žulou ze Skandinávie. Stojí na místě, kde měla původně být
socha sv. Václava. Jezdecká socha ale nakonec byla po zralé úvaze posunuta více do prostoru náměstí. Autorem fontány je
Josef Schulz, stejný architekt, který projektoval celou budovu, nad jemnými pramínky vody se tyčí alegorické
sochy Čechie, Moravy a Slezska, řek Labe a Vltavy od sochařů
Antonína Pavla Wagnera a Čeňka Vosmíka, po stranách stojí
sochy Historie, Literatury a Přírodních věd od
Josefa Maudra. Stejně jako celé Národní muzeum prošla rekonstrukcí i fontána. Je vybavena 37 vodotěsnými světly, která umožňují v základním módu vytvořit až 20 tisíc různých barevných kombinací.
4. Národní muzeum a vzkaz pro další generace
Bývá zvykem ukládat do vrcholků věží zajímavé předměty pro budoucí pokolení. Starší obsah z tajemné schránky pocházel z roku 1972, kdy se opravovala fasáda historické budovy. Kromě pamětního záznamu od tehdejších zaměstnanců muzea tu byly například
dvě pamětní mince, deník Večerní Praha a svazek fotografií. Nová schránka v makovici lucerny na hlavní věži historické budovy
Národního muzea dnes už má jiný obsah. Při dalších opravách v ní naši potomci najdou informace o probíhající rekonstrukci, svazek fotografií prezentující výstavy a významné události, propagační materiály z pořádaných výstav, aktuální bankovky a mince České republiky, noviny a speciální analogový nosič s dalšími záznamy; data údajně budou čitelná desítky let.
5. Národní muzeum v šifrách
Autoři dobrodružných her s pražskou tematikou často využívají k různým zprávám a šifrám jména
72 významných osobností, zlatým písmem napsaných pod okny
Národního muzea. Je to jednoduché: třetí okno zprava, třetí písmeno; páté okno zleva, desáté písmeno… Zajímavosti? Je jich dvaasedmdesát, jde vesměs o muže a zdaleka tu nenajdete jen jména českých vládců, vědců, kronikářů a dalších osobností. Cizince, kteří pouze v českých zemích působili, zastupují například
Pietro Andrea Mattioli, Johannes Kepler, Tycho Brahe, Joachim Barrande či
Christian Doppler.
6. Plejtvák č. 2, dinosaurus a krakatice
Jedním z exponátů, který kvůli své velikosti zůstal po celou dobu rekonstrukce na místě, byl symbol přírodovědných sbírek, proslulá
velryba – plejtvák myšok. Rekonstrukci sice neskladná kostra strávila přímo v budově, ale pak prošla rukama restaurátorů a vrátila se do nově pojaté
přírodovědné expozice Zázraky evoluce.
Národní muzeum se navíc rozhodlo nechat vyhotovit ještě jednoho zbrusu nového plejtváka: nikoli však kostru, ale realistický model v životní velikosti dospělého jedince plejtváka malého, který nyní doprovází svého většího příbuzného.
Důstojným „kolegou“ pro oba plejtváky je
přesný model jediného českého dinosaura. Byl zhotoven podle unikátního nálezu z roku 2003. Tehdy byla v pískovcích poblíž
Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno
Burianosaurus augustai. Pozornost si ale zaslouží i pestrobarevný korálový útes, nad kterým se vznáší
sedmnáctimetrový model krakatice obrovské, a další úžasné detaily.
7. Národní muzeum není jedna budova
Podobně jako pro jiná velká světová muzea je i pro
Národní muzeum charakteristická zvídavost, touha poznat lidskou historii, osvěta, důkladný výzkum a sdílení znalostí. V
Praze kromě historické a
Nové budovy spadají pod Národní muzeum také
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na
Betlémském náměstí,
České muzeum hudby na
Malé Straně,
Národopisné muzeum v letohrádku Kinských na
Smíchově,
Národní památník na
Vítkově,
Lapidárium na
holešovickém Výstavišti,
Muzeum Bedřicha Smetany,
Muzeum Antonína Dvořáka,
Památník Jaroslava Ježka a
Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Mimo
Prahu pak muzeum spravuje
Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích,
Památník Josefa Suka v Křečovicích,
Muzeum české loutky a cirkusu v
Prachaticích,
zámek Vrchotovy Janovice,
Památník Jana Palacha ve Všetatech a
Vilu Hany a Edvarda Benešových v
Sezimově Ústí.
Národní muzeum v Praze bylo založeno v roce 1818.
Původně muzeum sídlilo ve Šternberském paláci na Hradčanech.
Muzeum bylo založeno díky dárkům velkých soukromých sbírek, především přírodovědeckých, od osvícených aristokratů.
Rekonstrukce vrátila budově podobu z roku 1891 a přidala moderní prvky jako multimediální expozice, bezbariérový provoz a novou podzemní chodbu spojující historickou a novou budovu.
Fontána z roku 1890 obsahuje sochy Čechie, Moravy, Slezska, řek Labe a Vltavy, a sochy Historie, Literatury a Přírodních věd.
Po rekonstrukci je možné navštívit zpřístupněnou kupoli s výhledem na Prahu a prohlédnout si nové a modernizované expozice.
Ve vrcholku hlavní věže se nachází schránka obsahující záznamy o rekonstrukci a další aktuální materiály určené pro budoucí generace.
Kromě centrálního muzea patří k Národnímu muzeu i Náprstkovo muzeum, České muzeum hudby, Národopisné muzeum a další pobočky v Praze i mimo ni.
Mezi neobvyklé artefakty patří velryby - plejtváky, přesný model jediného českého dinosaura a model krakatice obrovské.
Národní muzeum nabízí návštěvníkům interaktivní a multimediální expozice, příležitost prohlédnout si unikátní předměty a exponáty, a nádherný výhled na Prahu z kupole muzea.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.