7 věcí, které nevíte o… Národním muzeu v Praze

V srpnu 2025 se pro veřejnost otevře nová stálá expozice Lidé, která přiblíží příběh vývoje člověka a také dějiny českého a evropského pravěku.

Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.

Palác Sylva-Taroucca, zvaný také palác Piccolomini nebo Savarin, je pozdně barokní stavba postavená v ulici Na Příkopě. Na místě dnešního paláce stávalo několik domů, které byly postupně sloučeny v jeden celek a postupně přestavěny v 16. a 17. století K. I. Dientzenhoferem a Anselmem Luragem.

První zmínka o rodu Nosticů pochází z roku 1280, kdy jim patřil hrad a panství Nostitz v Horní Lužici. Patřila jim panství Sokolov, Jindřichovice, Kraslice, Trmice, Měšice, Velké Žernoseky, Průhonice, Planá, Rokytnice nebo Štiřín. Nejznámějším místem v Česku, spojeným se jménem Nosticů, ovšem je Stavovské divadlo v Praze. Jedno z nejstarších evropských divadel zahájilo nepřetržitý provoz v roce 1783.

Nová hala Hlavního nádraží, Rohanské nábřeží, palác Savarin, vltavské náplavky, Masarykovo nádraží anebo Barrandovské terasy: to je jen malý výběr nejvýznamnějších architektonických počinů posledních let v Praze. Podívejte se s Kudy z nudy na ty nejpovedenější i na ty, které v nejbližší době teprve vzniknou!

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety a dostal jméno Burianosaurus augustai. Jeho názvem vzdal paleontolog Daniel Madzia hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury, ilustrátorovi Zdeňku Burianovi (1905–1981) a antropologovi Josefu Augustovi (1903–1968), s nímž Burian spolupracoval.

Dr. Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) procestoval jižní Afriku, zasloužil se o zpřesnění map a o objev skalních maleb Sanů (Křováků). Doktor Holub byl člověk vzdělaný, pracovitý, s obrovskými ideály. Jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů a jako jediný vytvořil detailní etnografickou studii původních kmenů oblastí jižní Afriky.

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.

V Prachaticích můžete navštívit muzeum, které vás uvede do světa loutkářství a lesku manéží. Přímo v expozici je možnost zhlédnout slavné inscenace loutkových her v historických divadélkách. Muzeum je stálou expozicí Národního muzea v Praze.

V nádherném barokním letohrádku, zvaném Amerika na Praze 2, sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Celoročně je zde přístupná expozice o Antonínu Dvořákovi a kromě krásné barokní architektury si zde můžete prohlédnout např. Dvořákův psací stůl či jeho klavír.

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Historická budova Národního muzea v Praze se na podzim roku 2018 otevřela po několikaleté rekonstrukci veřejnosti. Poprvé v historii je zpřístupněna i kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou Prahu.

Pavilon Lapidária na pražském Výstavišti navrhl architekt Antonín Wiehl. Ukrývá největší českou státní sbírkou kamenné plastiky a architektonických článků z období od 11. do 19. století, převážně z Prahy a středních Čech.

Smyslem Národní soutěže muzeí Gloria musaealis je upozornit na špičkové výkony muzejních institucí i jednotlivých pracovníků v oboru muzejnictví. Úroveň projektů se za dobu konání soutěže neustále zvyšuje. Svoji pozornost tak na úspěšná muzea stále více zaměřuje kromě odborné i laická veřejnost.

Multimediální expozice ve spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se skládá ze tří projekcí, které zachycují zlomové okamžiky 20. století i postupnou proměnu města v souladu s naším poznáním, technologických rozvojem a modernizací dopravní infrastruktury.

Nenápadný pomník ve tvaru prohnutého kříže na zemi, je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil. Pomník je dočasně demontován.

Sousoší tvoří dvě nadživotní postavy okřídlených chlapeckých Géniů nesoucích v rukou svatováclavskou korunu a atributy v podobě pochodně a vavřínového věnce.

Nová expozice v Nové budově Národního muzea přibližuje dějiny českých zemí v letech 1914–2004. V expozici se nachází jak vzácné a unikátní exponáty, tak obyčejné předměty, které lidem usnadňovaly život. Součástí expozice je technologicky jedinečná „časozdviž“ i dětská herna.

Přijďte s dětmi do expozice nazvané Dětské muzeum, která vybízí k poznávání, imaginaci a kreativitě! Rozsáhlá expozice nabízí nové pohledy na přírodu, lidi a jejich výtvory prostřednictvím interaktivní exponátů a herních prvků.

Rozsáhlý areál Benešovy vily se nachází v Sezimově Ústí, na soutoku Kozského potoka a Lužnice, a to na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus. Osobitý a zvláštní styl domu manželů Benešových byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplňuje jej rozsáhlá pěstěná zahrada.

Byt v domě, kde žili a tvořili František Palacký (1798-1876) a František Ladislav Riegr (1818-1903) v centru Prahy, uchovává původní životní a pracovní prostředí těchto výrazných osobností 19. století. Expozici odborně spravuje Oddělení starších českých dějin Historického muzea Národního muzea.

Klasicistní Letohrádek Kinských je umístěný na úbočí bývalých vinic vrchu Petřína v Kinského zahradě. Muzeum nabízí výstavy představující unikáty lidové kultury českých zemí i Evropy, vystoupení folklorních souborů, kurzy tradičních řemesel, lidových tanců či výtvarné dílny.

Památník v rodišti houslisty a skladatele Josefa Suka (1874–1935) se nachází v domku, kde Josef Suk strávil podstatnou část svého života. Dům nechal postavit jeho otec v roce 1895, aby zde mohl již tehdy známý Josef Suk odpočívat po koncertních cestách.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí Národního muzea, představuje sbírky umění mimoevropské etnografie.

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

V autentickém prostředí bývalé vodní tvrze ve Vrchotových Janovicích, na dnešním zámku, najdete stálé expozice Národního muzea v Praze, které jsou lákadlem mnoha návštěvníků z celé České republiky.

Expozice s názvem Dějiny atraktivním způsobem zachycuje minulost českých zemí od 8. století až do první světové války. Na celkové ploše 1300 m² uvidíte na 2000 exponátů, které společně vypráví poutavý příběh naší historie.

Modrý pokoj Jaroslava Ježka (1906-1942) v Kaprově ulici v Praze nabízí pohled do prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Pokoj v soukromém bytě, který je udržován v původním stavu a pochází z počátku 30. let 20. století, je zařízený ve stylu funkcionalismu.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Budova muzea se řadí k nejkrásnějším novorenesančním stavbám v Praze. Nalézá se v sousedství Karlova mostu a náleží ke komplexu budov dřívějších Staroměstských mlýnů. Je odtud jedinečný pohled na řeku Vltavu a panorama Pražského hradu.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Památník Jana Palacha ve Všetatech připomíná zoufalý čin studenta historie a politické ekonomie Filozofické fakulty UK, který se v roce 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Historická budova Národního muzea zve na jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě s exponáty, které vás zavedou na dlouhou, ale velmi zajímavou cestu pravěkem od prvohor do čtvrtohor. Čeká vás na dva tisíce exponátů především z oblasti paleontologie, ale i mineralogie.

Navštivte jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě s nejznámějším exponátem Národního muzea, kostrou plejtváka myšoka, a dalšími 1 500 unikátními předměty.

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Zámek ve Vrchotových Janovicích je spolu s původním parkem zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem. Zámek je již 50 let součástí expozic Národního muzea v Praze.

V expozici nazvané Sál minerálů si mohou návštěvníci prohlédnout více než 4000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa.

V depozitářích Národního muzea v Praze se již 150 let ukrýval světový unikát: zkamenělina šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny, kterou našel Joachim Barrande. Podle vědců je nejstarším makroskopickým rostlinným zbytkem na světě.

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Joachim Barrande (11. srpna 1799, Saugues, Francie – 5. října 1883, Frohsdorf, Rakousko-Uhersko) nebyl jen paleontolog, ale také inženýr, přírodovědec a geolog. Celosvětově se proslavil průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Údajný „Palachův pomník“ vyvstává z chodníku před bývalým Federálním shromážděním, na dohled od místa, kde se student v roce 1969 upálil. Desítky let byl všem na očích, a přece o něm nikdo nevěděl.

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

Pátý pražský obvod nabízí spousty zajímavých míst pro rodiny s dětmi. Na Barrandově objevíte aquapark AquaDream, oblíbeným cílem milovníků železnic je největší modelové kolejiště v Česku a také ikonická pražská železniční trať zvaná Pražský Semmering, která se kroutí nad Prokopským údolím.

Šternberkové patří mezi nejstarší české a moravské šlechtické rody. Hvězda v jejich erbu je podle mytologie odvozená od hvězdy betlémské a vztahuje se k ní i rodové heslo „Nescit occasum“, tedy nezná západu nebo nikdy nezapadá. A skutečně – se jménem Šternberků se setkáváme v průběhu celé české historie, od prvních českých knížat dodnes.

Na ostře sledovaný post ikonického Národního muzea nastoupil v roce 2002, když mu bylo pouhých 26 let. Za tu dobu zvládl velké věci. Překonal díky dobré organizaci s minimálními škodami ničivé povodně, rekonstruoval velkou historickou budovu a teď na konci prázdnin chystá otevření neobyčejné výstavy Sluneční králové o starém Egyptě.