Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.
Původně gotická, později renesančně upravená
radnice s vyhlídkovou věží stojí na Horním náměstí v
Olomouci, takřka v těsném sousedství
sloupu Nejsvětější Trojice. K výrazné změně orloje dala podnět událost
z konce 2. světové války, kdy podobně jako v
Praze byl orloj poškozen střelbou.
Škody se týkaly především fasády a bočních fresek, ostatní části, jako planetárium, číselníky, figury, zvonkohra a především strojní část orloje zůstala naštěstí neporušena. Z doporučení památkového ústavu v
Brně z roku 1946 mělo být ale vytvořeno "
dílo zcela nové a v duchu současné doby".
V letech
1947–1955 tak vzniklo opravdu unikátní dílo
podle návrhu Karla Svolinského, který navrhoval mozaiky (pro celkovou plochu 100 m
2 byly vyrobeny 4 miliony různobarevných skleněných dílků) a
jeho manželky Marie, která vytvořila pohyblivé figurky. Je to snad jediný orloj na světě, který vzdává hold chemikovi a různým
dělnickým profesím, ale v duchu tradic neopomíjí ani
folklórní Jízdu králů a Průvod královniček. Alegorie dvanácti měsíců a různé detaily svým neobvyklým pojetím budí právem nepřetržitý zájem domácích i zahraničních turistů.
Hlavní
mozaika znázorňuje
postavu dělníka a chemika po stranách u paty orloje, nad nimi následuje
kalendář, kde svého času bylo zaznamenáno i
datum narození J. V. Stalina, planetář, po stranách s ciferníky zaznamenávajícími čas a měsíční fáze.
Proletáři všech zemí...
Až 75 cm vysoké pohyblivé figurky z lipového dřeva zobrazují
tkadlenu,
řezníka,
fotbalistu,
bednáře,
matku s dítětem,
úředníka, sportovce –
diskaře,
selku,
kováře,
zahradníka,
házenkářku,
kopáče,
zedníka a mnohé další. Dohromady jich je okolo dvacítky.
Orloj odehraje tři lidové písně: "Za Náměšťó na kopečko", "Daleká, šeroká je cesta po Holomóc", "Vrbe se nám zelenajó". Celá produkce je završena skřípavým zvukem zakokrhání
kohouta, který několikrát
zamává křídly. Produkce je k vidění
denně v pravé poledne avšak figury kovářů oznamují z výklenku úderem kladívka do kovadliny každou celou hodinu.
Zbytky "starého" orloje ve vlastivědném muzeu
Historické "zbytky" starého orloje si můžete prohlédnout ve
Vlastivědném muzeu v Olomouci. Jedná se především o
Fabriciovu planisféru z roku 1575 (který je s průměrem 146 cm jeden z největších dochovaných astrolábů na světě). Čtyři samostatné kvadranty jsou z pozlaceného měděného plechu a na povrchu jsou vyryty
astronomické údaje, na obvodu pak
roční kalendářní stupnice s 365 a čtvrt dílkem, včetně svátků. Vyznačeny jsou také obratníky, polohy mezi nimi v podobě jemných kruhů a nejvýraznější hvězdy na obloze. V sestavě bylo také
pohyblivé Slunce a Měsíc s fázemi.
Prozkoumejte olomoucký orloj s figurkami proletářů, unikátní dílo s folklórními a pracovními motivy z let 1947-1955.
Olomoucký orloj byl přestavěn do současné podoby v letech 1947-1955.
Skleněné mozaiky zobrazují Jízdu králů, Průvod královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců.
Na olomouckém orloji jsou zobrazeny pohyblivé figurky proletářů, jako jsou tkadlena, řezník, fotbalista, bednář a další.
Hlavní mozaiky na olomouckém orloji představují postavu dělníka a chemika.
Olomoucký orloj produkuje zvuky tří lidových písní a skřípavý zvuk zakokrhání kohouta.
Historické zbytky starého olomouckého orloje si můžete prohlédnout ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.