Pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.
Minerální prameny v okolí
Otročína jsou nejsevernějšími ze skupiny tzv.
tepelských kyselek. Z pětice minerálních pramenů v blízkosti obce byly nejznámější Beránčí kyselka a Dolní a Horní pramen. Horní Otročínská kyselka byla v roce 2008 nově upravena a opatřena čtyřhranným dřevěným
altánem. Vede k ní modrobíle značená stezka Krajem živých vod.
Pramen otročínské kyselky je znám a využíván
od sedmnáctého století, kdy se o něm zmiňuje
Bohuslav Balbín. Vydatnost pramene je približně dva litry za minutu. Během podzimu roku 2008 proběhla úprava okolí s výstavbou nového altánku, ke kterému se dostaneme po modré turististické cestě z Otročína od obecního úřadu.
Kyselka je více
železitá, má vyšší
mineralizaci a
perlivost. Proto má opravdu výrazně minerální chuť. Pro vyšší obsah železa není vhodná k delšímu skladování.
Odkryjte tajemství otročínských minerálních pramenů s tradicí od 17. století, s unikátním dřevěným altánem a železitou vodou.
Otročínský pramen byl prvně zmiňován už v 17. století.
Vydatnost Otročínského pramene je přibližně 2 litry za minutu.
Pro altán Otročínské kyselky byl použit dřevěný materiál.
Otročínská kyselka má vyšší mineralizaci a je více železitá což přispívá k její výrazně minerální chuti.
Pro vyšší obsah železa není Otročínská kyselka vhodná k delšímu skladování.
V Otročíně jsou známé místní minerální prameny, zejména horní a dolní Otročínská kyselka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.