Udělejte si výlet k minerálním pramenům nebo do míst, kde pramení řeky a říčky

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Minerální pramen, někdy nazývaný Pramen století, se nachází uprostřed obce Doubrava u Aše, téměř na hranici s Německem. Voda ze zdejšího pramene má stejného složení, jako Zelený pramen v sousedním německém lázeňském městečku Bad Elster.

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.

Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem – Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.

Císařský pramen je nejznámější a nejvydatnější pramen Národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o nejteplejší ze studených minerálek Chebského trojúhelníku. Voda je jímána vrtem, hlubokým kolem 10 m, chuťově výborná, ale k transportu nevhodná.

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Historii obce můžeme sledovat už od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově smraďoch právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

V Lounech se vyskytují přírodní i umělé vývěry podzemních minerálních a léčivých vod. Na území města je historicky doloženo používání pramenů Mikulášovky a Jánovky. V jižní části města, na návrší U Spravedlnosti, byl navrtán významný zdroj alkalické kyselky – pramen Luna.

Po první světové válce hledaly Františkovy Lázně další možnosti, jak rozšířit léčebné indikace. Byly provedeny první zkušební vrty, s cílem nalézt hlouběji položené prameny vhodné ke koupelím. Podařilo se tak nalézt pramen Glauber IV s nejvyšším obsahem Glauberovy soli na světě.

Jizerskými horami protéká řeka Bílá Smědá. Pramen vodního toku najdete v rašeliništích Klečových luk při západním úpatí hory Jizery v nadmořské výšce 1122 metrů.

Řeka Chrudimka vede přes Hlinsko, Slatiňany, Chrudim a je dlouhá téměř 109 km.

V kapli Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle se dodnes nedochovala střecha, krovy, klenba byla prolomena, ale zůstalo zde obvodové zdivo a hlavně uvnitř do dnešních dnů vyvěrá pramen vzkříšení.

Pramen dnes pojmenovaný Vita vznikl v roce 2022 v místě původního pramene z roku 1901 zvaného Annamariánský nebo také Lví. Svým složením je vrt Vita v Česku ojedinělým zdrojem minerální vody a zřídelního plynu.

Vojenský újezd Libavá v Oderských vrších je prameništěm jedné ze dvou evropských řek v České republice. Zatímco krkonošský pramen první z nich, Labe, je jedním z nejfrekventovanějších cílů turistů, řeka Odra takový zájem nebudí.

Karolinin pramen je pramen minerální vody v Mariánských Lázních. Má poměrně vyšší obsah hořčíku. Pavilon Karolinina pramene je volně přístupný v letním období.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních, nazývané také jako Prameny lásky, vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi. Svůj název získaly podle opata Ambrože, který usiloval o zpřístupnění zdejších pramenů nemocným.

Klasicistní pavilon u Třebízského potoka je místem, kde můžete ochutnat v letní sezóně Lesní pramen. Svým složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu různých nemocí trávicího ústrojí.

Za minerálními vodami se nemusíte vydávat jenom do vyhlášených českých lázní. Minerálku s vysokým obsahem prospěšných látek mají i v Novém Městě pod Smrkem na severu Čech. V lese poblíž města pramení Novoměstská Kyselka, která prý v minulosti uchránila novoměstské obyvatelstvo před morem.

Hanácká kyselka pramení v obci Horní Moštěnice u Přeřova. V roce 1921 zde byl vystavěn závod na stáčení limonád, který funguje dodnes.

Pramen vyvěrá u vsi Korunní poblíž obce Stráž nad Ohří. Vzniká několik desítek metrů pod povrchem v oblasti Doupovských hor, nedaleko Karlových Varů.

Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou.

Přírodní minerální voda Ondrášovka je jímána ze zdrojů v Sedmi Dvorech u Moravského Berouna v podzemním rezervoáru.

Minerální voda Šaratica, která je známa svými projímavými účinky, se stáčí už od roku 1896. Mimo tohoto místa se její hlavní zdroje nacházejí u Nesvačilky, Újezdu u Brna a Těšan.

Prameniště Ploučnice je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Nachází se v nedaleko Osečné u Janova dolu.

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Balbínův pramen se původně jmenoval Rašeliništní. Pramení totiž na okraji rašeliniště – asi kilometr západně od Mariánských Lázní.

Naučná stezka Siardův pramen se nachází v CHKO Slavkovský les u obce Mnichov. Zpřístupňuje přírodní a kulturní dědictví oblasti, proslulé především množstvím minerálních pramenů.

Tento pramen je zmiňován již ve 12. století a v 16. století byl považován za léčebný. V roce 1930 byl altán přestavěn na zděný pavilon, který zde stojí dodnes.

Zaječická hořká je výtěžek z přírodního léčivého zdroje, minerální voda silně mineralizovaná pro léčebné využití pramenící v Českém středohoří u vsi Zaječice u Bečova.

U Plesné na Chebsku nový pramen s obsahem radonu, který je podle vědců nejradioaktivnější v Česku. V budoucnu by mohla voda sloužit k lázeňské léčbě. Z hlediska minerálních vod je to jeden z největších objevů za posledních několik let.

Léčivé prameny byly po minulá staletí využívány k lázeňství. Lázně zde založila abatyše starobrněnského kláštera v 18. století. Dnes jsou k vidění původní lázeňské budovy a vyvěrající prameny.

Minerální voda Ondrášovka pramení v malé obci Ondrášov, v podhůří Nízkého Jeseníku. Ondrášovka je známá od 13. století. Původně zde byly lázně, které po válce zanikly.

Studánku Boží Voda dala vybudovat Marie Alžběta, vdova po generálu Karlu Boromeovi, knížeti z Furstenberku současně s pomníkem knížete padlého v napoleonských válkách.

Dva minerální prameny vyvěrají v parku Aloise Jiráska v Hronově, byly navrtány v roce 1943. Oba prameny maji alkalicko-železnatou vodu. Lidově se těmto minerálním vodám říká "Prdlavka". Původně zamýšlené minerální lázně ale nevznikly.

Naučná stezka Kynžvartské kyselky je zaměřená na přírodní léčivé zdroje v okolí Lázní Kynžvart.

Pramen je známý kamennou sochou Eiblova medvěda. Původ jména kyselky pochází ze středověku, kdy se toto místo nazývalo „Medvědí brloh“ zřejmě podle doupat divokých medvědů.

Nekrásnější vývěr sirné vody můžete shlédnout v Beskydech poblíž lyžařského a turistického střediska Bílá. Pramen se nachází v údolí, jímž protéká potok s přiléhavým názvem Velká Smradlava. Již z dálky na sebe upozorní charakteristickým sirným zápachem.

Přístřešek u Adélina pramene se nachází na stezce, kudy prochází modrá značená trasa ze Stříbrnic a červeně značená trasa z Kladské brány. Zvláštním a luxusním prvkem je pramen svedený přímo do přístřešku.

Pramen svaté Ludmily leží při cestě z Počátek do Polesí. Váže se k němu pověst o zázračném vyléčení.

Cesty roubené alejemi stromů, čistý a svěží vzduch, kapličky a mnoho rybníčků – to je procházka naučnou stezkou k pramenům Počátek. Pojďte se projít malebnou krajinou a načerpat sílu a energii na rozhraní Čech a Moravy v kraji Vysočina.

Pramen Kyselecký hamr vyvěrá z krystalinických hornin na okraji chebské pánve, ale složením patří ke skupině uhličitých vod Mariánských Lázní. Kyselka je zde jímána neobvyklým způsobem – kamenným pažením vyrobeným z granitu, které se až do současnosti dochovalo z roku 1648.

Pramen Hohenlohe v Poděbradech nalezl pruský proutkař baron Karel Bülow v roce 1905 v zámeckém valu. Je nazýván také zámeckým pramenem. Proutkař jej nalezl na přání tehdejšího vlastníka poděbradského zámku knížete Hohenlohe.

Studánka Rozárka pramení ze skály v nádherné přírodě CHKO Křivoklátsko blízko řeky Berounky na kraji obce Zbečno. První písemný záznam o studánce Sv. Rozálie je v kronice obce již z roku 1909.

V náchodské čtvrti Běloves postupně dochází k rekonstrukci bývalých lázní. V dubnu 2024 byl obnoven pramen minerální vody Ida. První zmínky o pramenu sahají až do 14. století. Voda z pramene byla ve zdejších lázních využívána a stáčena do lahví.

Termální pramen Žerotín se nachází v lázeňském parku v hloubce 1000 m. Jedná se o sirný teplý pramen, přírodní slabě mineralizovanou sirnou vodu. Jeho voda je čirá, bez barvy se sirovodíkovým pachem. Využívá se ke koupelím a jsou jím napájeny termální bazény.

Moravská Dyje pramení na louce u vísky Panenská Rozsíčka nedaleko Třeště. Místo, kde řeka pramení je teď příjemným místem k zastavení. Pramen zdobí soška s názvem Jarní studánka od třešťského sochaře Jaroslava Krechlera. K prameni se můžete dostat pěšky či na kole.

Areál Vratislavické kyselky u Liberce je součástí společnosti Kitl od srpna 2018. Vrty byly po desítkách let chátrání obnoveny v rámci rekonstrukce celého areálu. Kyselka patří k vyhledávaným nejen jako lahodná, ale i nízkou mineralizací zdravotně velmi vhodná stolní voda.

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Pramen je znám a využíván nejméně od 17. století, kdy se o něm zmiňuje Bohuslav Balbín jako o „pozoruhodné kyselce“. Pramen je jímán nádherným dutým kmenem s letopočtem z roku 1819 v hloubce 70 cm. Vydatnost pramene je přibližně 2 l/min.

Uvnitř hlubokých bělokarpatských lesů leží skrytý, ale od pradávna známý léčivý sirný pramen. Nedávno byl opraven a zastřešen a vzniklo tak pěkné výletní místo.

Pramen pochází z roku 1822 a upomíná na návštěvu císaře Josefa II. v Horní Lipové, který tuto obec navštívil 1. září 1779 při své inspekční cestě po rakouském dílu Slezska. Pramen se nachází v Horní Lipové, mezi silnicí a železniční tratí, naproti penzionu Kovárna.

Říčka Pilávka pramení nedaleko obce Hvozd na Prostějovsku. Samotný pramen se ukrývá v lese a nevede k němu žádná značka. Když jej ale objevíte, překvapí vás zde socha víly Pilávky, kterou dle pověsti zaklela lesní čarodějnice.

Pramen minerální vody Výrovka se nachází nedaleko Kostelni Lhoty. Jedná se o nedávno zrekonstruované zřídlo, chemicky velmi podobné Svatojosefskému prameni v Kersku. Leží těsně u cyklotrasy 0124 z Kostelní Lhoty do Hořátev.

Pramen Eliška byl navrtán roku 1910. Naleznete ho tryskat z měděné vázy do skleněné půlkoule, která je zakrytá secesní kovovou stříškou nesenou na sloupcích. Celá konstrukce je ozdobená různými motivy z říše rostlin, volutami a štítky.

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.

Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, známé z románu Bohumila Hrabala. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“.

Minerální pramen se nachází na cyklostezce 2286 v Přírodním parku Smrčiny. Kyselka je známá od 17. století, do roku 1945 bývala u pramene i stáčírna. Dnes slouží příchozím k čerpání minerální vody pumpa.

Bublavý pramen je vlastně studánka s pitnou horskou vodou, asi 2 km po žluté značce z Rejvízu. Zajímavostí je, že ze dna celého pramene probublávají vzduchové bubliny. Cesta se napojuje na naučnou stezku Rejvíz.

Jméno Deštné v jižních Čechách rozšířila radioaktivní minerální voda zvaná "Deštěnka", u jejíhož pramene byly založeny lázně, v minulosti hojně navštěvované.

Nad celým územím se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte na první pohled žádný život. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země, je oxid uhličitý "ovoněný" sirovodíkem. Je pozůstatkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Mattoniho vodopád naleznete v parku bývalých lázních Kyselka. Jedná se o umělou kaskádu, kterou si nechal za svou vilou postavit na začátku 19. století Jindřich Mattoni. Voda z Mattoniho pramene stéká vedle bývalé restaurace na začátku lázeňského areálu a odtéká pod silnicí do Ohře.

Léčivé prameny v Luhačovicích se rozdělují do dvou skupin. První skupina slouží k pitné kúře, druhá skupina se užívá pro balneologické účely. Vodu z pramene svatého Josefa můžete ochutnat poblíž luhačovického kostela Svaté rodiny.

Nisa, nebo také Lužická Nisa, pramení v katastru obce Nová Ves nad Nisou. Celková délka řeky je 252 kilometrů, na území ČR je ale tok Nisy dlouhý pouhých 54 kilometrů. Nisa je levým přítokem řeky Odry.

Nejstarší zachycený minerální pramen na území Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen, který má sedm vývěrů. Pro pitnou léčbu se užívá Ferdinand I. a stáčí se do lahví jako výtečná stolní voda Excelsior. Vývěry se nacházejí v kolonádě Ferdinandova pramene, v nádherném parku.

Částí města Šternberka je obec Těšíkov. V blízkosti této obce se nachází prameniště minerální vody, tzv. Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka.

Křížový pramen je nejslavnější a jeden z nejstarších a nejdéle používaných pramenů. Vyvěrá v pavilonu Křížového pramene, který se nachází na mariánskolázeňské kolonádě.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Největší moravské lázně, proslavené nádhernou architekturou Dušana Jurkoviče, mají o další léčivý minerální pramen navíc.

Tři místa s vodou, která podle pověstí uzdravovala lidi i zvířata. Najedete je na Litovelsku, v obcích Cholina, Litovel a Senice na Hané, místní část Cakov.

Díky Zážitkovému chodníku u Bezručova pramene máte možnost osobně vyzkoušet část z legendárních procedur jesenického přírodního léčitele Vincenze Priessnitze. Všem zájemcům se doporučuje procházka po tomto chodníku naboso.

Nový Jubilejní pramen byl získán v roce 1988 v bezprostřední blízkosti pramene Jubilejní – na pravém břehu Horní Olšavy vedle Společenského domu směrem k vile Alpská růže – vrtem do hloubky 50,5 m.

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Slabě termální (cca 20°C) minerální pramen s vysokým obsahem rozpuštěných látek (zejména oxidu uhličitého). Nachází se nedaleko zaniklých lázní u Jelínků, kde v srpnu roku 1861 pobývala Božena Němcová. Voda po otočení kohoutkem vytéká sama.

Grünská kyselka se nachází nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Příchozí se mohou osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem. Poblíž je vrt, ze kterého se jímá minerální voda prodávající se pod označením Magnesia.

V Jeseníku a jeho okolí se nachází stovky pramenů, které léčí lidské neduhy již od dob prvního „vodního lékaře“ Vincenze Priessnitze. Pojďte s námi po stopách tohoto významného léčitele, který přivedl do Jeseníku příslušníky šlechtických rodů, umělce a lékaře z celé Evropy.

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya a používá se k pitné léčbě.

Pramen sv. Huberta najdete na okraji Teplického skalního města, v Jiráskových skalách. Vývěr pitné vody se nachízí nedaleko stromu s obrázkem svatého Huberta.

Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele se nachází u Berouna. Najdete v něm hrob chorvatského poustevníka Ivana, kterému se v 10. století pod svatojanskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Vchod do poustevníkovy jeskyně je v kostele postaveném C. Luragem v polovině 17. století.

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Cesta spojující dvě nejvíce mystická místa Ještědí – pramen řeky Ploučnice a vrchol Ještědu, pohanskou vodní svatyni v olších s vířícím pískem a ještědské skály ošlehané větry.

K nejstarším luhačovickým minerálním pramenům, známým již před rokem 1770, patří Aloiska. Aloiska se využívá k pitné léčbě i k inhalacím, ordinuje se při onemocnění zažívacích orgánů. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků.

Takzvaným nejlidovějším luhačovickým pramenem je Ottovka, který je zároveň třetím nejznámějším pramenem. Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy, na úpatí Malé Kamenné.

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.