Na
Kudy z nudy jsme vám představili
nejkrvavější bitvy našich dějin. Na řadě míst už stopy bojů nepřipomíná vůbec nic, jinde ale existují muzea, památníky a zajímavé expozice. Platí to třeba pro
bitvu u Slavkova, jednu z nejznámějších bitev evropských dějin. Odehrála se
2. prosince 1805 mezi
Brnem a
Slavkovem, a protože se jí v čelech svých armád osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, přezdívá se jí
Bitva Tří císařů. Kromě samotného bojiště ji připomíná třeba
památník Mohyla míru s muzeem,
návrší Žuráň, odkud Napoleon ráno před bitvou pozoroval krvavé slavkovské slunce,
naučná stezka anebo každoroční
rekonstrukce bitvy u
Tvarožné pod
kopcem Santon.
Další výlet můžete podniknout třeba k
památníku bitvy u Tachova na
vrchu Vysoká, který připomíná rok 1427, anebo k
mohyle na bojišti u Lipan, kde se bojovalo roku 1434. V
Praze se podívejte na
Bílou horu s
letohrádkem Hvězda, kde se 8. listopadu 1620 střetly katolické armády a vojsko českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. Zatímco
bitva na Bílé hoře třicetiletou válku odstartovala, naopak na jejím sklonku v březnu 1645 došlo u
Jankova v
Kraji blanických rytířů k jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války; dnes ji připomíná
památník na někdejším bojišti.
Monumentální
památník u Křečhoře,
rozhledna Bedřichova vyhlídka a také speciální
cyklotrasa připomínají rok 1757 a
bitvu u Kolína, jeden z nejdůležitějších střetů a zároveň jedno z mála vítězství rakouské armády v období sedmileté války.
Bitvu u Hradce Králové, k níž došlo 3. července 1866 na Chlumu a byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války, připomíná
areál s muzeem a rozhlednou. Při procházce po někdejším bojišti ale napočítáte více než 400 pomníků, památníků, křížů a individuálních i hromadných hrobů. Projít se také můžete místy, kde se o měsíc dřív odehrála
bitva u Trutnova; tu kromě naučné stezky připomíná také
památník generála Gablenze na návrší Šibeník, který zároveň slouží jako volně přístupná rozhledna. Několik zajímavých
památníků na různé bitvy objevíte kolem
Chlumce u
Ústí nad Labem, a
Národní památník II. světové války v Hrabyni vám připomene
Ostravsko-opavskou operaci, největší bojovou akci druhé světové války na našem území, která probíhala od 10. března do 5. května 1945.
Jako bonus připojujeme střety, které sice rozhodly o osudu českých zemí, ale odehrály se za našimi hranicemi. V
bitvě na Moravském poli, které leží v Dolním Rakousku mezi Dunajem a dolním úsekem
řeky Moravy, roku 1278 padl český král
Přemysl Otakar II.. O hodně dál, na planině nedaleko dnešní srbsko-chorvatsko-maďarské hranice, došlo 29. srpna 1526 k
bitvě u Moháče, při níž se utopil český, uherský a chorvatský král
Ludvík Jagellonský. Po jeho smrti nastoupil na český trůn
Ferdinand I. Habsburský, první z dlouhé řady habsburských panovníků.