Jedná se o starý břidlicový lom a nejbližší okolí lesa s velkým množstvím nalezených zkamenělin z období permu. Nachází se na levém břehu Olešky asi 400 m západně od kostela v obci Košťálov.
Lom v
Košťálově byl založen k těžbě tzv.
hořlavých lupků (bitumenní jílovce s příměsí písčité složky), které zde byly místními obyvateli těženy ještě počátkem 20. století. Tyto horniny patří stratigraficky do tzv. rudnického obzoru ležícího ve spodním permu, ale téměř na hranici s karbonem. Paleontologické výzkumy jsou zde prováděny již od poloviny minulého století.
Profesor Antonín Frič odtud popsal několik druhů obojživelníků, žraloky a rybovité obratlovce skupiny Acanthodii v díle „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens (1883-1901)“. Velkou zásluhu na získání vynikajících jedinců tehdejší fauny má také řidící učitel z
Lomnice nad Popelkou Jan Benda (1855-1919), který nejlepší nalezené exempláře předal do
Národního muzea v Praze, ale množství dalších fosilií odprodal i jiným muzeím.
Objavte přírodní památku Kovářův mlýn - historický břidlicový lom s bohatým nalezištěm zkamenělin z permu, ležící blízko obce Košťálov.
Přírodní památka Kovářův mlýn je starý břidlicový lom a okolní les s množstvím zkamenělin z období permu.
Nachází se na levém břehu řeky Olešky, zhruba 400 metrů západně od kostela v obci Košťálov.
V lomu se těžily hořlavé lupky, což jsou bitumenní jílovce s příměsí písčité složky.
V Kovářově mlýně se prováděly paleontologické výzkumy, které začaly již v polovině 20. století.
Profesor Antonín Frič popsal tyto druhy v díle Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens.
Jan Benda, řidící učitel z Lomnice nad Popelkou, shromáždil a předal některé z nejlepších nalézaných fosilií do Národního muzea a jiných institucí.
Zkameněliny pocházejí z permu, konkrétně ze spodního permu, ale skoro na hranici s karbonem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.