Renesanční dům, původně Jiřího z Lokšan, získalo v roce 1551 město. Od roku 1597 slouží jako radnice. Jednou ze zajímavostí je zdejší skříňový betlém anebo přístupné radniční podzemí.
Původně renesanční dům, ve kterém bydlíval zástavní držitel hradu
Kašperka, tajemník krále Ferdinanda I., královský rada a místokancléř českého království
, Jiří z Lokšan. Dům si v roce
1551 koupili
měšťané a už před rokem 1597 jej
upravili na radnici. Na konci 17. století bylo průčelí spojeno třemi barokními štíty a doplněno hodinovou vížkou.
Poslední rozsáhlejší přestavba je ze 70. let 18. století, kdy v řadě prostor se uplatnily
plackové klenby a
průčelí bylo ozdobeno
štukovou fasádou projektovanou patrně architektem Filipem Hegerem (kolem 1734 – 1804). Kromě místní samosprávy sídlil v radnici až do roku
1938 okresní soud. Soudcem zde byl
spisovatel – satirik Václav Lacina.
Kašperskohorský skříňový betlém
Unikátem radnice je jeden z největších
skříňových betlémů v Čechách. Tento
ručně vyřezávaný a malovaný skvost je dílem místních řezbářů. Vidět jej můžete po celý rok ve výstavní síni na radnici.
Radniční podzemí
Podzemní chodby pod kašpehorskou radnicí sloužily původně jako
sklad a lednice pro potřeby domu. Pověst vypráví o labyrintu temných chodeb, které údajně vedou až na samotný hrad Kašperk. Dnes jsou tyto prostory v zimním období obývány vzácnými
netopýry, z tohoto důvodu je podzemí veřejnosti přístupné pouze od června do září. Podzemí je přístupné na požádání v
Městském kulturním a informačním středisku Kašperské Hory v jeho provozní době.
Objevte historii a architektonické skvosty radnice v Kašperských Horách, včetně unikátního betlému a tajemného podzemí.
Dům byl poprvé zmíněn v roce 1551.
Jiří z Lokšan byl zástavní držitel hradu Kašperka, tajemník krále Ferdinanda I., královský rada a místokancléř českého království.
Mezi zajímavosti patří skříňový betlém a radniční podzemí.
Původně sloužilo jako sklad a lednice, dnes je však známé pro své vzácné netopýry a je přístupné veřejnosti od června do září.
Václav Lacina byl soudcem na radnici až do roku 1938 a známý jako spisovatel-satirik.
Jedná se o jeden z největších skříňových betlémů v Čechách, vyroben je místními řezbáři.
V 70. letech 18. století prošla radnice rozsáhlejší přestavbou s použitím plackových kleneb a štukové fasády.
Dům sloužil jako okresní soud až do roku 1938.
Štukovou fasádu navrhl pravděpodobně architekt Filip Heger.
Radniční podzemí je veřejnosti přístupné od června do září.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.