Vánoční Kašperské Hory lákají na prohlídky města i hradu

O tom, že Šumava je pohádkový kraj, se přesvědčíte snadno – a obzvlášť o Vánocích, když krajina zabalená do bílého hávu ztichne v podvečerním šeru. Vypravte se třeba na neobvyklou prohlídku zámku v Červeném Poříčí, do kostela z pohádky Anděl Páně či za evropskými vánočními tradicemi do Strakonic. Anebo byste raději někam do přírody? Sny splníme každému a téměř na počkání.

Lyžařský areál se nachází na jihovýchodním okraji města Kašperské Hory. Sjezdovky jsou spíše méně obtížné, a proto jsou velmi vhodné pro rodinné lyžování. Pro děti je k dispozici pohyblivý koberec, kolotoč a pohádkový slalom.

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Užijte si Vánoce netradičně – do tajemství středověkých Vánoc vás vtáhnou netradiční zimní prohlídky na hradě Rabí před Vánoci anebo na hradě Kašperku po Vánocích, kdy se jeho dveře otevřou všem milovníkům historie a ukáží jim, jak se slavily svátky vánoční ve středověku.

Kostel, špýchar, nejstarší hostinec, ale také starosty, učitele nebo faráře najdeme ve skříňovém betlému na radnici v Kašperských Horách. Jesličky kromě Svaté rodiny tvoří zmenšeniny nejvýznamnějších městských domů a místních obyvatel. A každý rok přibývají další postavičky.

Hřbitovní kostel z první poloviny 14. století je jedinečně zachovalou středověkou památkou. Vedle kostela se nachází kaple zasvěcená ochranitelce rodiny a horníků – svaté Anně. Obě stavby najdete uprostřed starého hřbitova, jenž je zdoben převážně litinovými kříži z přelomu 19. a 20. století.

Renesanční dům, původně Jiřího z Lokšan, získalo v roce 1551 město. Od roku 1597 slouží jako radnice. Jednou ze zajímavostí je zdejší skříňový betlém anebo přístupné radniční podzemí.

Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Je celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách.